Jak velké zdražení vytápění plynem či uhlím přinesou emisní povolenky? Jednoduchý výpočet

Úvod

Od roku 2027 má být do Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) zahrnuto mimo jiné také lokální vytápění budov fosilními palivy (EU ETS 2). U nás by se to tedy mělo nejvíce dotknout budov vytápěných zemním plynem a hnědým uhlím, včetně rezidenčního bydlení (vytápění domácností). V poslední době se v médiích objevuje mnoho komentářů a spekulací o tom, jak moc může toto „zdanění“ fosilních paliv domácnosti zatížit. Zpravidla se uvádějí pouze jakési virtuální celkové náklady na domácnost, nicméně každá budova má jiné požadavky, každá domácnost má jinou roční spotřebu energií. Ale především, celkové vícenáklady na vytápění fosilními palivy budou závislé na reálné ceně emisních povolenek na burze, na „síle“ koruny české, tedy na kurzu koruny vůči euru a na co se často zapomíná, i na výši daně z přidané hodnoty DPH.

Níže je uveden postup, jak si každý může své „vícenáklady“ spočítat podle vlastní spotřeby, podle aktuální ceny povolenek na burze, a podle stávajícího kurzu koruny vůči euru a výši DPH.

Metodika výpočtu

Výsledná cena v eurech za konkrétní množství spotřebovaného paliva, která je u nás zatížená DPH 21 %, se vypočte z následujícího vztahu

kde je

C

výsledná cena za spotřebované množství paliva M v Kč

NCV

průměrná výhřevnost paliva podle Národní inventarizační zprávy

EF

emisní faktor pro dané palivo podle Národní inventarizační zprávy

B

aktuální cena povolenky na burze

M

množství spotřebovaného paliva

DPH

výše daně z přidané hodnoty na konkrétní palivo

K

kurz CZK/€

Zdroje dat

NCV a EF

Každá členská země EU musí každoročně vydat národní inventarizační zprávu (NID – National Inventory Document), ve které stanoví národní hodnoty emisních faktorů EF a výhřevností NCV, ze kterých se používají pro stanovení emisí CO₂ v národní inventuře skleníkových plynů. V České republice to spadá do kompetence Českého hydrometeorologického ústavu, který pravidelně aktualizuje tzv. „Národní hodnoty pro EU ETS“.

B

Emisní povolenky pro systém EU ETS 2 jsou již od počátku roku obchodovány na burzách, aktuální ceny lze nalézt na stránkách kurzy.cz.

Pro převod na české koruny je nutné výslednou cenu v eurech vynásobit současným kurzem koruny vůči euru, který lze zjistit například na stránkách patria.cz.

Výpočet pro zemní plyn

Lze předpokládat, že národní EF a NCV pro zemní plyn budou v NID pro systém EU ETS 2 shodné, či velice podobné s hodnotami platným již nyní pro systém EU ETS. V NID se uvádí výhřevnost zemního plynu NCV v jednotce TJ/mil.m³ a emisní faktory EF v jednotce t CO₂/TJ. Množství spotřebovaného zemního plynu se tudíž musí zadávat v milionech m³. Tedy pokud domácnost například spotřebovala za rok 2850 m³ plynu, pak do kalkulačky je nutné zadat hodnotu 0,00285.

V případě, že je znám pouze údaj o spotřebě zemního plynu v kilowatthodinách, je nutné pro převod na m³ hodnotu v kWh vydělit 10,55.

U zemního plynu jsou pro rok 2025 v NID uvedeny tyto hodnoty:

Přečtěte si také Výpočet navýšení ceny vytápění zemním plynem při započtení emisní povolenky pro domácnosti (EU ETS 2) Přejít na online výpočet

Výpočet pro hnědé uhlí

Ve stávajícím systému EU ETS je národní EF pro hnědé uhlí 99,1 t CO₂/TJ při výhřevnosti 13,62 TJ/kt. Je to dáno tím, že ve velkých zdrojích nad 20 MW je spalováno drobné uhlí nižší výhřevnosti. V lokálních zdrojích je nicméně spalováno tříděné hnědé uhlí o minimální výhřevnosti 17,6 TJ/kt, tedy 0,0176 TJ/t. Dle tabulek IPCC (mezinárodní panel pro změnu klimatu) je pro toto uhlí počítáno s EF 94,6 tun CO₂/TJ. Hodnotu spotřebovaného paliva je tedy nutné do kalkulačky zadat v tunách.

Přečtěte si také Výpočet navýšení ceny vytápění hnědým uhlím při započtení emisní povolenky pro domácnosti (EU ETS 2) Přejít na online výpočet

Daň z přidané hodnoty

Stávající systém EU ETS je zaměřen na velké zdroje tepla, jejichž majitelé jsou plátci DPH, tudíž se běžně s nárůstem ceny o DPH nepočítá. Ovšem emisní poplatek pro vytápění domácností by se měl přičítat k základní ceně paliva, která je pro běžnou fyzickou nepodnikající osobu zatížena také DPH, která je v současnosti 21 %.

Příklad konkrétního výpočtu

Proveďme si konkrétní výpočet pro konkrétní domácnost. Předpokládejme rodinu, která při vytápění svého RD a pro přípravu TV spotřebuje ročně 3000 m³ zemního plynu. I když celý systém EU ETS 2 má být aplikován na rezidenční vytápění až od roku 2027, již od počátku letošního roku se na burzách prodávají povolenky. V době psaní tohoto článku se povolenky v systému EU ETS 2 prodávaly za cenu 82 euro/tunu CO₂, což je hodnota B pro náš výpočet. Dle NID jsou aktuální hodnoty NCV = 34,723 TJ/mil.m³, EF = 55,607 t CO₂/TJ. Pro reálnou spotřebu 3000 m³ zemního plynu dosadíme M = 0,003. DPH na plynná paliva je v současnosti 21 %, tedy DPH = 1,21. A dne 11. 9. byl reálný kurz koruny vůči euru K = 24,4. Pokud to vše dosadíme do vztahu pro výpočet „daně“, pak získáme

Domácnost, která ročně spotřebuje 3 tisíce m³ zemního plynu, při aktuální ceně emisních povolenek a při stávajícím kurzu koruny, by si ročně připlatila řádově 14 tisíc korun. Nechci se zde pouštět do spekulací, jak reálná bude tato cena v roce 2027. O tom rozhodnou politici, ale dle mého osobního názoru spíše obchodníci na burze, čehož se tak trochu děsím.

Poznámka redaktora ke vlivu DPH

Josef Hodboď: Silným argumentem ze strany tepláren, velkých zdrojů tepla nad 20 MW, které jsou již nyní zahrnuty do stávajícího režimu emisních povolenek EU ETS 1, je skutečnost, že jsou tím při stejném palivu nákladově, a tedy cenově znevýhodněny oproti menším zdrojům tepla do 20 MW. Zejména domácnostem, které emisní povolenky do ceny zahrnovat nemusí. „Na první dobrou“ lze tento argument přijmout. Běžně se však nehovoří o vlivu daně z přidané hodnoty. Teplárny palivo nakupují za ceny bez DPH. DPH přidávají až k ceně prodávaného tepla ve výši 12 %, přičemž výrobní a distrubuční ztráty daní DPH zatíženy nejsou. Pokud si však domácnost kupuje uhlí, zemní plyn sama, je součástí ceny těchto paliv DPH ve výši 21 %. Domácnost tedy budoucí teplo v palivu včetně výrobních ztrát (žádný zdroj tepla nepracuje se 100% účinností) nakupuje minimálně o 9 % dráž. Domácnosti jsou sice dosavadním neplacením emisních povolenek zatím zvýhodněny, ale znevýhodněny jsou vyšší sazbou DPH. Pokud budou domácnosti postiženy povinností nakupovat paliva za cenu obsahující i povolenky a tento krok nebude kompenzován například úpravou sazeb DPH, budou oproti velkým zdrojům tepla nad 20 MW nespravedlivě znevýhodněny. Jak bude tento problém vyřešen a bude vůbec řešen? O tom rozhodne výsledek voleb již za několik dnů. Tedy příští vláda, poslanci, senátoři, prezident.