Bloomberg: energetice v roce 2040 budou dominovat OZE a uhlí

Zprávu z loňského NEO 2015 naleznete ZDE.

Uhlí

Navzdory odstavování uhelných kapacit zůstane výroba z uhlí v příštích 25 letech vzhledem k roku 2015 téměř konstantní. V Evropě sice bude jeho využití od roku 2020 setrvale klesat, v Číně však klesne jen o pár desítek GW a v Indii do roku 2040 ještě vzroste. Totéž se předpokládá i v ostatních zemích jihovýchodní Asie.

Ceny uhlí zůstanou nízké, což povede nejspíš i ke snižování jeho dovozu přes moře. Důvodem nízkých cen bude zejména zpomalení hospodářského růstu (a tedy i spotřeby energie) v Číně společně s rozvojem emisní regulace a cen uhlíku.

Nejvíce zdrojů obecně se v příštích letech bude stavět v Číně a Indii. Přestože OZE budou tvořit 61 % instalované kapacity v zemích mimo OECD, díky absenci společné uhlíkové politiky zůstane uhlí významným zdrojem. V nejbližších 5 letech očekává Bloomberg v Číně přírůstek 190 GW uhelných elektráren.

Emise

Vrchol světových emisí pocházejících z energetiky nastane v roce 2027. Následný pokles bude daný zejména hospodářským zpomalením v Číně. Navzdory masivním celosvětovým investicím do čisté energie (9,2 trilionu dolarů do roku 2040, tzn. 370 miliard dolarů ročně) budou emise z energetiky v roce 2040 o 5 % vyšší oproti dnešku. Pokrok v dekarbonizaci energetiky v Evropě, USA a Číně bude vyvážen strmým nárůstem emisí v Indii a jihovýchodní Asii. Pokud by se mu mělo předejít, bylo by nutné do dekarbonizace investovat dalších 212 miliard dolarů ročně po dobu příštích 25 let.

OZE

Levnější uhlí a zemní plyn nezmění nastoupený trend transformace a dekarbonizace světové energetiky. Bezemisní zdroje budou v roce 2040 tvořit 60 % globální instalované kapacity. Během příštích 25 let celosvětově přibyde 8,6 TW nově instalovaných zdrojů, přičemž 64 % z této kapacity – a zároveň 60 % celkových investic – bude připadat na větrné a solární zdroje.

V rámci OECD dochází k oddělení hospodářského a demografického růstu od spotřeby energie. Denní špičky stále více odrážejí proměnlivou spotřebu domácností a firem, spíše než stabilní průmyslové zatížení. Tento trend v kombinaci s rozvojem OZE znamená zvýšenou potřebu služeb jako je řízení poptávky, skladování energie, propojování výrobců a moderních kontrolních systémů, které budou všechny tyto komponenty koordinovat. Do roku 2040 by mělo přibýt 336 GW této „flexibilní kapacity“ v zemích OECD, celosvětově potom 938 GW.

Instalovaná kapacita solárních a větrných elektráren do roku 2040 naroste devětkrát na 10591 TWH a bude tvořit třetinu světové instalované kapacity (oproti 5 % v roce 2015). V některých zemích (Německo, Mexiko, Austrálie) budou vítr a fotovoltaika tvořit přes 50 % zdrojů. S nárůstem OZE zároveň bude klesat výroba energie z fosilních zdrojů, konkrétně o 819 GW instalovaného výkonu uhlí a 691 GW plynu. Zbylé fosilní zdroje budou sloužit k vyrovnávání výroby ve špičkách a k zálohování OZE.

Zlevňování větrných a solárních zdrojů bude pokračovat. Kolem roku 2027 budou tyto OZE levnější než zdroje na uhlí a zemní plyn, obzvláště v místech, kde bude zpoplatněno vypouštění uhlíku. Část nárůstu instalovaného výkonu OZE bude vycházet z modernizace instalací větrných elektráren (tzv. „repowering“, výměna stávajících větrníků za výkonnější stroje) na dobrých větrných lokalitách. Tento trend se projeví zejména v Německu, Dánsku, Číně a Kalifornii. U pevninských větrných elektráren se očekává pokles nákladů o 41 % v roce 2040. Jedním z důvodů tohoto poklesu bude zlepšení průměrného kapacitního faktoru, který by se měl zvednout na 33 % v roce 2030 a 41 % v roce 2040.

Fotovoltaika se díky strmému poklesu cen stane v roce 2030 nejlevnějším zdrojem energie. Počítá se s nárůstem o 3,7 TW instalovaného výkonu, přičemž třetina této hodnoty připadá na malé zdroje. V roce 2040 by fotovoltaické elektrárny měly vyrábět 15 % světové elektřiny, což znamená průměrné roční investice 135 miliard dolarů během příštích 25 let. Fotovoltaika na střechách domů ve většině rozvinutých ekonomik rychle dosáhne parity se sítí. V roce 2020 navíc budou instalace FVE běžně provázeny instalací domácí baterie. V roce 2040 by střešní (malé) FVE měly pokrývat 10 % světové spotřeby, přičemž v některých zemích bude tento podíl mnohem vyšší.

Plyn a ropa

Role plynu jako přechodového paliva bude pravděpodobně mnohem menší, než se dnes odhaduje. Nárůst poptávky po plynu se očekává v Evropě okolo roku 2025 v návaznosti na odstavování jaderných elektráren, nicméně následně začne výroba elektřiny z plynu postupně klesat. V Asii bude hlavním hráčem na trhu s plynem Indie.

Elektromobily a akumulace elektřiny

Elektromobily by během příštích 25 let měly zvýšit poptávku po energii o 2701 TWh a dosáhnout tak 8 % světové spotřeby. V roce 2040 budou podle modelů BNEF elektromobily tvořit čtvrtinu všech aut celosvětově. Tento rozvoj bude znamenat další tlak na snižování nákladů na výrobu baterií, který bude vycházet z lepších technologií a velkovýroby. S tím se bude rozšiřovat i trh s bateriemi všech velikostí.

Jádro?

Jaderné zdroje jsou v Outlooku 2016 zmiňovány jen okrajově. Mluví se o nich v souvislosti s tím, že odstavování jaderných kapacit během třetí dekády tohoto století zpomalí celosvětový ústup od fosilních zdrojů.

NEO 2016 v regionech

Evropa se bude dále dekarbonizovat. 70 % elektřiny se bude vyrábět z OZE, hlavně z FVE a z větru. Rozvoj elektromobilů zvedne spotřebu o 455 TWh, výroba elektřiny pro vlastní potřebu (tzv. „behind-the-meter“, za elektroměrem) vzroste o 405 % a bude pokrývat až desetinu spotřeby.

Asijsko–pacifický region zaznamená v příštích 25 letech trojnásobný nárůst výrobních kapacit. Díky obrovským investicím do větrných farem a komerční fotovoltaiky vzroste výroba elektřiny z OZE ze současných 21 % na 38 %. Dominantním zdrojem v regionu však zůstane uhlí, v důsledku čehož vzrostou emise CO₂ o 32 % v porovnání s rokem 2015. Hlavním znečišťovatelem pak nebude Čína, kde emise nepatrně klesnou, ale Indie.

Energetice severní Ameriky bude dominovat plyn a OZE. Očekává se přibližně třetinový nárůst instalovaného výkonu. Zhruba 800 miliard dolarů investic do nových zdrojů se předpokládá také v latinské Americe, kde je potřeba postavit nové zdroje. Současné převládající vodní elektrárny jsou náchylné na sucho.

Nárůst instalovaného výkonu OZE se očekává i na blízkém východě a v Africe. V roce 2040 by v této části světa měly OZE pokrývat 55 % výroby elektřiny, 60 % (646 GW) z toho připadá na solární energii a vítr. Naopak se zde významně sníží množství plynových a ropných elektráren.