Volné pokračování seriálu o materiálech pro obvodové pláště energeticky úsporných domů se zabývá obecnými požadavky na stěny z hlediska kondenzace vodní páry a možnosti zateplování s využitím zdiva od společnosti HELUZ.

Workshop - kurs hliněných omítek, který pořádalo Sdružení hliněného stavitelství, firma RIGI a Hliněný dům Marka Vlčka, proběhl na podzim v Lysovicích. Článek přináší několik zajímavostí z průběhu této osvětové akce.

Sortiment podstřešních membrán, fólií a parozábran od společnosti JUTA a.s. je značný a JUTA Dvůr Králové nad Labem je zároveň jedinou výrobní firmou v ČR s kompletním sortimentem těchto materiálů. V následujícím článku naleznete novinky podstřešních hydroizolací a parozábran od tohoto výrobce.

Vysoký nárůst plísní ve všech typech zateplených objektů je často diskutovanou problematikou. Teoreticky je vše jasné - vznik a růst plísní souvisí s vyšší vlhkostí vzduchu v interiéru a ten je třeba odvést. Jedinou možností je dostatečné větrání. Jak ale větrat, když máme budovu dobře utěsněnou?

Důsledné použití teplotního faktoru vnitřního povrchu při vyjádření kondenzace vodní páry na vnitřních površích konstrukcí budovy respektive na vyloučení růstu plísní na těchto površích, je nejen možné, ale i výhodné. K tomuto závěru dospěl autor následujícího článku.

Při zateplování šikmých střech je nutno vytvořit v konstrukci parotěsnící vrstvu, která bude stejně parotěsně účinná po celé své ploše. V článku naleznete obecné rozdělení parozábran a nejčastější chyby, vyskytující se při jejich vytváření a způsob, jak tyto chyby eliminovat.

Vodní pára a její kondenzace v konstrukcích je pro laiky velmi obtížně pochopitelné téma. Bohužel k němu nemají dostatečně odborný přístup ani stavebně vzdělaní lidé, přitom však může způsobovat, a také velmi často způsobuje, velké škody na stavbách a proto je nutné se tomuto tématu intenzivně věnovat.

Vlhkost spodní stavby je velmi nepříjemná a je nákladné ji odstranit. Jednou z na trhu nabízených možností je odvlhčování zdiva založené na principu magnetokinetické energie a nízkofrekvenčního magnetického pole. Tato metoda však není v korelaci s dosud známými znalostmi přírodních věd, není ověřitelná současnými běžně dostupnými metodami a postupy.

Publikace, kterou vydalo v letošním roce nakladatelství technické literatury BEN, patří mezi napohled nenápadné příručky, kterých je na českém knižním trhu poměrně rozsáhlá nabídka. Úrovní zpracování i obsahovou náplní ale většinu z nich výrazně převyšuje.

Po krátké přestávce opět navazujeme na seriál věnovaný problematice dřevostaveb. Materiály a zejména provádění konstrukčních detailů staveb ze dřeva je jistě lákavým tématem pro všechny zájemce o netradiční způsob výstavby.

V pořadí již čtvrtý díl seriálu o dřevostavbách je věnován možným vadám u konstrukcí ze dřeva. Jedním z nejčastějších problémů u dřevostaveb je vlhkost, a proto je převážná část dnešního pokračování právě o této problematice.

Vzájemný vztah vlhkostní a energetické bilance stavby je dosud málo popsanou problematikou, ve které se prolínají obory stavebnictví a TZB. Článek, který vychází z disertační práce autora, je originálním příspěvkem k tématu.

Problematika vlhkosti stavebních konstrukcí a napadení plísněmi není rozhodně problém jen starých staveb, ale velmi často se objevuje i u moderních, dobře izolovaných, ale špatně větraných domů.

Rovnovážná vlhkost stavebních materiálů závisí na relativní vlhkosti okolního vzduchu. Při sorpci vlhkosti v konstrukčních materiálech se uvolňuje teplo. Obráceně při desorpci (vysychání) se teplo spotřebovává. Energetické efekty spojené se sorpcí a desorpcí vlhkosti ve stavebních materiálech jsou ve výpočtu energetické bilance staveb podle ČSN EN 832 pominuty. Ukazuje se, že pro stavby s výrazně vyšší úrovní tepelné ochrany, tzv. stavby pasivní, může být vliv vlhkosti na energetickou bilanci významný.

V České republice se zhruba 1/3 energie spotřebovává ve formě nízkopotenciálního tepla k pokrytí tepelných ztrát budov (vytápění a větrání) a na ohřev teplé užitkové vody (TUV), srovnatelná situace je i v jiných státech s obdobným klimatem jak v Evropské unii tak v USA. Vedle přednostního snižování tepelné propustnosti stavebních konstrukcí je akumulace tepla jednou z cest snižování energetické náročnosti budov.