Návratnost investice do plynové kotelny

Při zvažování, zda využívat teplo ze soustavy CZT nebo z objektové plynové kotelny je nutné posoudit všechny náklady. V rozvahách směřujících k volbě plynové kotelny se někdy opomíjejí nebo naopak přeceňují některé náklady. Po veřejnosti kolují různé mýty a negativně tak ovlivňují potenciální zájemce. Tomáš Vele hovoří za společnost TEP Jablonec, která plynové kotelny instaluje. Z této strany by bylo možné jej podezírat ze zaujatosti. Jeho společnost však zákazníkům souběžně nabízí, že jim zajistí pomoc s financováním a bude se o kotelnu plně starat. To znamená, že převezme komplexní odpovědnost za dodávku tepla, stejně jako je to u dodávek tepla z CZT. Z této druhé strany pohledu na problematiku vyplývá, že v rozboru nákladů nesmí nic vynechat, protože jinak by tato služba byla pro společnost ztrátová. V přednášce uvedená data se opírají 50 kotelen instalovaných společností TEP Jablonec v oblasti Liberec - Jablonec nad Nisou.

Vzorová kotelna pro kalkulaci nákladů vychází z průměrného výkonu 150 kW a roční spotřeby tepla 795 GJ. Výchozí realizační podmínky určuje vždy projektová dokumentace včetně energetického posudku, dále instalační náklady, náklady na kolaudaci aj. Jejich součet určuje v popisovaných poměrech celkovou výši investice 920 tis. korun včetně DPH. Průměrem z 32 provozovaných kotelen za rok 2016 vyšla spotřeba plynu na 227 tis. Kč, 16 tis. Kč za elektřinu, obsluha a revize stály 32 tis Kč a celkem za rok tedy 276 tis. Kč, opět včetně DPH. Podmínkou uvedených nákladů je uplatnění spolehlivých kotlů, úsporných oběhových čerpadel, možnost dálkového dohledu provozu, odečtu spotřeby energií a vyrobeného tepla dodaného do objektů, kvalitního projektu, zkušenosti s přípravou na kolaudační řízení atd. Pokud se srovnají náklady za teplo z CZT, které se v dané lokalitě vlivem konkurence od malých plynových kotelen snížily z „astronomické“ výše přes 800 Kč/GJ na 590 Kč/GJ, a pouze provozní náklady plynové kotelny, tak v daných kotelnách je průměrně dosahováno roční úspory okolo 194 tis. Kč. Tato úspora musí být z ekonomických důvodů větší, než jsou odpisy investice do kotelny. Se zahrnutím odpisů investice do plynové kotelny pak vychází cena tepla z plynové kotelny na 405 Kč/GJ a návratnost je pod 5 let. Návratnost mohou mírně změnit podmínky, za jakých investor získá finanční prostředky, pokud je nucen si je půjčit.

Z hlediska toku financí z takové investice si lze představit tento scénář. V prvních pěti letech se vytvoří úspora cca 1 mil. Kč, ale domácnosti z ní zatím nemají žádnou výhodu. Během 6 až 10 roku se vytvoří úspora rovněž 1 mil. Kč a ta se rozdělí například ve výši 800 tis. Kč na domácnosti a 200 tis. Kč se dá do fondu oprav. Během 11 až 15 roku se uspoří rovněž 1 mil. Kč a zde se například dá domácnostem 500 tis. Kč a zbývajících 500 tis. Kč jde do fondu oprav. Ve fondu oprav tak bude cca 700 tis. Kč určených na modernizaci kotelny. Modernizace je vždy levnější než výstavba nové kotelny, neboť při ní není třeba měnit vše vzhledem k delší životnosti řady prvků.

Fakt, o kterém Tomáš Vele na připojeném videu, které vzniklo zkrácením jeho přednášky nehovoří, je použití kotlů s dlouhou životností, garancí bezporuchového chodu a jednoduché možnosti chod kotelny dálkově sledovat. Společnost TEP Jablonec v tomto směru spolupracuje s dodavatelem kotlů firmou Brilon a.s. Nejčastěji se v daných kotelnách vyskytují plynové kondenzační závěsné kotle Geminox, případně stacionární Hamworty nebo Ygnis.