Zelená dohoda bude v následujících letech ovlivňovat hospodářský i politický vývoj Evropy. A to bez ohledu na postoj českých politiků. Přední odborníci na tuto problematiku diskutovali právě to, jakou roli bude hrát Česká republika především v příštím půlroce. Závěry tohoto diskuzního setkání nebyly příliš optimistické.

Zájemci o modernizace soustav zásobování tepelnou energií u projektů s dotačním limitem pod 15 mil. Kč nevyčerpali možný dotační limit. V rámci programu HEAT, malé projekty, byly schváleny jen 4 projekty. Jaké k tomu byly důvody a jak dotační programy pokračují?

Těžko budeme zvyšovat energetickou soběstačnost bez lokální výroby nebo snižovat ceny energií bez zdrojů, které nepotřebují palivo. Státy, firmy i domácnosti si to uvědomují a firmy vyrábějící a instalující OZE nestíhají dodávat.

V těchto dnech přichází domácnostem roční vyúčtování spotřeby tepla a teplé vody za rok 2021. Meziročně spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody kvůli chladnějšímu počasí a uvolnění pandemických omezení mírně stoupla, optimálně nastavené zálohy na teplo by však měly toto navýšení spotřeby tepla pokrýt.

Energetická bezpečnost a ceny energií byly hlavními tématy Energetického fóra, které proběhlo za účasti předních odborníků a osobností v energetice. Zároveň jsme opět s kamerou navštívili naše zákazníky a představíme vám jejich novinky.

Před válkou na Ukrajině se měla evropská energetika co nejdřív obejít bez uhlí, nyní to vypadá, že by se měla obejít i bez plynu. Obnovitelných zdrojů bude ještě dlouho nedostatek a první nový jaderný blok je vzdálen přinejmenším 15 let. Jak se s těmito okolnostmi popasuje česká a evropská energetika?

Spotřeba plynu očištěná o vliv počasí byla v prvním kvartále 2022 o bezprecedentních 11 procent nižší, zatímco výroba z obnovitelných zdrojů meziročně narostla o 14 procent.

Kvalitní uhlí pro teplárny brzy dojde. Vyplatí se ho dovážet? Jaká paliva ho mohou nahradit? A co když nebude dost plynu? Na tyto a další otázky odpovídal Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie přináší nové způsoby podpory obnovitelných zdrojů energie. Zároveň reformuje systém vydávání záruk původu vyrobené elektřiny a rozšiřuje je na další zdroje.

Solární ohřev vody nemusí sloužit jen pro obytné budovy, ale dá se používat i ve větším měřítku pro vytápění obcí. V Dánsku nalezneme několik takových instalací o celkovém výkonu stovek megawattů. Pojďme se na ně podívat blíže.

Invaze na Ukrajinu vznesla na evropskou energetiku bezprostřední požadavek vyšší soběstačnosti a bezpečnosti. Doteď přitom bylo prioritou snižování emisí. Co z toho vyplývá?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) představila 10 návrhů, jak by se mohla Evropa zbavit závislosti na ruském zemním plynu. K nim přidává jednoho podstatného „žolíka“. Co navrhuje?

Jak válka na Ukrajině změní pohled na plyn a soběstačnost v energetice? Vrátí se do hry uhlí? Co to udělá s trhem emisních povolenek? Půjde se vůbec v energetice spoléhat na trh? Tyto a další otázky probereme s našimi hosty 21. 4. 2022 na Energetickém fóru na veletrhu Aquatherm Praha 2022 v Praze Letňanech.

Nízké tepelné ztráty, vysoká rychlost pokládky díky lisovacím tvarovkám, užší výkopy nebo pružnost trubek umožňující snáze se vyhnout překážkám či nasouvání potrubí – to jsou nesporné přednosti plastových předizolovaných trubek NRG FibreFlex a NRG FibreFlex Pro s inovativní aramidovou výztuží. Jak se osvědčily během prvních třech let od svého uvedení na trh?

K čemu je evropská taxonomie udržitelných investic? Jaké přináší podmínky pro budoucí plynové zdroje? A co bude přechod na nízkoemisní plyny znamenat pro domovní kotle, ohřívače vody a sporáky? Rozhodně není nutné propadat panice a rychle přecházet k jiným zdrojům tepla.

I přesto, že cena povolenky za vypouštěné CO₂ trhá jeden rekord za druhým, teplo se pro koncového zákazníka nijak zásadně nezdražuje. Samozřejmě, ne všechny teplárny si mohou dovolit cenu nezvýšit, nicméně obor jako celek nelze srovnávat se situací kolem enormního růstu cen u plynu a elektřiny.

Návrh evropské taxonomie řadící zemní plyn a jadernou energii mezi „udržitelné“ investice vyvolal u politiků a veřejnosti v prvních dnech letošního roku nadšení. Především mezi odpůrci razantního přechodu k bezuhlíkové energetice do roku 2050.

Nová plynová kotelna v kombinaci s kogenerační jednotkou může nahradit dodávku tepla z dálkového horkovodu. Takové řešení přibližuje zdroj energií do místa spotřeby, snižuje cenu tepla, bezpečnost jeho dodávky i souvisící produkci emisí CO₂. Příkladem jde pražská část Kbely.

Teplárenství se potýká s extrémními cenami zemního plynu i povolenek a čas na přípravu a rozjezd dekarbonizačních projektů se rychle krátí. České teplárenství od nové vlády očekává, že velmi rychle nastaví funkční legislativní a ekonomický rámec, v němž bude možné realizovat potřebné investice do dekarbonizace a zajistit cenově přijatelné dodávky tepla pro 4 miliony lidí.

V médiích je uváděna polopravda o tom, že EU nařizuje zákaz využití zemního plynu k roku 2040. Tvrzení se opírá o neznalost skutečného stavu věci a jde i o manipulativní informaci typu přání je otcem myšlenky.