Letošní ročník konference Dny teplárenství a energetiky zhodnotil práci energetiků v období, které bylo ještě loni před topnou sezonou označováno za velmi nejisté. Konference rovněž přinesla pohledy na novou legislativu a posoudila dosavadní cestu v oblasti transformace oboru.

Teplárenské sdružení České republiky na 29. Dnech teplárenství a energetiky, které letos opět hostí Olomouc, ocenilo na společenském večeru 26. dubna kvarteto Projektů roku 2022. S vyhlášením 21. ročníku této prestižní soutěže bylo spojeno i několik změn.

Máme-li v ČR zajistit přijatelné ceny elektřiny, potřebujeme zdroje levné elektřiny na vlastním území. Potřebujeme jich hodně a co nejdříve. Jaké má ČR možnosti?

Zdá se, že největší konference v oblasti energetiky – Dny teplárenství a energetiky 2023 – se už trvale zabydlela v Olomouci. Stejně jako v minulých letech ani letos nebude o zajímavá témata nouze. I když se z pohledu běžného uživatele situace stabilizuje, obor musí být stále připraven čelit nové regulaci a přijímat nové výzvy. OZE jsou jednou z nich.

Rok 2023 je a bude pro energetiku opět velmi rušný. Dnešní stále napjatá geopolitická situace proces změny energetiky urychluje. Dekarbonizace evropské i české energetiky bude nepochybně pokračovat. Primárním cílem je zajistit bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny a plynu za přijatelné ceny, protože bez energií naše technicky vyspělá společnost zkolabuje.

Stejně jako plynem a elektřinou, i teplem se loni výrazně šetřilo. Spotřeba tepla ze soustav zásobování teplem meziročně klesla o 12 % a byla nejnižší za šest let, kdy Energetický regulační úřad (ERÚ) data eviduje. Celkem se v Česku v loňském roce spotřebovalo 74 PJ tepla, nejvíc tradičně v průmyslu a v domácnostech.

Termín letošní konference Dny teplárenství a energetiky 2023 se blíží. Témata bezprostředně navazující na současnou situaci v teplárenství již nabývají ostrých kontur. Na co se tedy mohou účastníci těšit?

Fakt, že do Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) byly zařazeny budovy i pozemní a lodní doprava, je podle Teplárenského sdružení ČR jediná změna systému, která má logiku a lze ji považovat za pozitivní. Pro stabilitu podnikatelského prostředí by však bylo výhodnějším nástrojem zavedení uhlíkové daně,“ říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Cesta k plynové nezávislosti je elektrifikace. Průmyslová tepelná čerpadla umožňují využívat energii prostředí nejen při vytápění jednotlivých budov, ale i velkých podniků, obytných čtvrtí a celých měst. Jejich potenciálu a zkušenostem ze zahraničí se věnovala konference Průmyslová tepelná čerpadla 2022, kterou pořádala společnost Exergie.cz 30. listopadu 2022 v Brně.

Odborný Evropské projekty vysokoteplotních tepelných čerpadel dokazují jejich vhodnost pro CZT. Výběr realizací se soustředí na kompresorová tepelná čerpadla typu voda-voda s různými chladivy a konfiguracemi v soustavách CZT provozovaných na teplotách mezi 60 a 120 °C.

Odborný TZB-info doporučuje Vysokoteplotní kompresorová tepelná čerpadla voda-voda s různými chladivy a konfiguracemi lze použít v soustavách CZT provozovaných na teplotách mezi 60 a 120 °C. V části 1. je popsán rozvoj instalací v Evropě a současný stav vývoje zahrnující i přehled nabídky trhu.

Evropská komise schválila České republice podmínky pro poskytování podpory ekologického dálkového vytápění velkých teplárenských projektů, založených především na energii z nízkoemisních zdrojů, v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy Kč) z prostředků Modernizačního fondu.

Českému předsednictví se podařilo vyjednat dohodu k emisním povolenkám a přes 50 miliard pro nejzranitelnější domácnosti z nového fondu.

Zelená transformace nepostupuje tak rychle, aby mohly bezemisní zdroje během dekády nahradit fosilní paliva. Od uhlí je tak možné odejít, až když za něj budeme mít adekvátní náhradu.

Kogenerace patří mezi nejúčinnější způsoby využití zemního plynu. Její dodávka je flexibilní a je tak schopna dobře vykrývat proměnlivou výrobu obnovitelných zdrojů. A protože zemní plyn jako palivo tady s námi ještě dlouho zůstane, lze očekávat, že jeho využití v kogeneraci dále poroste.

Vláda schválila zastropování tržeb výrobců elektřiny. Bohužel však v rozporu s nařízením Rady prodloužila platnost zastropování o půl roku. Bez řádného zdůvodnění také snížila strop pro tržby na výrobu elektřiny z komunálního odpadu na 100 Euro/MWh oproti 180 Euro/MWh se kterým počítá nařízení Rady. Vláda tím poškodí obce a občany, kterým stoupne cena za likvidaci odpadů nebo cena tepla.

Bude dost plynu na letošní zimu? Je správné, aby stát finančně podporoval energetické firmy při obchodování na burze? Jak mohla vláda prakticky bez nákladů zajistit levnější teplo pro odběratele? Tyto otázky pro estav.tv vysvětloval Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Podzimní plynárenská konference ukázala, co stojí za současnými cenami zemního plynu a co vede k jejich stabilizaci a snížení. Odpoutání od ruského plynu „bolí“, ale je možné a náznak zklidnění trhu je již viditelný.

Problémy v teplárenství narůstají a ministr Josef Síkela je bohužel neřeší. Navíc zřejmě nemá správné informace o růstu cen tepla, který již brzy dopadne na téměř 4 miliony zákazníků tepláren v České republice. Situaci dále eskalovalo také rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu, který pro příští rok bez jakéhokoliv zdůvodnění zcela zrušil podporu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla ve výrobnách nad 5 MW. Teplárny také čekají na jasné slovo vlády ohledně příspěvku na teplo a žádají, aby se teplárenstvím zabývala koordinační skupina při Úřadu vlády.