Příspěvek pojednává o problematice rovnoměrnosti betonu, a to především z hlediska možností, jak tuto charakteristiku ověřovat. Pro účely měření byly vyrobeny dva kvádry 300×300×900 mm z betonu C 20/25, na nichž byla rovnoměrnost ověřena nedestruktivně i destruktivně. Jedná se sice o dílčí část rozsáhlejšího experimentu, předkládané výsledky a závěry z nich vyvozené lze ovšem pokládat za obecně platné. Pomocí ultrazvukové metody byla rovnoměrnost betonu nedestruktivně ověřena rovněž přímo na konstrukci, konkrétně na monolitických sloupech garáží.

Posuzovatelé se často setkávají s objekty s nejasným konstrukčním systémem. Tyto stavby se navrhují obtížně a v provozu se mohou chovat jinak, než bylo očekáváno. Dobrý projekt a jeho realizace jsou, jde-li o dlouhodobé chování stavby, zásadní. Článek se zabývá základními principy vhodného návrhu a jeho posouzení.

Montovaná jednopodlažní hala s nosnou betonovou konstrukcí je zastřešena předpjatými příhradovými vazníky, světlíky a vaznicemi – krokvemi, nesoucími střešní desky. Zjištěny závažné problémy vazníků, vaznic a střešního pláště. Popsán je postup průzkumu, jeho výsledky a návrh rekonstrukce střechy.

Článek informuje o výsledcích výzkumu, který je zaměřen na stanovení vzniku a rozvoje trhlin od reologických procesů v raném věku u různých betonů. Jednotlivé receptury se liší jednak hodnotou vodního součinitele a jednak druhem použitých vláken.

Příspěvek se zabývá rozvojem magnetické metody za použití permanentních magnetů pro kontrolu rozložení vláken ve ztvrdlém drátkobetonu a srovnávacím měřením na kontrolních vzorcích.

Článek se zabývá porovnáním metodiky návrhu zesílení zděné ohýbané konstrukce pomocí kompozitní výztuže s klasickými metodami zesílení. Žádná z dříve popsaných metod totiž neřeší problematiku zesílení ohýbaného cihelného nosníku na smyk, pokud nebude uvažována pouze smyková únosnost členěného ocelového průřezu. Této problematice vycházející z teorie příhradové analogie používané na zesílení ohýbaného železobetonového nosníku pomocí FRP tkanin či lamel nebo speciálních „L“ pásků se věnují teorie na zesílení železobetonových konstrukcí, kde je omezeno přetvoření aplikovaných FRP materiálů. Na obdobné teorii by mělo být možné stanovit i únosnost zesílené zděné konstrukce ve smyku.

Vápenné malty vykazují nízké pevnosti, které je limitují v jejich použití. V maltách pro obnovu historických staveb je snaha modifikovat vápenné malty příměsemi, které jsou v souladu s historickými materiály a postupy. Jednou z příměsí, používanou již ve starověku, byly pálené keramické hlíny. Ne každá vypálená surovina je aktivní při styku s vápnem, tedy vhodná pro zlepšení užitných vlastností malt.

Článek uvádí objektivní srovnání dvou různých přístupů k ochraně spodní stavby proti vodě a vlhkosti – bílých základových van a povlakových hydroizolací. Konfrontace vlastností a rizikových faktorů obou technologií je provedena z pohledu bílých van, na které je článek primárně zaměřen. Srovnávací analýza je doplněna fotodokumentací z terénních průzkumů a výsledky nezávislých laboratorních zkoušek.

Příspěvek se zabývá kvalitou provedených prací betonových konstrukcí a seznamuje čtenáře s rychlou metodou pro ověření kvality povrchové vrstvy betonu. Metoda nepřímo poukazuje na výslednou trvanlivost betonové konstrukce a na kvalitu provedených prací.

Trhliny v průmyslových betonových podlahách se vsypovou úpravou jsou poměrně častým jevem. Jejich hodnocení závisí převážně na subjektivním názoru daných posuzovatelů. Nebývá výjimkou, že trhliny se objevují až po delším čase v řádech týdnů až měsíců po zhotovení podlahy. V čase se projevuje tendence jejich rozšiřování, a to až do tří let po zhotovení. Trhliny mají zásadní vliv na životnost průmyslové betonové podlahy. Pro stanovení způsobu údržby a opravy je rozhodující znalost důvodu vzniku trhlin a jejich přesná diagnostika.