Základním předpokladem pro správný návrh konstrukcí provětrávaných fasád je znalost vlivu konstrukčních detailů na problematiku přirozeného větrání. Komparací lokálního zúžení u různých tlouštěk větrané mezery byl zjištěn zásadní vliv tohoto detailu na proudění a teploty v provětrávané mezeře.

Příspěvek pojednává o možnostech sanace napadených dřevěných prvků prostřednictvím mikrovlnného záření. Budou zde popsány přístroje pro mikrovlnnou sterilizaci dřevěných prvků. Dále pak princip mikrovlnné sterilizace. Následuje popis prováděné experimentální činnosti na jednotlivých druzích škůdců. Z prováděné experimentální činnosti byly stanoveny potřebné intenzity mikrovlnného záření pro likvidaci jednotlivých škůdců. V závěru bude doporučena potřebná doba mikrovlnné radiace s ohledem na výkon mikrovlnného zářiče nezbytného pro úspěšnost samotné sterilizace. Budou také doporučena související opatření s ohledem na co nejvyšší úspěšnost a efektivitu zásahu.

Skryté vady budov projevující se jen v zimě jsou jedním z největších problémů při nákupu nemovitosti. Tento článek radí jak je předem odhalovat, aby se kupující vyhnul zdlouhavým, drahým a často neefektivním reklamacím vůči předchozímu vlastníkovi.

V pórovitých materiálech, ke kterým patří také dřevo a materiály vyrobené na bázi dřeva, je obsaženo vždy určité množství vody. A to v závislosti na teplotě, vlhkosti a tlaku okolního vzduchu. Jedná se o vodu fyzikálně vázanou. Ta může být ve dřevě obsažena jak v buněčných stěnách (tzv. voda vázaná), tak také v buněčných dutinách (tzv. voda volná).

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzoval podmínky šíření vlhkosti v objektu, řešil výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

Nedílnou součástí současných staveb jsou různé typy dřevěných konstrukcí krovů. Příspěvek zachycuje diagnostický průzkum, jehož účelem bylo odhalení příčiny výrazných akustických jevů v nedávno dokončené konstrukci dřevěného vazníkového krovu v objektu rodinného domu.

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzuje podmínky šíření vlhkosti v objektu, řeší výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

Příspěvek popisuje důvody pro ověřování vlhkosti podkladních vrstev a upozorňuje na nelogičnost stávajícího přístupu, kdy je ověřována pouze vlhkost relativně tenké povrchové vrstvy v tloušťce 10 až 20 mm a zcela je opomíjen vliv vlhkosti, uzavřené v celém objemu podkladu. Příspěvek doporučuje používat in situ měření dynamické vlhkosti podkladu tak, jak to například popisují americké normy ASTM F1869-11 a ASTM D4263-83. Pouze takto zjištěné vlhkosti umožní zhotovitelům, ale i investorům vyhnout se často fatálnímu dodatečnému selhání povrchových úprav.

Tento článek se věnuje popisu tepelně vlhkostního chování světlovodů instalovaných v budově střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn. Zabývá se rizikem výskytu povrchové kondenzace ve vrchlíku střešní kopule světlovodu a na povrchu izolačního zasklení v chladné části světlovodu, osazeného do tepelně izolačního bloku.

Tento příspěvek se zabývá časovým úsekem, kdy dochází v průběhu dne ke kondenzaci vodních par na vnitřním povrchu, a závažností tohoto jevu. Ke kondenzaci na povrchu konstrukce dochází v případě, že její povrch je ochlazen na nebo pod teplotu rosného bodu, který je funkcí teploty, relativní vlhkosti a atmosférického tlaku prostředí.