Publikace, kterou vydalo v letošním roce nakladatelství technické literatury BEN, patří mezi napohled nenápadné příručky, kterých je na českém knižním trhu poměrně rozsáhlá nabídka. Úrovní zpracování i obsahovou náplní ale většinu z nich výrazně převyšuje.

Po krátké přestávce opět navazujeme na seriál věnovaný problematice dřevostaveb. Materiály a zejména provádění konstrukčních detailů staveb ze dřeva je jistě lákavým tématem pro všechny zájemce o netradiční způsob výstavby.

V pořadí již čtvrtý díl seriálu o dřevostavbách je věnován možným vadám u konstrukcí ze dřeva. Jedním z nejčastějších problémů u dřevostaveb je vlhkost, a proto je převážná část dnešního pokračování právě o této problematice.

Vzájemný vztah vlhkostní a energetické bilance stavby je dosud málo popsanou problematikou, ve které se prolínají obory stavebnictví a TZB. Článek, který vychází z disertační práce autora, je originálním příspěvkem k tématu.

Problematika vlhkosti stavebních konstrukcí a napadení plísněmi není rozhodně problém jen starých staveb, ale velmi často se objevuje i u moderních, dobře izolovaných, ale špatně větraných domů.

Rovnovážná vlhkost stavebních materiálů závisí na relativní vlhkosti okolního vzduchu. Při sorpci vlhkosti v konstrukčních materiálech se uvolňuje teplo. Obráceně při desorpci (vysychání) se teplo spotřebovává. Energetické efekty spojené se sorpcí a desorpcí vlhkosti ve stavebních materiálech jsou ve výpočtu energetické bilance staveb podle ČSN EN 832 pominuty. Ukazuje se, že pro stavby s výrazně vyšší úrovní tepelné ochrany, tzv. stavby pasivní, může být vliv vlhkosti na energetickou bilanci významný.

V České republice se zhruba 1/3 energie spotřebovává ve formě nízkopotenciálního tepla k pokrytí tepelných ztrát budov (vytápění a větrání) a na ohřev teplé užitkové vody (TUV), srovnatelná situace je i v jiných státech s obdobným klimatem jak v Evropské unii tak v USA. Vedle přednostního snižování tepelné propustnosti stavebních konstrukcí je akumulace tepla jednou z cest snižování energetické náročnosti budov.

Když poslouchám zprávy, kde se hovoří o tom, že i některé zatopené domy, které dnes statik schválí, ale které se nepodaří do zimy vysušit, mrazy poničí tak, že spadnou a nebo se na jaře budou muset stejně zbourat... přece je nutno se pokusit o nějaké technické řešení, jak tomu zabránit.

Konkrétní pokyny byly experimentálně ověřeny na "baťovském domku". Ověření je doloženo laboratorním vyhodnocením průběžně odebraných vzorků materiálu Státní zkušebnou č. 212, pracoviště Zlín.

Rozbor časového průběhu sušení stavebních materiálů a doporučení postupu při vysoušení staveb, který zamezí nebezpečí jejich popraskání a destrukci. Článek, jehož autor je předseda sekce sušení STP Praha, vyšel po povodních v r. 1997 v časopise VVI č. 1/1998.