Otevřený dopis topenářských podniků premiérovi – kritika dotační politiky i sazeb DPH.

Emisní povolenky mají pomoci Česku zvládat změnu klimatu a vyrábět více obnovitelné energie, nikoliv krýt díry ve státním rozpočtu. Ministerstvo životního prostředí připravilo transpozici novelizované evropské směrnice o emisních povolenkách, která naplňuje její smysl a napravuje předchozí protiprávní stav. Na jednání vlády však jde s mnoha rozpory, porcovat medvěda chce každé ministerstvo.

V posledních měsících je veřejný prostor doslova zaplaven fotovoltaikou a komunitní energetikou. Je to logická reakce na plynovou krizi. Pokud však má být snaha o energetickou soběstačnost a decentralizaci důsledná, tak je třeba v lokálních energetikách vážně zvažovat i plynovou kogeneraci.

Plyn jako zdroj energie má a ještě delší dobu bude mít velkou úlohu pro vykrývání výpadků dodávek energie získávané z obnovitelných zdrojů. Obhajoba významu plynu bude patřit mezi stěžejní úkoly nového generálního ředitele Českého plynárenského svazu.

Řešit přebytky elektřiny vypínáním obnovitelných zdrojů není efektivní. Je mnoho způsobů, jak využít levnou elektřinu. Ty hlavní jsou flexibilita a akumulace elektřiny. Přišel tedy čas zeleného vodíku?

Záporné ceny elektřiny znamenají, že výrobci elektřiny platí za to, že vyrábí a zákazníci dostávají peníze za to, že spotřebovávají. Takové situace dosud byly výjimečné a krátkodobé. Teď se ale díky fotovoltaice objevují při každém slunečném víkendu a trvají několik hodin. Jaké to může mít dopady?

Konec uhlí pro výrobu elektřiny v ČR je odborníky předpokládán mezi roky 2033 a 2038. Velcí provozovatelé uhelných elektráren, včetně ČEZ nebo Sev.en, však očekávají, že při současném vývoji cen elektřiny a emisních povolenek bude výroba elektřiny z uhlí ztrátová už v roce 2026. Zeptali jsme se Michala Macenauera, ředitele strategie poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno.

Rekordně nízká byla v prvním čtvrtletí tohoto roku spotřeba zemního plynu. Hodnota 2 522 mil. m³ (27 396 GWh) je nejnižší od roku 2001, kdy začal Energetický regulační úřad (ERÚ) statistiky zpracovávat. Meziročně se pak jedná o pokles o 14,4 %. V zásobnících bylo na konci března 1 696 mil. m³ plynu, což odpovídá takřka čtyřnásobku loňského stavu zásob ze stejného období.

Konec uhlí pro výrobu elektřiny v ČR je odborníky předpokládán mezi roky 2033 a 2038. Velcí provozovatelé uhelných elektráren, včetně ČEZ nebo Sev.en, však očekávají, že při současném vývoji cen elektřiny a emisních povolenek bude výroba elektřiny z uhlí ztrátová už v roce 2026. Čím ji nahradit? Zeptali jsme se Františka Hrdličky.

TPG 905 01 Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení, je stěžejním předpisem pro projekty plynových zařízení a jejich bezpečný provoz. Český plynárenský svaz požádá školení, které seznámí se záměry připravované revize.

Končí třetí nejchladnější topné období posledního desetiletí. Teplárny postupně přestanou topit podle aktuálního počasí po tomto víkendu. Přestože bylo aktuální topné období od září do května meziročně o 2,7 % chladnější, dodávky tepla v teplárnách vlivem úspor u odběratelů meziročně výrazně klesly.

Letošní ročník konference Dny teplárenství a energetiky zhodnotil práci energetiků v období, které bylo ještě loni před topnou sezonou označováno za velmi nejisté. Konference rovněž přinesla pohledy na novou legislativu a posoudila dosavadní cestu v oblasti transformace oboru.

Teplárenské sdružení České republiky na 29. Dnech teplárenství a energetiky, které letos opět hostí Olomouc, ocenilo na společenském večeru 26. dubna kvarteto Projektů roku 2022. S vyhlášením 21. ročníku této prestižní soutěže bylo spojeno i několik změn.

Máme-li v ČR zajistit přijatelné ceny elektřiny, potřebujeme zdroje levné elektřiny na vlastním území. Potřebujeme jich hodně a co nejdříve. Jaké má ČR možnosti?

Zdá se, že největší konference v oblasti energetiky – Dny teplárenství a energetiky 2023 – se už trvale zabydlela v Olomouci. Stejně jako v minulých letech ani letos nebude o zajímavá témata nouze. I když se z pohledu běžného uživatele situace stabilizuje, obor musí být stále připraven čelit nové regulaci a přijímat nové výzvy. OZE jsou jednou z nich.

Rok 2023 je a bude pro energetiku opět velmi rušný. Dnešní stále napjatá geopolitická situace proces změny energetiky urychluje. Dekarbonizace evropské i české energetiky bude nepochybně pokračovat. Primárním cílem je zajistit bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny a plynu za přijatelné ceny, protože bez energií naše technicky vyspělá společnost zkolabuje.

Stejně jako plynem a elektřinou, i teplem se loni výrazně šetřilo. Spotřeba tepla ze soustav zásobování teplem meziročně klesla o 12 % a byla nejnižší za šest let, kdy Energetický regulační úřad (ERÚ) data eviduje. Celkem se v Česku v loňském roce spotřebovalo 74 PJ tepla, nejvíc tradičně v průmyslu a v domácnostech.

Termín letošní konference Dny teplárenství a energetiky 2023 se blíží. Témata bezprostředně navazující na současnou situaci v teplárenství již nabývají ostrých kontur. Na co se tedy mohou účastníci těšit?

Fakt, že do Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) byly zařazeny budovy i pozemní a lodní doprava, je podle Teplárenského sdružení ČR jediná změna systému, která má logiku a lze ji považovat za pozitivní. Pro stabilitu podnikatelského prostředí by však bylo výhodnějším nástrojem zavedení uhlíkové daně,“ říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.