Příspěvek popisuje po dobu 16 let měřeného, horizontálně lany – monostrandy předepnutého pokusného zděného objektu. Zabývá se specifickými problémy tohoto způsobu zesilování.
Stavebníci mívají tendenci hranice stavební sezóny posouvat až do období zimních měsíců, kdy se teploty pohybují kolem bodu mrazu. Prodloužení stavební sezóny bývá umožněno používáním stavebních směsí s přídavkem speciálních přísad, které zabraňují zmrznutí a především umožňují zrání těchto hmot při nestandardně chladných teplotních podmínkách.
V posledním desetiletí se mezi standardně užívané metody zařadilo užití georadaru, nicméně donedávna používané aparatury se vyznačovaly komplikovaností, zdlouhavostí měření a vyhodnocení měření vyžadovalo značnou odbornou erudovanost obsluhy. Přelomem se stal přístroj Hilti PS 1000, určený pro užití řadovými techniky při provádění stavebně technických průzkumů.
U betonu zabudovaného v konstrukci je obtížné stanovit hodnotu statického modulu pružnosti. Jednou z možností je měření modulu dynamického a následný přepočet na modul statický. Příspěvek se zabývá vzájemnými poměry mezi statickým a dynamickým modulem včetně praktických příkladů stanovení zmenšovacího součinitele.
Před zahájením omítkových prací musí být ukončena konstrukce střechy. Vnější obvodové stěny je potřeba chránit před deštěm a jinými možnostmi provlhnutí tak, aby podklad, na který budete omítky nanášet, byl pevný, bez uvolněných částic a dostatečně vyschlý. Další podrobnosti technologie CEMIX jsou uvedeny v článku.
Fasádní zateplovací systémy Ceresit Ceretherm zajišťují dlouhotrvající a vysoce kvalitní tepelnou izolaci, díky širokému výběru omítek a nátěrů nabízí atraktivní vzhled fasády. Potvrzují to i nedávno dokončené bytové domy 2Barevné Letňany a Rezidence 3D Modřany, jejichž fasády zdobí omítky a nátěry Ceresit Ceretherm.
Jednou z možností zpracování černouhelných hlušin je výroba nového druhu umělého kameniva na principu samovýpalu. Cílem prací bylo poukázat na možnosti využití tohoto kameniva v betonových konstrukcích. Předmětem příspěvku jsou nejen výsledky dosažené po 360 dnech zrání, ale také jejich porovnání s vlastnostmi běžně vyráběných betonů.
Ekonomické a ekologické nakládání s odpady vyžaduje rozvoj nových technologií pro jejich využití. Jednou z možností je zpracování průmyslových odpadních materiálů jako surovin pro stavební hmoty a výrobky. Pro tento účel je nezbytné sledování jejich technologické a ekologické vhodnosti během vlastní výroby a následně i po ukončení procesu zrání a tvrdnutí hmoty.
Článek popisuje experimentální výzkum spřažených dřevobetonových konstrukcí s rozptýlenou výztuží. Únosnost a tuhost spřažení byly získány z výsledků protlačovací zkoušky, provedené podle ČSN EN 26891. Z provedených protlačovacích zkoušek vzorků byly zjištěny závislosti zatížení na posunutí, ze kterých byly určeny návrhové hodnoty modulu prokluzu spojovacího prostředku a jeho maximální návrhová únosnost. Na základě těchto provedených zkoušek byl kalibrován numerický model. Bylo docíleno velmi dobré shody mezi experimentem a numerickou simulací.