Jednou z možností zpracování černouhelných hlušin je výroba nového druhu umělého kameniva na principu samovýpalu. Cílem prací bylo poukázat na možnosti využití tohoto kameniva v betonových konstrukcích. Předmětem příspěvku jsou nejen výsledky dosažené po 360 dnech zrání, ale také jejich porovnání s vlastnostmi běžně vyráběných betonů.

Ekonomické a ekologické nakládání s odpady vyžaduje rozvoj nových technologií pro jejich využití. Jednou z možností je zpracování průmyslových odpadních materiálů jako surovin pro stavební hmoty a výrobky. Pro tento účel je nezbytné sledování jejich technologické a ekologické vhodnosti během vlastní výroby a následně i po ukončení procesu zrání a tvrdnutí hmoty.

Článek popisuje zkoušky, které v závěru prokázaly, že použití historicky doložených organických přísad do vápenných kaší výrazným způsobem ovlivňuje jejich reologii a další fyzikální vlastnosti.

Článek popisuje experimentální výzkum spřažených dřevobetonových konstrukcí s rozptýlenou výztuží. Únosnost a tuhost spřažení byly získány z výsledků protlačovací zkoušky, provedené podle ČSN EN 26891. Z provedených protlačovacích zkoušek vzorků byly zjištěny závislosti zatížení na posunutí, ze kterých byly určeny návrhové hodnoty modulu prokluzu spojovacího prostředku a jeho maximální návrhová únosnost. Na základě těchto provedených zkoušek byl kalibrován numerický model. Bylo docíleno velmi dobré shody mezi experimentem a numerickou simulací.

Dnešní dřevobetonové kompozitní konstrukce jsou pro spojení dobrých vlastností obou materiálů vhodným řešením pro novostavby i rekonstrukce stropních konstrukcí obytných, či občanských budov. Cílem této práce bylo navrhnout technologicky nenáročný způsob spřažení, otestovat jeho únosnost a porovnat výsledky s jiným obdobným systémem spřažení.

Článek pojednává o možnosti využití upraveného konstrukčního a demoličního odpadu jako částečné náhrady kameniva při výrobě betonových prvků. Platná legislativa upravuje použití tzv. recyklovaného kameniva do betonu a předepisuje jeho vlastnosti.

Příspěvek popisuje zkušenosti získané při projektování, návrhu a provádění sanace železobetonové konstrukce, která je tvořena ve spodní části železobetonovým skeletem, od 3.NP stěnovou soustavou T06B s ohledem na přitížení dalším nadzemním podlažím.

Článek se zabývá ohybovou zkouškou trámců se čtyřbodovým podepřením a jejím výsledkem v podobě diagramu odolnosti vláknobetonu vyrobeného výhradně s použitím recyklátů jako plniva. Jsou zde ukázány rozdíly mezi různým množstvím vláken, různých rychlostí zatěžování při provádění zkoušky a různých délkách vláken.

V příspěvku budou uvedeny výsledky testování závěrečného klenáku segmentového ostění na tlak, který rozhoduje o únosnosti prvků ostění. Popsány budou i pevnostní charakteristiky zkoušených vláknobetonových segmentů. Vláknobetonový klenák s navrženou hmotnostní dávkou 50 kg/m³ byl porovnáván s klasickým železobetonovým klenákem.

V práci jsou uvedeny experimentální výsledky dlouhodobého sledování poměrného přetvoření dvou předem předpjatých přímých betonových pražců typu B91 S výrobce ŽPSV a.s. Pro dlouhodobé monitorování objemových změn byly použity optovláknové extenzometry SOFO.