Stavebníci mívají tendenci hranice stavební sezóny posouvat až do období zimních měsíců, kdy se teploty pohybují kolem bodu mrazu. Prodloužení stavební sezóny bývá umožněno používáním stavebních směsí s přídavkem speciálních přísad, které zabraňují zmrznutí a především umožňují zrání těchto hmot při nestandardně chladných teplotních podmínkách.
V posledním desetiletí se mezi standardně užívané metody zařadilo užití georadaru, nicméně donedávna používané aparatury se vyznačovaly komplikovaností, zdlouhavostí měření a vyhodnocení měření vyžadovalo značnou odbornou erudovanost obsluhy. Přelomem se stal přístroj Hilti PS 1000, určený pro užití řadovými techniky při provádění stavebně technických průzkumů.
U betonu zabudovaného v konstrukci je obtížné stanovit hodnotu statického modulu pružnosti. Jednou z možností je měření modulu dynamického a následný přepočet na modul statický. Příspěvek se zabývá vzájemnými poměry mezi statickým a dynamickým modulem včetně praktických příkladů stanovení zmenšovacího součinitele.
Před zahájením omítkových prací musí být ukončena konstrukce střechy. Vnější obvodové stěny je potřeba chránit před deštěm a jinými možnostmi provlhnutí tak, aby podklad, na který budete omítky nanášet, byl pevný, bez uvolněných částic a dostatečně vyschlý. Další podrobnosti technologie CEMIX jsou uvedeny v článku.
Fasádní zateplovací systémy Ceresit Ceretherm zajišťují dlouhotrvající a vysoce kvalitní tepelnou izolaci, díky širokému výběru omítek a nátěrů nabízí atraktivní vzhled fasády. Potvrzují to i nedávno dokončené bytové domy 2Barevné Letňany a Rezidence 3D Modřany, jejichž fasády zdobí omítky a nátěry Ceresit Ceretherm.
Jednou z možností zpracování černouhelných hlušin je výroba nového druhu umělého kameniva na principu samovýpalu. Cílem prací bylo poukázat na možnosti využití tohoto kameniva v betonových konstrukcích. Předmětem příspěvku jsou nejen výsledky dosažené po 360 dnech zrání, ale také jejich porovnání s vlastnostmi běžně vyráběných betonů.
Ekonomické a ekologické nakládání s odpady vyžaduje rozvoj nových technologií pro jejich využití. Jednou z možností je zpracování průmyslových odpadních materiálů jako surovin pro stavební hmoty a výrobky. Pro tento účel je nezbytné sledování jejich technologické a ekologické vhodnosti během vlastní výroby a následně i po ukončení procesu zrání a tvrdnutí hmoty.
Článek popisuje experimentální výzkum spřažených dřevobetonových konstrukcí s rozptýlenou výztuží. Únosnost a tuhost spřažení byly získány z výsledků protlačovací zkoušky, provedené podle ČSN EN 26891. Z provedených protlačovacích zkoušek vzorků byly zjištěny závislosti zatížení na posunutí, ze kterých byly určeny návrhové hodnoty modulu prokluzu spojovacího prostředku a jeho maximální návrhová únosnost. Na základě těchto provedených zkoušek byl kalibrován numerický model. Bylo docíleno velmi dobré shody mezi experimentem a numerickou simulací.
Dnešní dřevobetonové kompozitní konstrukce jsou pro spojení dobrých vlastností obou materiálů vhodným řešením pro novostavby i rekonstrukce stropních konstrukcí obytných, či občanských budov. Cílem této práce bylo navrhnout technologicky nenáročný způsob spřažení, otestovat jeho únosnost a porovnat výsledky s jiným obdobným systémem spřažení.
