MŽP a SFŽP ČR vyčlenily na transformaci teplárenství dalších 6 miliard korun
Finance jsou určeny např. na změnu z uhlí a uhelných derivátů na biomasu či bioplyn, využívání tepelných čerpadel, geotermální energii a energii z odpadního tepla. V kombinaci s inovativními a obnovitelnými zdroji energie je možné podpořit i využití zemního plynu.
Nová výzva z programu HEAT financovaného z Modernizačního fondu pokračuje v úsilí výrazně urychlit dekarbonizaci českého teplárenství a podpořit zavádění inovativních nízkoemisních technologií. Program HEAT přináší nejen ekologický, ale i ekonomický impulz.
V kombinaci s inovativními a obnovitelnými zdroji energie je možné podpořit i využití zemního plynu
Rozdělení financí z výzvy z programu HEAT:- 3 miliardy Kč na inovativní a obnovitelné zdroje energie
- 1 miliarda Kč na modernizaci rozvodů
- zbylé nevyhrazené 2 miliardy Kč je možné použít i na kombinované projekty s obnovitelnými a inovativními zdroji společně s přechodem na zdroje na zemní plyn
Provozovatelé stávajících tepláren i vlastníci nových zdrojů energie zapojených do soustavy zásobování teplem mohou od 7. července 2025 žádat o dotaci na modernizaci zdroje tepelné energie a soustav zásobování tepelnou energií s cílem snížit spotřebu primární energie a emisí CO2.
Finanční prostředky mohou využít například na změnu palivové základny z uhlí a uhelných derivátů na biomasu či bioplyn. Podpořen bude i přechod na inovativní teplárenské technologie využívající energii z prostředí pomocí tepelných čerpadel či geotermální energii a energii z odpadního tepla. V kombinaci s inovativními a obnovitelnými zdroji energie je možné podpořit i využití zemního plynu. Výše podpory může dosáhnout až 60 % způsobilých výdajů v závislosti na typu projektu.
- Žádosti o dotaci ve výzvě HEAT 1/2025 je možné podávat od 7. července 2025 12:00 do 28. listopadu 2025 prostřednictvím systému AIS SFŽP ČR. Po vyčerpání celkové alokace budou následně podané žádosti zařazeny do zásobníku žádostí.
„Vyhlášením výzvy reagujeme na trvalý zájem a potřebu dokončení investic do modernizace soustav zásobování tepelnou energií a na potřebu urychlení přechodu k inovativním nízkoemisním a obnovitelným zdrojům energie. Přestože jsou disponibilní prostředky Modernizačního fondu určené teplárnám již z velké části alokovány, cílem výzvy je motivovat k přípravě a podporovat následnou realizaci již připravených projektů, které jsou zejména významným environmentálním přínosem a zároveň jsou investičně náročnější. Proto do teplárenství posíláme dalších šest miliard korun,“ říká ministr Hladík.
Program HEAT je již od roku 2021 hlavním motorem transformace českého teplárenství
Teplárenství patří mezi klíčové sektory ovlivňující kvalitu ovzduší i celkovou uhlíkovou stopu České republiky. Ročně vyprodukuje více než 15 milionů tun CO2, což představuje přibližně 20 % emisí z energetiky. Přechod od uhlí ke klimaticky šetrnějším technologiím umožňuje snížení emisí skleníkových plynů o 60 až 80 % v závislosti na typu nahrazovaného zdroje, a zároveň významně snižuje lokální znečištění ovzduší. Modernizace přináší zásadní provozní úspory, které pomáhají zajišťovat dostupnost tepla pro domácnosti i veřejné instituce v době rostoucích nákladů na energie a emisní povolenky. V některých případech může modernizovaná soustava uspořit až 30 % primární energie, což má přímý dopad na dlouhodobou stabilitu cen tepla pro koncové odběratele.
Díky projektům v oblasti teplárenství podpořeným z Modernizačního fondu se daří dosahovat výrazných úspor odpovídajím ročním emisím více než dvou milionů osobních aut nebo zhruba 15 % celkové roční spotřeby zemního plynu v České republice.
„Na mnoha místech v České republice už teplárny přešly nebo právě přecházejí na jiné zdroje než uhlí. Jsou to velmi náročné a drahé modernizace, které podporujeme penězi z Modernizačního fondu. Dosud bylo v rámci programu HEAT vypsáno celkem pět výzev, díky nimž již získalo podporu nebo bylo schváleno Evropskou investiční bankou 50 projektů s celkovou dotací 74 miliard korun,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Ve většině případů teplárny nahrazují spalování hnědého či černého uhlí jinými palivy – nejčastěji zemním plynem nebo biomasou. Významnou roli v transformaci sehrávají také investice do energetického využití komunálních odpadů či tuhých alternativních paliv, které patří mezi finančně nejnáročnější projekty. Mezi teplárny, které přešly z uhlí na ekologičtější zdroje, patří například ty v Českých Budějovicích, Plané nad Lužnicí či v Mladé Boleslavi.
