Do dvou let by měla začít realizace jedné z největších investic do energetické infrastruktury v historii samostatné České republiky. Plánovaný horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna má přivést teplo více než 100 tisícům domácností, ale také školám, nemocnicím a dalším veřejným budovám. Dokončený by měl na přelomu let 2031 a 2032. Brno by tak učinilo významný krok k snížení závislosti na zemním plynu a energetické soběstačnosti.

Koncem dubna 2025 proběhl v Olomouci už třicátý první ročník konference Dny teplárenství a energetiky, největší odborné platformy pro teplárenství a energetiku v České republice. Letošní ročník přinesl rekordní účast odborníků, kteří řešili klíčová témata energetické budoucnosti. Dvoudenní akce se zúčastnilo 1 474 návštěvníků.

Teplárenské sdružení České republiky na 31. Dnech teplárenství a energetiky, které letos opět hostí Olomouc, ocenilo na společenském večeru 23. dubna tři Projekty roku a jeden Počin roku 2024. Nejzajímavější teplárenské projekty byly vyhlášeny již po třiadvacáté.

Vytápění Třeboň – tradiční odborná konference, jejíž součástí jsou dva společenské večery. Konference se soustředí na témata výzkumu, vývoje a inovativních realizací topenářských systémů a současně na nové trendy projektování a hodnocení budov ve světle současné legislativy.

Deset let zkušeností a rostoucí zájem o energetické úspory potvrzují stabilní poptávku. Obce investují především do škol, nemocnic a radnic. Nová legislativa podpoří i úspory ve státních budovách.

V porovnání s minulou topnou sezonou, která byla nejteplejší za více než 60 let, je ta letošní zatím chladnější skoro o pětinu. V porovnání s dlouhodobým průměrem let 2010 až 2024 je ale nepatrně teplejší.

Zemní plyn sehraje hlavní roli při dekarbonizaci tuzemské energetiky. Využívání kotlů na plyn v domácnostech je ekonomičtější v porovnání s tepelnými čerpadly.

Dubnový měsíc přináší nejen poslední dny topné sezóny, ale i tradiční setkání odborníků na teplárenství a energetiku. Dny teplárenství a energetiky 2025, které se opět uskuteční v Olomouci, otevřou diskusi o strategickém vývoji teplárenství v následujícím období. Pozice sektoru je zřejmá, význam teplárenství v přechodu na udržitelné zdroje energie zůstává klíčový.

Topné období roku 2024 od ledna do května a od září do prosince s průměrnou teplotou 7,23 °C bylo v ČR opět mírně teplejší než rok 2023 s průměrnou teplotou 6,78 °C. Teplota v topném období byla v roce 2024 téměř o 2 °C vyšší, než je dlouhodobý průměr z let 1991 až 2020. Podle průzkumu mezi členy Teplárenského sdružení ČR klesla dodávka tepla meziročně v průměru o 2,6 %, tedy podobně jako klesl počet denostupňů (o 2 %), který určuje klimatickou náročnost období pro vytápění.

Zdá se, že po letech nejistot a odvracení pohrom je vlak teplárenství na správné koleji. Souprava je roztlačena správným směrem a jede dostatečnou rychlostí na to, aby bylo možné odstranit všechny překážky, které se na trati objeví.

Vyplatí se přecházet na zemní plyn, když v roce 2040 neobstojí kvůli emisím? Výroba tepla z elektřiny šetří energii, emise i peníze. A také využívá lokálně dostupné zdroje a snižuje závislost na dovozu paliv.

Spotřeba zemního plynu se v naměřených hodnotách v České republice v roce 2024 oproti předchozímu roku téměř nezměnila. Podle předběžných analýz EGÚ Brno meziročně poklesla o zanedbatelných 0,3 %.

Odborný Tepelná čerpadla se prosazují v průmyslu a v soustavách zásobování tepelnou energií. Možnosti a aktuální stav mapovaly přednášky na mezinárodní konferenci Průmyslová tepelná čerpadla, která proběhla 27. listopadu 2024 v Praze.

Sokolovská uhelná připravuje komplexní transformaci vytápění v Karlovarském kraji. Společnost plánuje pro Karlovarsko nahrazení končící zásoby uhlí kombinací elektrického kotle, solárních a větrných elektráren a plynových zdrojů, uvedl člen rady jednatelů Sokolovské uhelné Miroslav Rohla ve videocastu na youtube.

V letošním třetím čtvrtletí v Česku meziročně vzrostla spotřeba tepla v soustavách centrálního zásobování. Důvodem je dřívější začátek topné sezony, září totiž bylo výrazně chladnější než před rokem.

Historicky první aukce, která je klíčovým nástrojem pro podporu dekarbonizace české energetiky a teplárenství, přilákala celkem 44 nabídek. Uspělo jich 37 a celkový soutěžený výkon je 1 280 MW.

Kaskáda tepelných čerpadel instalovaná společností ČEZ Energo ze Skupiny ČEZ ESCO v jihomoravských Ivančicích má za sebou první horkou sezónu. Město s téměř 10 tisíci obyvateli tak opět snížilo svoji závislost na plynových kotlích a potvrdilo, že by si z něj řada dalších českých municipalit mohla brát příklad. Plynové kotle sice zůstávají základem vytápění a ohřevu vody po dobu zimy, po většinu letní sezóny ale mohly zůstat vypnuté a ohřev vody byl zcela zajištěn novým ekologickým zdrojem.

V Ústí n/L na Střekově vzniknou nové plynové zdroje, v Trmicích uhlí nahradí plyn a biomasa. Nové teplárny zajistí dlouhodobou a cenově příznivou dodávku tepla. ČEZ a THMÚ ve spolupráci s Ústím nad Labem zajistí dodávky tepla pro obyvatele na další desítky let.

Celková dekarbonizace bude stát v následujících letech asi 1 000 miliard (bilion) korun. Teplárenství si z tohoto koláče zcela jistě ukrojí své. Otázkou je, jaké nové technologie se budou muset zavádět, aby se dekarbonizovalo co nejefektivněji a za rozumných podmínek.

Proč mají pohádkovou rentabilitu státní investice zaplatit čeští zákazníci? A proč mají být vypláceny bonusy státním zaměstnancům za to, že přišli do práce, protože Net4Gas obdrží bonus, pokud bude dodržovat energetický zákon. Skryté zdanění energií přes nemravné zisky státních monopolů je podlé.