Dopad cen povolenek po zavedení evropského obchodování s emisemi CO₂ z paliv EU-ETS II na vytápění domácností se nezadržitelně blíží. Nemělo by uniknout, že jeho finální podobu v roce 2023 schválila i Česká republika.

Odborný Tvrdí to nedávná analýza týmu Fakta o klimatu. Podle ní by rychlejší rozvoj české energetiky, spojený především s vyšší výrobou z obnovitelných zdrojů měl umožnit nejen snížení importu, ale také dosažení nižší ceny silové elektřiny i dřívější náhradu stávajících uhelných zdrojů.

ČEZ Teplárenská a BM servis musí obnovit provoz dalších více než 60 předávacích stanic, ve kterých voda zaplavila i rozvodné skříně a další elektrozařízení. Do Slezska teď míří zaměstnanci ČEZ Teplárenská z celé republiky, aby Bohumínu s obnovením dodávky tepla pomohli.

Investice do plynových a obnovitelných zdrojů budou vedle jádra dominovat v příštích letech tuzemské energetice a podmíní úspěšnost transformace energetiky v České republice.

Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla v období 1. 9. – 31. 5. se odvíjí od průměrných denních teplot venkovního vzduchu a prognózy počasí ČHMÚ. Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 °C a není očekáván další den vzestup teplot.

Metodika cenové regulace stanoví základní pravidla, kterými se ve střednědobém horizontu řídí hospodaření regulovaných společností v energetice. Pravidla ve výsledku významně ovlivňují cenu energie pro její spotřebitele.

I v letošním prvním pololetí Češi spotřebovali o jednotky procent méně elektřiny a plynu než před rokem. Fotovoltaické elektrárny navýšily výrobu meziročně o více než čtvrtinu.

Odborný TZB-info doporučuje PENB evidované v systému ENEX bude nutné zpracovat v podmínkách požadavků novely 222/2024 Sb. vyhlášky o energetické náročnosti 264/2020 Sb. s platností od 1. 9. 2024.

Zajištění energie z OZE, sdílení energie a stavební opatření, která snížují potřebu energie, byla témata dalšího setkání zástupců MČ a oddělení energetického manažera MHMP.

Rozhovor s Jakubem Unuckou o budoucnosti Moravskoslezského kraje. O smart budoucnosti pro veřejnou správu, o Liberty, Fondu spravedlivé transformace, výměně kotlů, blížících se krajských volbách a o projektu Centrum veřejných energetiků.

Celkově očekávané investice v teplárenství do roku 2030 přesáhnou 80 miliard Kč, přičemž dle předpokladu budou finance směřovat z 67 % do biomasy, 14 % na modernizace rozvodů.

Vodní toky představují obrovský a dosud nevyužitý zdroj energie. V tomto případě však není řeč o jejich kinetické, ale tepelné energii.

Rozhodnutí Evropské komise podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) v objemu 75 miliard korun je pro českou energetiku jedna z nejdůležitějších zpráv za posledních několik let. Naplno se totiž otevřely dveře pro transformaci a dekarbonizaci tuzemské energetiky a rovněž pro historicky největší modernizaci tepláren.

Dvacet miliard korun z programu HEAT Modernizačního fondu podpoří teplárny, které přejdou z uhlí na ekologičtější zdroje.

Diskuse o konci uhlí, jako primárním zdroji energie, z veřejného prostoru nezmizela ani s nadcházejícím létem. Byla náplní i letošní, skvěle připravené odborné konference v rámci Dnů teplárenství a energetiky v Olomouci. Kromě velkého množství odborných přednášek nabídla i prostor na výměnu názorů politikům a kandidátům do voleb do EP.

Čím nahradit černé uhlí, na kterém stojí teplárenství v tomto kraji? Jak zabránit krachu oceláren a železáren? Podle ostravského politika Jakuba Unucky by ale krach zdejšího těžkého průmyslu pocítila celá ČR.

Konstantně narůstající čísla návštěvníků a partnerů konference Dny teplárenství a energetiky naznačují, jak bouřlivému vývoji čelí české teplárenství. Podle Mirka Topolánka, předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, je aktuální situace velmi turbulentní.

TZB-info doporučuje „S fosilními palivy se dají dělat náročnější věci, než je vytápění domácností,“ říká Tomáš Caha ze společnosti Exergie Česká republika. Dekarbonizace výroby tepla je pro český průmysl obrovská příležitost. Zatím si ji však v tuzemsku málokdo uvědomuje a vlak inovací se pomalu rozjíždí. Stihneme včas naskočit?

Teplárenské sdružení České republiky na 30. Dnech teplárenství a energetiky, které letos opět hostí Olomouc, ocenilo na společenském večeru 23. dubna pět Projektů roku a jeden Počin roku 2023. Nejzajímavější teplárenské projekty byly vyhlášeny již po dvaadvacáté.

Ve švýcarském městě Rheinfelden se šetří 1,25 milionu m² zemního plynu/rok a sníží emise CO₂ o 2 650 t. Tepelná čerpadla pokrývají 2/3 roční potřeby tepla obou obytných oblastí.