Reflexní povrch materiálů ohraničujících uzavřené vzduchové mezery může znatelně snížit celkový prostup tepla. K tomu je ale zapotřebí dosáhnout nízké emisivity povrchu a její zachování po dobu životnosti.

Příspěvek se zaměřuje na řešení detailů spodní stavby montovaných objektů bytové výstavby, soustavy BP-70 [3] z vnější strany. Pojednává o rozdílech průběhů teplot a parciálních tlaků vodní páry při různých variantách tepelné izolace základových konstrukcí a suterénní části panelového objektu.

Pro odvedení oxidu uhličitého vzniklého dýcháním je potřeba 29,2 m³.h^-1 na osobu. Rozhodující škodlivinou v koupelnách je však vlhkost. V následujících výpočtech je stanoveno množství větracího vzduchu pro koupelnu vybavené jak vanou, tak sprchou, neboť produkce vlhkosti se v těchto případech velmi liší.

Článek shrnuje informace o konstrukčních úpravách chránících před atmosférickými srážkami, srážkovou vodou povrchovou, podzemní netlakovou vodou a podzemní tlakovou vodou.

Mezi laickými i odbornými kruhy je neustále diskutována otázka zda, kde, jak a čím je potřeba spojovat či těsnit pojistnou hydroizolační podstřešní fólii či membránu ve střešní nebo fasádní konstrukci, a kdy tato potřeba není.

Dřevěné otvorové výplně prodělaly za posledních roky mnoho změn v profilaci vlysů. Ne každá úprava profilace, která byla převzata ze zahraničí je vhodná pro naše klimatické podmínky. Změna tepelné normy ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, část: 2 Požadavky z dubna 2007 s účinností od 01.05.2007 si vyžaduje změnu profilace především křídla.

Vnikání vody do porézních materiálů zabudovaných do stavebních konstrukcí, může být zapříčiněno vlivem různých okolností a vnějších podnětů. Především jsou to neprovedené nebo špatně provedené hydroizolace, vyčerpání životnosti hydroizolace, srážková voda a špatně provedené odvodnění stavby, vliv difuze vodních par a jejich kondenzace v konstrukci, ale také vliv mimořádných událostí jako jsou poruchy vodovodního řádu, záplavy a povodně.

Vlhkost porézních materiálů zásadním způsobem ovlivňuje jejich charakteristiky. Především se jedná o tepelnou vodivost, objemovou hmotnost a mechanické vlastnosti. Pomocí fyzikálních a experimentálních hledisek jsou v následujícím článku řešeny účinky vlivů vlhkosti a teploty na chování stavebních materiálů při vysoušení.

Drhá část článku zabývajícím se nepálenou hlínou jako obnovitelnou surovinou na přírodní bázi se věnuje našemu území, kde se postupně vyvinuly dva základní typy hliněných domů. Článek seznamuje čtenáře s historickým využitím těchto materiálů a poukazuje na nový nástup nepálené hlíny.

Přírodní materiály (u nás tradičně kámen, dřevo, hlína) jsou užívané pro stavby od nepaměti. Nepálená hlína jako stavební materiál se užívala pro výstavbu masivních hliněných stěn prakticky na celém světě a odhaduje se, že v hliněných domech žije polovina současné světové populace.