Na cestě k energetické soběstačnosti obcí a regionů

Seminář proběhl 19. června 2013 v prostorách Rakouského kulturního fóra v Praze. Byl určen především zástupcům obcí, krajů a místních akčních skupin, ale i médiím a ekologickým a energetickým poradcům. Seminář pořádala Klimatická koalice ve spolupráci s Velvyslanectvím Rakouska, Nadací Heinricha Bölla, sdružením Calla a BioCIT/AF-CITYPLAN, s.r.o. Odborný portál TZB-info byl mediálním partnerem semináře.

Sdružení Calla pořádá další seminář ke stejnému tématu již 1. 11. 2013 v Českých Budějovicích.

Cílem bylo ukázat, že energetická soběstačnost může přinášet vícenásobný užitek. Především pro místní ekonomiku – peníze za energie a paliva zůstávají v regionu. Dále pro místní zemědělce a další podnikatele – zaměstná místní občany. Kromě toho soběstačnost posílí bezpečnost dodávek energií v obci nebo regionu a zároveň zlepší ochranu životního prostředí – sníží emise skleníkových plynů a dalšího znečištění.

V letošním roce bylo k tématu energetické soběstačnosti pořádáno různými subjekty hned několik seminářů a konferencí. Sdružení Calla pořádá další seminář 1. listopadu v Českých Budějovicích.

Energetická soběstačnost vyžaduje systematický přístup – vytvoření energetické koncepce obce či regionu se souborem konkrétních opatření k její realizaci. Základem by měly být především úspory a efektivní využívání energie – zateplování budov, úsporné spotřebiče v domácnostech i firmách a celá řada dalších možností. Pro pokrytí zbývající potřeby energie by měly být používány přednostně místně dostupné obnovitelné zdroje energie (OZE).

Praktické zkušenosti prezentovali přednášející z Německa, Rakouska i České republiky.

Po semináři si zájemci mohli prohlédnout energetické Biocentrum v Kněžicích s výkladem.

Přednášky

Karel Srdečný: Energeticky soběstačná obec, region – jak na to?

Seznámil posluchače s důvody, proč energetickou soběstačnost realizovat, i s některými riziky, která tento koncept přináší. Vedle evropských cílů redukce emisí i spotřeby energií a růstu podílu OZE v energetickém mixu je jedním z hlavních cílů udržení financí v regionu, podpora místních zemědělců nebo snaha o snížení účtů domácností za energie a energetické služby. Na druhou stranu však například snížení spotřeby elektřiny může vést k růstu její ceny, protože náklady na distribuci se budou rozpočítávat na nižší spotřebu (podobný jev nastal u vody). Existuje i riziko krachu projektu a v důsledku zadlužení obce, například z důvodu nesplnění podmínek dotace. V další části uvedl několik příkladů z praxe, mimo jiné například porovnání výhod a nevýhod centrálního a individuálního vytápění.

Milan Kazda: Kněžice, první energeticky soběstačná obec v ČR

Starosta menší obce ležící v okrese Nymburk prezentoval výsledky pilotního projektu energeticky soběstačné obce. Obec mimo jiné vlastní 160 ha orné půdy a provozuje bioplynovou stanici a kotelnu na biomasu. Bioplynová stanice kromě místních surovin využívá i potravinářské odpady ze širokého okolí. Teplo je rozváděno pomocí CZT do jednotlivých domácností a firem. Celková výroba elektřiny i tepla převyšuje místní spotřebu, takže s výjimkou dopravy je obec energeticky soběstačná. Přesto plánují rozšíření bioplynové stanice o další zařízení pro suchou fermentaci, aby mohli využívat i odpady obsahující hlínu a kamení.

Karel Merhaut: Komunity pro zelenou energii (KOZE)

Přednášel o mezinárodním projektu (anglicky Towards 100% RES rural communities), jehož se účastní skupina obcí z mikroregonu Mezilesí na Nymbursku. Mezi obcemi mikroregionu dominují Kněžice, které se proslavily bioplynovou stanicí a jsou rovněž známy jako obec s vysokou energetickou soběstačností. Výstupem projektu bude Společný akční plán směřování k energetické soběstačnosti se soupisem konkrétních opatření a investic. V průběhu projektu budou realizovány dvě vybrané investiční akce ze Společného akčního plánu a informační kampaň pro veřejnost. Kromě toho budou česká sídla zapojena do sítě RURENER s cílem posílit jejich politickou reprezentaci na úrovni EU. Cílem projektu je směřování k energetické soběstačnosti a snižování emisí CO₂.

Dieter Holzer: Waldviertel Kernland

Představil mikroregion, který sestává ze 13 obcí s celkem asi 13 tis. obyvatel na území téměř 500 km². Mikroregion leží zhruba uprostřed mezi Vídní, Lincem a Českým Budějovicemi. K hlavním cílům mikroregonu patří:

• zlepšení kvality života (Pracovní místa, příroda, společenství, celoživotní bydlení, vzdělání, rovnost žen a mužů, infrastruktura)
• zhodnocení místních produktů (Gustostückerl, regionální ekonomika, kvalifikace)
• nové technologie a know-how (Institut trvalé udržitelnosti, vodíkový kraj, MCC)
• využití přírodních a kulturních zdrojů (Zdravotní středisko, biosférická rezervace, turistika regionu, využití regionálních surovin)

Z přehledu cílů je zřejmé, že soběstačnost se netýká jen energie.

Thomas Waldhans: Klimaticko-energetický modelový region Waldviertel Kernland

Z mikroregionu odtéká ročně 31 mil. € za energie. Zhruba polovina současné spotřeby je pokryta fosilními palivy, ve výrobě elektřiny pokrývají OZE pouze 14 % spotřeby. Cílem je do roku 2030 dosáhnout 100% podílu místních OZE na výrobě elektřiny, největší podíl by měly mít vítr, úspory a fotovoltaika. V některých obcích je pouliční osvětlení největším spotřebitelem elektřiny, významných úspor by proto mělo být dosaženo použitím efektivního osvětlení na bázi LED. Bylo již započato s budováním fotovoltaických elektráren (vesměs na střechách budov) a dvojice větrných parků o celkovém výkonu 24 MW.

Georg Priesner: 106 klimaticko-energetických modelových regionů v Rakousku

Jedná se o iniciativu Klimaticko-energetického fondu z roku 2009. Cílem je vytvořit regiony, které v příštím desetiletí dosáhnou energetické soběstačnosti využíváním místních udržitelných zdrojů, zvyšováním energetické efektivnosti a úspor a rozvojem obnovitelných zdrojů energie. Dlouhodobým cílem je do roku 2050 Rakousko zcela bez fosilních zdrojů. Fond byl založen spolkovou vládou v roce 2007 na podporu projektů na ochranu klimatu v oblasti energetiky a mobility. Dosud financoval 57 000 projektů v celkové výši 720 mil. €. V roce 2013 je rozpočet 140 mil. € na OZE, mobilitu a projekty Smart Cities.

Michael Knape: Treuenbrietzen-Feldheim, energeticky soběstačná obec

Feldheim je místní část města Treuenbrietzen. Je to první obec v Německu, která vlastní distribuční síť na svém území. Původně se pokoušeli odkoupit distribuční síť od společnosti E-ON, když se nepodařilo dospět k dohodě, postavili si vlastní, zcela bez dotací, do akciové společnosti investovali občané obce, kteří tak mají garantovány na 10 let o 25 % nižší cenu elektřiny. Na území Feldheimu je vybudován větrný a solární park, bioplynová stanice, výtopna na štěpku a v plánu je zásobník tepla. Trackery pro fotovoltaickou elektrárnu byly vyrobeny místní firmou.

Georg Lüdtke: Region Mittleres Fuldatal a obec Alheim na cestě k energetické soběstačnosti

Obyvatelé obce Alheim (3500 obyvatel) se v roce 2004 dohodli, že do roku 2015 budou pokrývat z místních OZE celých 80 % spotřeby energie v domácnostech. V současnosti již podíl OZE přesahuje 70 %. Podobně jako v případě regionu Waldviertel Kernland je směřování k energetické soběstačnosti součástí komplexnější starosti o region a jeho obyvatele, je to jeden ze způsobů, jak udržet peníze v regionu. V současnosti Alheim spolupracuje na směřování k energetické soběstačnosti se sousedními obcemi v regionu v rámci projektů Pro Region Mittleres Fuldatal a ZuBRA. Tajemství úspěchu tkví v aktivním zapojení občanů regionu. Investice do energetiky je nutno pečlivě zvážit, v případě neúspěchu hrozí zadlužení obce, nebo dokonce bankrot.

Karel Merhaut: Co nabízí obcím Klub RURENER

RURENER (akronym z Network of small RURal communities for ENERgetic-neutrality) je síť malých venkovských komunit směřujících k energetické neutralitě prostřednictvím úspor energie, energetické efektivnosti, decentralizovaných OZE, což v důsledku vede k poklesu emisí CO₂. Z celkového počtu asi 100 členů jsou větší počty ve Francii, Německu, Itálii, Řecku a Rumunsku. Spolupráce je postavena především na sdílení zkušeností mezi komunitami prostřednictvím seminářů a konferencí na místní i celoevropské úrovni, při tvorbě Akčních plánů udržitelné energetiky (SEAP), ale i na evropských projektech v rámci programů IEE, Leonardo nebo Europe for Citizens. Sdružení spolupracuje s Paktem starostů.