Mgr. Jiří Zilvar

Velká kapacita, vysoká bezpečnost, jednoduchost a levná výroba. Převratných technologií na uskladnění elektřiny je celá řada, baterie HE3DA by však měla být jedna z prvních, která se začne sériově vyrábět – a podle všeho již letos a v Praze. S jejím vynálezcem Janem Procházkou jsme udělali rozhovor během akce Nanoden na pražské náplavce.

Obnovitelné zdroje. Moderní akumulátory. Digitalizace. Úspory energie. Energiewende. Propojování trhů. Odstavování kapacit. Energetická unie. To vše jsou jevy, které se aktuálně dějí a s nimiž by měla (nejen) česká energetika počítat, pokud si má zachovat bezpečnost, dostupnost a šetrnost k životnímu prostředí.

Kotlíkové dotace nejsou jediným dlouhodobým dotačním programem pro zlepšení technického stavu budov. Vedle nich zde máme souběžně probíhající Novou zelenou úsporám. Velké množství dotazů pak pochopitelně směřuje k ne zcela pochopeným pravidlům „kteréže ty dotace si mám vlastně vybrat?“

Českou fotovoltaiku potkala v poslední době řada změn, zejména návrat státní podpory fotovoltaiky a zjednodušené podmínky připojení malé výrobny. Kromě toho pokračuje rozvoj trhu s domácími akumulátory. Na tuto situaci už reagují i energetické společnosti a připravují celé portfolio služeb v oblasti, kterou výstižně nazývají „nová energetika“.

BP zveřejnila svou tradiční předpověď budoucího vývoje v energetice nazvanou BP Energy Outlook 2016. V ní se na základě současných poznatků snaží nastínit spotřebu primárních zdrojů v příštích 20 letech. Odkud budeme získávat energii v roce 2035?

„Obnovitelné zdroje potřebují stabilní legislativní prostředí a prostředí dotačních nástrojů, aby investoři měli odvahu a chuť pouštět se do těchto projektů,“ uvedl Vladimír Mana, náměstek ministra životního prostředí na semináři věnovaném rozvoji OZE v ČR.

Ve středočeské obci Kozomín vznikl unikátní projekt, který spojuje kogenerační jednotku na odpadní biomasu a papírnu. Toto řešení umožňuje využít vstupní surovinu pro výrobu energie – dřevní štěpku – prakticky bez odpadu a emisí a zároveň maximálně využít získanou energii.

Fosilní paliva budou hrát důležitou roli v energetice ještě mnoho let. Proto se hledají způsoby jejich využívání, které snižují dopady na lidské zdraví a jsou slučitelné se snižováním emisí skleníkových plynů.

Stát v roce 2015 vyhlásil dva poměrně štědré programy na podporu domácích OZE – Novou zelenou úsporám a kotlíkovou dotaci. Instalaci dotovaných zdrojů však mohou provádět pouze řemeslníci a firmy, které pro to mají patřičnou kvalifikaci. TZB-info přináší přehled míst, kde je možné zkoušku absolvovat a kolik získání kvalifikace stojí.

Klimatická jednání se omezují pouze na stranu spotřeby fosilních paliv a zcela ignorují proces výroby. Delegáti jednotlivých zemí v Paříži jednají o snížení poptávky, zatímco jejich jejich státy usilují o maximální domácí produkci fosilních zdrojů.

Pařížská klimatická dohoda velmi pravděpodobně pomůže urychlit přechod řady zemí na nízkouhlíkovou energetiku a podpoří rozvoj odvětví obnovitelných zdrojů. Podle některých komentářů však fosilní paliva zůstanou ještě dlouho v energetice relevantní a jejich výrobci tak mohou i nadále profitovat.

Vládní vyjednavači v sobotu 12. prosince v Paříži podepsali právní ujednání, které stanovuje omezení růstu globální teploty na 2° C a zavazuje vlády 195 zemí k odpovědnosti za dosažení těchto cílů.

První dny pařížské konference se vyznačovaly vyhlašováním velkých koalic a příslibem celosvětových investic do čistých technologií. To je u státníků vcelku běžné, tentokrát se však stejnou měrou rozhodl přispět i soukromý sektor.

Plynárenské společnosti RWE, E.ON a Pražská plynárenská pomohou s vyřízením dotací bez papírování a obíhání úřadů. Jde např. o demontáž stávajícího kotle, vyvložkování komína, výstavbu přípojky i nové otopné soustavy, montáž kotlů atd.

Větrné nebo solární elektrárny jsou stále vnímány jen jako doplněk energetického mixu. Sice vyrábějí stále více elektřiny, ale jejich výroba je proměnlivá a elektřina z nich se nedá skladovat. Dosud byly baterie technologicky náročné a drahé. Nyní se zdá, že se karta pomalu obrací.

Téměř všichni aktéři oslovení v rámci projektu se shodují, že je nutné v ČR přejít na nízkouhlíkové technologie. Jak by tento přechod mohl vypadat, proč je žádoucí a jaké jsou jeho limity? O tom se hovořilo na konferenci R&Dialogue 21. září v Praze.

Můžeme očekávat obrovský rozvoj malých fotovoltaických elektráren, s tím související vyšší kontrolu spotřebitelů nad výrobou vlastní energie, slabší nárůst poptávky po elektřině a špatné zprávy z hlediska klimatu.

Ministerstvo životního prostředí spravuje celorepublikové Kotlíkové dotace v rámci Operačního programu Životní prostředí – opatření 2.1, kde mohou peníze z evropských fondů využít přímo občané. Dotace jsou určeny na výměnu starých neekologických kotlů na tuhá paliva za moderní nízkoemisní kotle na biomasu, uhlí nebo jejich kombinaci, za tepelné čerpadlo, plynový kotel nebo solární systém.

Konference na téma energetické unie obnášela skvělé přednášky od renomovaných přednášejících a zajímavé otázky z publika. Navzdory tomu energetické unii mnoho nepřinesla. Ukázalo se, že prioritou pro každou zemi EU zastoupenou na konferenci je momentálně její vlastní energetický mix.

Jedním z kroků ke zlepšení životního prostředí v Číně je i snaha o snížení spotřeby a proměna energetického mixu. Podle aktuální studie, kterou vydaly čínské vládní agentury, by v roce 2050 mohly až 86 % dodávek energií pokrýt obnovitelné zdroje.