Dubnový měsíc přináší nejen poslední dny topné sezóny, ale i tradiční setkání odborníků na teplárenství a energetiku. Dny teplárenství a energetiky 2025, které se opět uskuteční v Olomouci, otevřou diskusi o strategickém vývoji teplárenství v následujícím období. Pozice sektoru je zřejmá, význam teplárenství v přechodu na udržitelné zdroje energie zůstává klíčový.

Topné období roku 2024 od ledna do května a od září do prosince s průměrnou teplotou 7,23 °C bylo v ČR opět mírně teplejší než rok 2023 s průměrnou teplotou 6,78 °C. Teplota v topném období byla v roce 2024 téměř o 2 °C vyšší, než je dlouhodobý průměr z let 1991 až 2020. Podle průzkumu mezi členy Teplárenského sdružení ČR klesla dodávka tepla meziročně v průměru o 2,6 %, tedy podobně jako klesl počet denostupňů (o 2 %), který určuje klimatickou náročnost období pro vytápění.

Zdá se, že po letech nejistot a odvracení pohrom je vlak teplárenství na správné koleji. Souprava je roztlačena správným směrem a jede dostatečnou rychlostí na to, aby bylo možné odstranit všechny překážky, které se na trati objeví.

Vyplatí se přecházet na zemní plyn, když v roce 2040 neobstojí kvůli emisím? Výroba tepla z elektřiny šetří energii, emise i peníze. A také využívá lokálně dostupné zdroje a snižuje závislost na dovozu paliv.

Spotřeba zemního plynu se v naměřených hodnotách v České republice v roce 2024 oproti předchozímu roku téměř nezměnila. Podle předběžných analýz EGÚ Brno meziročně poklesla o zanedbatelných 0,3 %.

Odborný Tepelná čerpadla se prosazují v průmyslu a v soustavách zásobování tepelnou energií. Možnosti a aktuální stav mapovaly přednášky na mezinárodní konferenci Průmyslová tepelná čerpadla, která proběhla 27. listopadu 2024 v Praze.

Sokolovská uhelná připravuje komplexní transformaci vytápění v Karlovarském kraji. Společnost plánuje pro Karlovarsko nahrazení končící zásoby uhlí kombinací elektrického kotle, solárních a větrných elektráren a plynových zdrojů, uvedl člen rady jednatelů Sokolovské uhelné Miroslav Rohla ve videocastu na youtube.

V letošním třetím čtvrtletí v Česku meziročně vzrostla spotřeba tepla v soustavách centrálního zásobování. Důvodem je dřívější začátek topné sezony, září totiž bylo výrazně chladnější než před rokem.

Kaskáda tepelných čerpadel instalovaná společností ČEZ Energo ze Skupiny ČEZ ESCO v jihomoravských Ivančicích má za sebou první horkou sezónu. Město s téměř 10 tisíci obyvateli tak opět snížilo svoji závislost na plynových kotlích a potvrdilo, že by si z něj řada dalších českých municipalit mohla brát příklad. Plynové kotle sice zůstávají základem vytápění a ohřevu vody po dobu zimy, po většinu letní sezóny ale mohly zůstat vypnuté a ohřev vody byl zcela zajištěn novým ekologickým zdrojem.

Historicky první aukce, která je klíčovým nástrojem pro podporu dekarbonizace české energetiky a teplárenství, přilákala celkem 44 nabídek. Uspělo jich 37 a celkový soutěžený výkon je 1 280 MW.

V Ústí n/L na Střekově vzniknou nové plynové zdroje, v Trmicích uhlí nahradí plyn a biomasa. Nové teplárny zajistí dlouhodobou a cenově příznivou dodávku tepla. ČEZ a THMÚ ve spolupráci s Ústím nad Labem zajistí dodávky tepla pro obyvatele na další desítky let.

Celková dekarbonizace bude stát v následujících letech asi 1 000 miliard (bilion) korun. Teplárenství si z tohoto koláče zcela jistě ukrojí své. Otázkou je, jaké nové technologie se budou muset zavádět, aby se dekarbonizovalo co nejefektivněji a za rozumných podmínek.

Proč mají pohádkovou rentabilitu státní investice zaplatit čeští zákazníci? A proč mají být vypláceny bonusy státním zaměstnancům za to, že přišli do práce, protože Net4Gas obdrží bonus, pokud bude dodržovat energetický zákon. Skryté zdanění energií přes nemravné zisky státních monopolů je podlé.

30. ročník Podzimní plynárenské konference proběhl 22. až 23. října 2024 v kongresovém sále Grandhotelu Pupp v Karlových Varech. Od plynárenství se očekává, že z velké části nahradí uhlí a vykryje mezery mezi schopnostmi obnovitelných zdrojů energie.

Do roku 2040 musí evropské země výrazně omezit spotřebu zemního plynu. Více než třetinu dálkové výroby tepla tak bude zajišťovat elektřina a počítat s ní musí i průmysl. Připravit se na to můžete už dnes, stát i EU vám pomohou.

Plynové kogenerační jednotky KGJ ideálně zapadají do koncepce přechodu k obnovitelným zdrojům energie. To je jedno z hlavních poselství konference Dny kogenerace 2024 zaměřené na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla KVET.

Vládě zbývá necelý rok do konce funkčního období. Transformaci teplárenství a jeho odchod od uhlí do roku 2030 se sice podařilo nastartovat, řada úkolů však stále nebyla dokončena a čas se rychle krátí. Teplárenské sdružení ČR proto apeluje na nového ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, aby se transformaci teplárenství intenzivně věnoval.

Plyn zůstává klíčovou složkou české energetiky, a to i v době dekarbonizace. Jak se Česká republika snaží vybalancovat potřebu stabilního energetického zdroje s rostoucími požadavky na ekologický provoz a jaké role v tom hrají biometan a vodík?

Dopad cen povolenek po zavedení evropského obchodování s emisemi CO₂ z paliv EU-ETS II na vytápění domácností se nezadržitelně blíží. Nemělo by uniknout, že jeho finální podobu v roce 2023 schválila i Česká republika.

Odborný Tvrdí to nedávná analýza týmu Fakta o klimatu. Podle ní by rychlejší rozvoj české energetiky, spojený především s vyšší výrobou z obnovitelných zdrojů měl umožnit nejen snížení importu, ale také dosažení nižší ceny silové elektřiny i dřívější náhradu stávajících uhelných zdrojů.