Výkyvy cen energií z posledních let ukázaly, že stabilní prostředí pro plánování nákladů na vytápění je pryč. Pro výbory SVJ, bytová družstva i správce to znamená zásadní změnu: rozhodování už není jen o aktuální ceně, ale o tom, jaké riziko s sebou zvolené řešení nese. V praxi přitom rozhoduje kombinace čtyř klíčových faktorů, které určí, kolik budou domácnosti za teplo platit v příštích letech.

Ve firmě ENBRA klademe velký důraz na ekonomicko-technické simulace. U projektů moderní energetiky nejde pouze o návrh konkrétní technologie, ale o ověření, jak se bude celý energetický systém chovat v reálném provozu.

Teplárenské sdružení České republiky na 32. Dnech teplárenství a energetiky v Olomouci ocenilo pět Projektů roku 2025. Nejzajímavější teplárenské projekty byly vyhlášeny již po čtyřiadvacáté.

Tři nové kogenerační jednotky (elektrický výkon 6,9 MWe; tepelný výkon 7,17 MWt) vyrábějí elektřinu i teplo ze zemního plynu v režimu vysoce účinné kombinované výroby. Projekt kogeneračních jednotek navazuje na již realizované kroky skupiny Veolia v ostravském teplárenství.

České teplárenství stojí před zásadními rozhodnutími, která ovlivní jeho podobu na desítky let dopředu. Pokud chceme udržet dostupné a stabilní dodávky tepla, musíme mít realistickou a proveditelnou cestu transformace.

Vojenský konflikt na Blízkém východě je dalším impulzem, který v krátkém čase rozhýbal ceny napříč Evropou a znovu připomněl, jak citlivý je energetický trh na geopolitické dění. Obzvlášť pro správce a vlastníky bytových domů to znamená, že při rozhodování o vytápění je dnes potřeba počítat s výrazně vyšší mírou nejistoty než dříve.

Transformace teplárenství, legislativní změny, energetická bezpečnost, akumulace, flexibilita i technologie budoucnosti. To jsou hlavní témata letošních Dnů teplárenství a energetiky, které se uskuteční 21.–22. dubna 2026 v Olomouci. Program přivítá špičky české i evropské energetiky, zástupce vlády, regulátorů, průmyslu i technologických lídrů.

Mnoho bytových domů v České republice stále využívá centrální zásobování teplem (CZT). Tento způsob dodávek tepla však čelí výrazným ekonomickým tlakům, které vedou k jeho setrvalému zdražování: rostou totiž ceny vstupních surovin, emisních povolenek i nákladů na distribuci. Řada SVJ a bytových družstev se proto snaží přejít na jiný, udržitelnější systém vytápění a ohřevu vody, který by byl ekonomicky méně náročný a zajistil by jim větší energetickou soběstačnost. V minulých letech tak učinilo i SVJ v bytovém domě v Přelouči, které přešlo na efektivnější systém zahrnující 4 akumulační nádrže NADO 750/35 v6 pro průtokový ohřev teplé vody, 35 solárních kolektorů o výkonu 45 kW a plynovou kotelnu.

Nová teplárna na odpad v Komořanech je technickým unikátem, protože bude jako jediné ZEVO v Evropě využívat chlazení vodou a ne vzduchem. Zároveň je jedním z prvních projektů transformace českého teplárenství.

Centralizace stavebních úřadů je krok správným směrem. Česká legislativa v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí je přísnější, než vyžaduje směrnice EIA. Procesy v některých případech prodlužuje až o několik měsíců a nyní je příležitost zákon revidovat.

Dny teplárenství a energetiky 2026 se po roce vracejí do Olomouce a opět nabídnou největší odborné setkání českého teplárenství, energetiky a komunální sféry. Konference, kterou tradičně pořádá Teplárenské sdružení ČR, se zaměří na klíčové výzvy, které budou určovat podobu českého teplárenství v příštích letech.

Datacentra jsou stále větším zdrojem odpadního tepla. Zároveň potřebují elektřinu na chlazení. Využití odpadního tepla pro vytápění nebo ohřev vody jednak šetří energii a jednak počítačům pomáhá s chlazením. Spolupráce datacenter s teplárenstvím se tak přímo nabízí. Jaké jsou hlavní principy této spolupráce?

Hlavní město Praha a ČEZ ESCO uzavřely dohodu o spolupráci. Cílem je vytvořit dlouhodobý rámec pro odbornou a otevřenou spolupráci při zajištění stabilních, bezpečných a dostupných dodávek tepla pro Pražany.

I když je dubnová konference Dny teplárenství a energetiky ještě daleko, už nyní je zřejmé, že jedním z témat bude i právě probíhající zima. Po několika mimořádně teplých sezónách, kdy spotřeba tepla v Česku výrazně klesala – například v roce 2023 byla podle Energetického regulačního úřadu nejnižší za sedm let –, aktuální počasí po delší době opět prověřilo jak teplárenskou soustavu, tak i celkový stav české energetiky.

V minulých dnech se rozpoutala debata na téma zásob černého uhlí v Česku. Kolik uhlí se ale dá skutečně vytěžit, je hlubinné dobývání ekonomicky výhodné a nakolik je Česko na černém uhlí závislé?

Dodávky zemního plynu pro Českou republiku meziročně vzrostly o 25 %. Dovoz LNG do EU vzrostl o více než třetinu, ruský podíl klesl na 12 %. Průměrná cena na evropském trhu dosáhla 36,4 EUR/MWh; letos očekává EGU pokles o téměř 20 %.

Technologická společnost ORGREZ, a.s., společně s poradenskou firmou KPMG Slovensko Advisory, k.s., začínají pracovat na aktualizaci Koncepce rozvoje v oblasti tepelné energetiky města Bratislava.

Spotřeba plynu pro vytápění a výrobu elektřiny v ČR zůstala podobná jako v roce 2024. Do roku 2045 se očekává nárůst spotřeby zemního plynu o 25 až 33 % oproti současným hodnotám. Rok 2025 byl na vytápění náročnější.