Přerušování tepelných mostů není záležitostí pouze vodorovných konstrukcí, týká se i svislých prvků, např. sloupů a stěn prostupujících z vytápěného podlaží do nevytápěného suterénu.
Vlhkost zdiva se často objevuje v objektech všeho druhu – rodinných domech i komerčních prostorách. Možná se stačí projít po náměstí a tyto problémy uvidíte i zvenčí. Ale pokud je zeď nedostatečně odizolovaná, nasává vlhkost z ulice i z okolí domu a může způsobit vážné poškození obvodového zdiva i zdravotní problémy – pokud se vlhkost dlouhodobě neřeší a přetrvává. Spóry plísní mohou být i neviditelné.
Splnění požadavku na průvzdušnost obvodového pláště domu je podmínku získání dotace Nová zelená úsporám. Svědčí ale také o kvalitě provedených prací a dosažení projektovaných energetických parametrů stavby. Přesvědčit se o těsnosti obálky budovy je vhodné v momentě dokončení obvodového pláště a střechy, kdy je možné případné nedostatky ještě odstranit. Navštivte s námi podruhé stavbu energeticky úsporné dřevostavby rodinného domu na okraji Prahy.
Recenzovaný V článku je prezentován stavebně technický průzkum historického objektu Císařského špitálu svatého Antonína a svaté Alžběty na Pražském hradě. Cílem průzkumu bylo stanovení funkční způsobilosti a trvanlivosti objektu včetně posouzení jeho využitelnosti a zhodnocení stavu historických materiálů. Průzkum byl zaměřen především na problematiku nevhodných zásahů provedených v minulosti a s tím související zvýšená vlhkost konstrukcí.
Recenzovaný Ozelenění měst patří k současným trendům ve vývoji především městské architektury. Vyjma systémových prvků fasád porostlých nebo osázených vegetací, které jsou otázkou současného století, patří k zelené architektuře i tradiční užití rostlin – přímá výsadba v blízkosti stavebních konstrukcí, s jejich vzájemným postupným spojením pomocí šplhavých a příchytných mechanismů rostlin. Dopady působení takového povrchu na tradiční i moderní povrchy budov nejsou zatím přesně definované. Příspěvek prezentuje výsledky měření vlhkosti u vnějšího povrchu stavební konstrukce za účelem zhodnocení vlivu vegetačního pokryvu na konstrukci.
Termokamery patří mezi pasivní zařízení zachytávající tepelnou stopu vydávanou objekty s možností určení povrchové teploty. Klasické jednoúčelové termokamery se ve stavebnictví používají již řadu let, ale v současné době je začínají zastiňovat odolné telefony, které mají integrovanou termokameru FLIR®. Termokamera FLIR® v nové generaci odolných telefonů dosahuje obdobné kvality jako zmiňované jednoúčelové termokamery.
Recenzovaný Vinné sklípky už dávno nejsou stavbami využívanými výhradně zapálenými vinaři. Důkazem je stále větší poptávka, a to především pro rekreační a komerční využití. Zvýšená pozornost vede k výstavbě nových, ale i k rozšiřování starých sklepních prostorů, úpravy bývají často prováděny laicky, což může vést k následným haváriím. Důležitá je kromě jiného i problematika klasifikace a evidence staveb tohoto typu.
Recenzovaný Zmena materiálov, absencia stavebných prvkov, úprava skladby vrstiev, aplikácia lacnejších alternatív – toto sú bežné situácie v stavebnej praxi. V určitých prípadoch sú tieto modifikácie bez následkov, v takejto situácii je však okrem iného potrebné zohľadniť fyzikálne zákony. Článok sa venuje práve prípadu, v ktorom bola vykonaná zámena konštrukcie – namiesto železobetónovej stropnej dosky zhotoviteľ zvolil konštrukciu drevenú. Drevo má značne odlišné vlastnosti ako železobetón, je teda potrebné zohľadniť hneď niekoľko aspektov ako napríklad statické pôsobenie, tepelnotechnické vlastnosti a v neposlednom rade – čomu sa venuje aj tento článok – tepelnovlhkostné pomery v priereze, resp. v skladbe konštrukcie. Sú uvedené možné dôsledky a je navrhnuté najvhodnejšie riešenie – úprava skladby tejto konkrétnej stropnej konštrukcie tak, aby spĺňala funkčné požiadavky.
Recenzovaný Při sanacích vlhkého zdiva dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, respektive k provádění podlah nových. Příspěvek pojednává o problematice projekčního navrhování podlahových konstrukcí v návaznosti na sanaci vlhkého zdiva přilehlých stěn. A to zejména z pohledu stavební tepelné techniky, ochrany proti působení zemní vlhkosti a proti pronikání radonu z podloží.
Recenzovaný Příspěvek pojednává o významu nasákavosti tradičních stavebních materiálů a schopnosti tradičních neizolovaných staveb odolávat vzlínající vlhkosti. Upozorňuje dále na některá rizika spojená s omezováním nasákavosti stavebních materiálů navrhovaných pro sanace vlhkosti a zasolení tradičních staveb.
Recenzovaný Kotviace systémy ťažkých budov, ktoré sú zvyčajne tvorené masívnou oceľovou konštrukciou, významne ovplyvňujú tepelnú ochranu budov, hlavne ich vplyvom na plnenie hygienického kritéria normy STN 73 0540-2, ako aj na výpočtovú hodnotu. koeficientu prestupu tepla na fasáde. Predložený článok sa zaoberá týmito dvoma tepelnými kritériami.
Recenzovaný Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na prirodzene poveternostne starnutom dreve. Skúmaný bol vplyv krátkodobého starnutia po dobu 30 a 90 dní na adhéziu polyuretánovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu. Výsledky sú uvedené a popísané v predkladanom článku.
Recenzovaný Ocelové konstrukce se s výhodou používají pro dostavby stávajících konstrukcí. Při jejich návrhu je však nutno dodržovat přesné zásady, aby během provozu nedocházelo k poruchám, např. kondenzaci vody, při špatně zvolené skladbě konstrukce. Pro odhalení těchto případných vad se s výhodou dají použít některé metody nedestruktivního zkušebnictví.
Recenzovaný Přírodní materiály a jejich využití ve stavebnictví je velice aktuální téma, kterému se věnuje mnoho odborníků z celého světa. Reálné chování přírodních materiálů ve stavebních konstrukcích je však poněkud odlišné od syntetických materiálů, jejichž použití je v konstrukcích léty prověřené a jsou běžně užívané. Materiály na přírodní bázi mají poměrně vysoký sorpční potenciál a pracují s vlhkostí odlišným způsobem než klasické izolanty, jako jsou minerální vlna nebo pěnový polystyren. Příspěvek se zaměřuje na stavební konstrukci obvodové zdi, která byla při rekonstrukci objektu rodinného domu z interiéru dodatečně zateplena pomocí izolace na bázi přírodních vláken. Hygrotermální odezva této konstrukce je dlouhodobě sledována a její průběh je srovnán s průběhy vypočítanými pomocí běžných i pokročilejších výpočetních metod.