Jak dlouho vysychá palivové dřevo? Stav po 16 dnech

Palivové dřevo uskladněné ve formě metrové kulatiny vysychá řádově 2 roky na vlhkost, která je již vhodná pro jeho spalování. Tuto dobu můžeme významně zkrátit nařezáním kulatiny na finální požadovanou délku a následným rozštípáním polínek. V našem pokusu se snažíme odpovědět na otázku, jak dlouho potrvá, než rozštípané čerstvé dřevo z nedávno pokácených stromů vyschne na vlhkost přijatelnou pro spalování.

Přečtěte si také Jak dlouho sušit palivové dřevo? Sledujte praktický pokus - začátek Přečíst článek

Komentář k třetímu měření po 16 dnech skladování

Protože je podzim, v průběhu týdne, který uběhl od posledního měření, se počasí neustále měnilo. Převládalo spíše „deštivo“, takže uskladněné dřevo pravidelně moklo. První měření po 8 dnech sušení ukázalo, že již po krátké době došlo k poměrně významnému snížení hmotnosti zkušebních kusů. Nové měření ukázalo, že po dalším týdnu sušení se rychlost vysychání významně snížila. Hmotnost smrku poklesla z 2,42 kg z minulého týdne na 2,29 kg (původní 2,91 kg), u buku to bylo z 3,15 kg na 3,13 kg (původně 3,45 kg). Potvrdilo se tím pravidlo, že v první fázi sušení se povrchem štěpů velice rychle uvolňuje voda volná. To je kapilární voda, která není nijak vázána do struktury dřevní hmoty, vyplňuje pouze cévy a mezibuněčné prostory. Rychlost jejího uvolňování se ovšem zpomaluje s tím, jak se vlhkost dřeva blíží tzv. mezi hygroskopicity (MH). Jak jsem uvedl již minule, MH je hranice vlhkosti, při které ze dřeva vyprchala již veškerá voda volná a začíná uvolňování vody vázané, která je již vázaná vazebními silami na polysacharidy v buněčných stěnách. Voda volná prchá nejrychleji z povrchových vrstev dřeva, takže čím větší je povrch štěpu, tím rychleji se vody volné „zbaví“. Na rychlost vysychání má vliv také hustota dřeva, z tohoto důvodu husté dřevo buku vysychá pomaleji než dřevo smrkové.

Dalším důležitým poznatkem po 16 dnech sušení je zjištění, že jádro smrkového dřeva má již relativní vlhkost pod 20 %, tedy by bylo vhodné pro spalování. Ovšem průměrná vlhkost celého štěpu ještě není pro spalování optimální.

Přečtěte si také Jak dlouho vysychá palivové dřevo? Stav po 8 dnech Přečíst článek

Mez hygroskopicity

Každé dřevo má jinou MH. Lehká dřeva (smrk, modřín, lípa, topol) okolo hranice 22–24 % relativní vlhkosti, těžší dřeva (buk, dub, jasan) okolo 24–26 %. Rychlost sušení se postupně zpomaluje s tím, jak se vlhkost dřeva blíží MH. To vysvětluje poslední měření vlhkosti, kdy se během prvního týdne sušení snížila relativní vlhkost u smrku ze 42 % na 29 %, ale po dalším týdnu klesla „pouze“ o 1 % na 28 %. Obdobně tomu je i u buku (38 %/31 %/30 %).

Prudké zpomalení vysychání nelze přičítat primárně deštivému počasí, protože uvolněnou vodu volnou nelze jednoduše v dřevním pletivu „nahradit“ vodou dešťovou. Povrch dřeva je jako Gore-tex, tedy propouští ven vodní páry uvolňované vody volné, ale za běžných okolností brání zpětné absorpci vody povrchové (dešťové). K tomu dochází pouze v případě, že je dřevo vystaveno dlouhodobému působení kapalné vody. Například delším ponořením do vody nebo v případě, že poleno či štěp leží na vlhké zemi v husté trávě. Dešťová voda z povrchu dřeva vyprchá velice rychle.

Proč zrovna vlhkost 20 % pro spalování

Všeobecně je známo, a všude prezentováno pravidlo, že vlhkost palivového dřeva by měla být v době spalování nižší jak 20 %. Myšlena je samozřejmě relativní vlhkost. Ale proč zrovna tato hodnota? Víme, že v kapalném skupenství se v dřevní hmotě nachází voda volná. Ta se ze dřeva uvolňuje velice rychle, obzvláště v případě rychlého vysušování, kterým vhození dřeva do ohně bezesporu je. Na její rychlé odpaření je zapotřebí velkého množství energie, kterou „krade“ ze spalovacího prostoru topeniště. V okamžiku, kdy se dřevo „zbaví“ veškeré vody volné, ocitá se na mezi hygroskopicity, kdy v něm zůstává pouze voda vázaná. Voda vázaná je ovšem při běžné teplotě ve formě páry vázaná již přímo v buněčných stěnách, proto se ze dřeva uvolňuje velice pomalu. Na její odpaření není zapotřebí energie navíc, protože je přeci již ve formě páry. Z tohoto důvodu není její přítomnost ve dřevě z pohledu spalování tak problematická, protože její postupné uvolňování ze dřeva po přiložení není spojeno se skokovým snížením teploty v ohništi. A tím se dostáváme k oné limitní hodnotě obsahu vody 20 %. Z předešlého textu je zřejmé, že rozhodující je mez hygroskopicity. U každého dřeva je hranice MH trochu jiná a nelze ji zjistit jinak než laboratorním rozborem paliva. Ale obecně se pohybuje v rozmezí hodnot relativní vlhkosti 18–26 %. Proto byla obecně zvolena hodnota 20 % jako horní hranice vlhkosti v palivovém dřevě. Tedy jakási hranice „jistoty“, že je dřevo vysušeno již alespoň na MH.

I z tohoto důvodu by se nemělo o každém palivovém dřevě, které má relativní vlhkost vyšší jak 20 %, automaticky říkat, že je mokré a nevhodné ke spalování. Mokré je dřevo s obsahem vody (tedy relativní energetickou vlhkostí) nad 30 %. Navíc je vlhkost dřeva pojem velice relativní, a ještě relativnější je přesnost zjišťování vlhkosti hrotovým vlhkoměrem u normálního polínka o obsahu vody v rozmezí 15–30 %. Ale o tom si napíšeme více zase příště za týden.

ePublikace ke stažení

V rámci projektu „Čisté vytápění s Norskými fondy“ vznikla ve spolupráci s redakcí TZB-info publikace „Palivové dřevo, aneb topíme správně s Norskými fondy“. Čtenář se v ní dozví mnoho zajímavých a často i překvapivých informací především o samotném palivovém dřevě. Publikace bude jen v elektronické formě volně ke stažení na portálu TZB-info:

Přečtěte si také Kniha „Palivové dřevo“ ke stažení! Zjistěte, co ještě nevíte o tomto ekologickém palivu Přečíst článek

Pokud preferujte audiovizuální formu (video), najdete ji zde:

Jak správně měřit vlhkost dřeva, která rozhoduje o optimálním spalování palivového dřeva? Poučení najdete ve videu: