Mgr. Jiří Zilvar

Fosilní paliva budou hrát důležitou roli v energetice ještě mnoho let. Proto se hledají způsoby jejich využívání, které snižují dopady na lidské zdraví a jsou slučitelné se snižováním emisí skleníkových plynů.

Stát v roce 2015 vyhlásil dva poměrně štědré programy na podporu domácích OZE – Novou zelenou úsporám a kotlíkovou dotaci. Instalaci dotovaných zdrojů však mohou provádět pouze řemeslníci a firmy, které pro to mají patřičnou kvalifikaci. TZB-info přináší přehled míst, kde je možné zkoušku absolvovat a kolik získání kvalifikace stojí.

Klimatická jednání se omezují pouze na stranu spotřeby fosilních paliv a zcela ignorují proces výroby. Delegáti jednotlivých zemí v Paříži jednají o snížení poptávky, zatímco jejich jejich státy usilují o maximální domácí produkci fosilních zdrojů.

Pařížská klimatická dohoda velmi pravděpodobně pomůže urychlit přechod řady zemí na nízkouhlíkovou energetiku a podpoří rozvoj odvětví obnovitelných zdrojů. Podle některých komentářů však fosilní paliva zůstanou ještě dlouho v energetice relevantní a jejich výrobci tak mohou i nadále profitovat.

Vládní vyjednavači v sobotu 12. prosince v Paříži podepsali právní ujednání, které stanovuje omezení růstu globální teploty na 2° C a zavazuje vlády 195 zemí k odpovědnosti za dosažení těchto cílů.

První dny pařížské konference se vyznačovaly vyhlašováním velkých koalic a příslibem celosvětových investic do čistých technologií. To je u státníků vcelku běžné, tentokrát se však stejnou měrou rozhodl přispět i soukromý sektor.

Plynárenské společnosti RWE, E.ON a Pražská plynárenská pomohou s vyřízením dotací bez papírování a obíhání úřadů. Jde např. o demontáž stávajícího kotle, vyvložkování komína, výstavbu přípojky i nové otopné soustavy, montáž kotlů atd.

Větrné nebo solární elektrárny jsou stále vnímány jen jako doplněk energetického mixu. Sice vyrábějí stále více elektřiny, ale jejich výroba je proměnlivá a elektřina z nich se nedá skladovat. Dosud byly baterie technologicky náročné a drahé. Nyní se zdá, že se karta pomalu obrací.

Téměř všichni aktéři oslovení v rámci projektu se shodují, že je nutné v ČR přejít na nízkouhlíkové technologie. Jak by tento přechod mohl vypadat, proč je žádoucí a jaké jsou jeho limity? O tom se hovořilo na konferenci R&Dialogue 21. září v Praze.

Můžeme očekávat obrovský rozvoj malých fotovoltaických elektráren, s tím související vyšší kontrolu spotřebitelů nad výrobou vlastní energie, slabší nárůst poptávky po elektřině a špatné zprávy z hlediska klimatu.

Ministerstvo životního prostředí spravuje celorepublikové Kotlíkové dotace v rámci Operačního programu Životní prostředí – opatření 2.1, kde mohou peníze z evropských fondů využít přímo občané. Dotace jsou určeny na výměnu starých neekologických kotlů na tuhá paliva za moderní nízkoemisní kotle na biomasu, uhlí nebo jejich kombinaci, za tepelné čerpadlo, plynový kotel nebo solární systém.

Konference na téma energetické unie obnášela skvělé přednášky od renomovaných přednášejících a zajímavé otázky z publika. Navzdory tomu energetické unii mnoho nepřinesla. Ukázalo se, že prioritou pro každou zemi EU zastoupenou na konferenci je momentálně její vlastní energetický mix.

Jedním z kroků ke zlepšení životního prostředí v Číně je i snaha o snížení spotřeby a proměna energetického mixu. Podle aktuální studie, kterou vydaly čínské vládní agentury, by v roce 2050 mohly až 86 % dodávek energií pokrýt obnovitelné zdroje.

Snižování energetické náročnosti budov má v ČR velký potenciál. Příležitosti využívají nejen české firmy.

Největší veletrh elektrotechniky, elektroniky, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení ve střední Evropě AMPER 2015 se uskutečnil již popáté na brněnském výstavišti. Své výrobky zde na ploše 30 000 m² představilo 600 vystavovatelů z 22 zemí světa. Pro návštěvníky veletrhu byl připraven tradičně bohatý doprovodný program.

V pořadí již desátý ročník konference Solární energie v ČR 2014 přinesl po delší době pozitivní signály pro fotovoltaické odvětví v ČR. Ač tyto signály nelze chápat jako vyjádření podpory ze strany státu, minimálně se objevily náznaky, že by stát mohl další rozvoj tohoto oboru méně komplikovat.

Lze povzbudit české stavebnictví pomocí prostředků veřejné podpory? Je tato podpora účinná a efektivní? Zkušenosti s jejím dosavadním průběhem v ČR stejně jako trendy a očekávání v této oblasti byly tématem konference Stavebnictví, dotace, inovace pořádané k soutěži Building efficiency awards (BEFFA).

Setkání lídrů českého stavebnictví se konalo 27. srpna v budově KPMG v Praze. Tématem diskuze byly především velké zakázky v oblasti dopravní infrastruktury a zmíněna byla taktéž dostavba Temelína. Vedle zástupců velkých stavebních společností bylo přítomno několik současných i bývalých ministrů, odborníků ze státní správy i z výzkumné sféry.