Chování skutečné konstrukce se v určitých případech odlišuje od konstrukce modelované ve výpočtovém programu. Článek pojednává o faktorech, které můžou ovlivnit vlastnosti konstrukce tak, že mají vliv na povrchovou teplotu konstrukce. Jedná se zejména o působení vlhkosti uvnitř materiálu a vzdušné vlhkosti.

Šikmé a strmé střechy jsou na budovách prováděny po několik staletí. Ještě do nedávné doby měly tyto střechy pouze jediný účel – chránit budovu před srážkovou vodou, sněhem či dalšími klimatickými vlivy. Podívejme se podrobněji na současnou problematiku nadměrné vlhkosti u střešních plášťů šikmých a strmých střech a ukažme si i pomocí obrázků některé konkrétní příklady.

Zateplování obvodových plášťů panelových domů se přesouvá k domům zděným obytným stavěným na přelomu 19. a 20. století. Tyto domy mají obvykle nevytápěný polozapuštěný suterén se zastropením plochými cihelnými klenbami nebo trámovým stropem. Zateplení obvodového pláště s ponecháním původního systému vytápění vede ke změně vnitřního klimatu a k vyvolání druhotných vad.

Článek pojednává o vývoji měření vzduchotěsnosti obalových plášťů budov v České republice. Uvádí počáteční kritéria a chyby, které se dělaly. podrobně se věnuje současnému stavu měření vzduchotěsnosti a uvádí některé zajímavé postřehy z praxe. Příspěvek byl přednesen na konferenci Pasívne domy 2011.

Příspěvek popisuje výsledky výzkumu zaměřeného na studium reálného tepelně vlhkostního chování různých druhů pórobetonových výrobků určených pro zděné konstrukce, a to především z pohledu závislosti tepelněizolačních vlastností na teplotě a vlhkostním obsahu materiálu.

Nadměrná vlhkost může u objektů dřevěných lidových staveb negativně působit na veškeré dřevěné konstrukce, kterými jsou tyto objekty tvořeny. To proto, že pokud některý z dřevěných prvků vykazuje nadměrnou vlhkost, hrozí u něj riziko napadení biologickými dřevokaznými škůdci (dřevokazné houby, dřevokazný hmyz, hniloba a plísně).

Šikmé střechy plní v dnešní době nejen funkci ochrany před deštěm. Využití podkrovních prostor k obytným účelům z nich udělalo obvodové pláště, které musí odolávat vlhkostním vlivům, jak z exteriéru, tak z interiéru. Často diskutovaným problémem je skladba konstrukce a použité materiály. Tyto dva faktory výrazně ovlivňují tepelně vlhkostní režim v konstrukci a tím i kvalitu vnitřního mikroklimatu.

V lednu jsem publikoval článek o připravované revizi ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, Část 2: Požadavky. Vyjádřil jsem se ke změnám jednotlivých kapitol. Od té doby došlo k dalšímu posunu ve vývoji revize normy. Mění se princip stanovení požadavku na teplotní faktor konstrukce a bezpečnostní přirážka teplotního faktoru. Probíhá diskuse o požadavku na vnitřní povrchovou teplotu oken.

Životnost a funkční spolehlivost staveb a konstrukcí ze dřeva a z materiálů na bázi dřeva je výrazně ovlivňována vlhkostí těchto materiálů. Běžné tepelnětechnické posouzení lze považovat za ne zcela dostačující pro odhalení těchto vlivů na funkční spolehlivost a životnost konstrukcí a staveb na bázi dřeva. V článku uvádíme výsledky měření vlhkosti dřeva ve vzorcích obvodových stěn osazených mezi klimatizačními komorami a porovnání naměřených hodnot s hodnotami vypočtenými námi doporučeným způsobem z bilance vlhkosti v konstrukci podle ČSN 73 0540.