V rámci doprovodného programu veletrhu For Arch 2017 proběhl 21. září druhý ročník konference Požární bezpečnost staveb. Konferenci uspořádal internetový portál TZB-info, zaměřena byla na požární bezpečnost dřevostaveb, na systémy aktivní požární ochrany a systémy pro zvyšování požární odolnosti. Konferenci vyslechlo více než 250 účastníků, kteří zcela zaplnili Kongresový sál PVA v Letňanech.
Recenzovaný Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce jsme představili geneze a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. Poslední díl seriálu nás provede obrazem stavbami v různých částech světa.
Recenzovaný Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce představíme geneze a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. Třetí část mapuje poruchy a opravy hrázděných konstrukcí.
Recenzovaný Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce představujeme geneze a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. Druhá část seriálu se věnuje funkcím a využití rámových a hrázděných konstrukcí.
Recenzovaný Cílem článku je popsat návrh ocelových úhelníků v dřevěných spojích. Návrh nemá dostatečnou oporu v existujících normách. Článek uvádí experimenty, výpočetní modely a zjednodušené výpočty podle norem. Rozdíly mezi nimi ukazují, jak složité je navrhovat dřevěné spoje s trojrozměrným kováním.
Recenzovaný V současnosti roste zájem o realizaci vícepodlažních dřevostaveb. V případě vícepodlažních dřevostaveb je klíčovou problematikou jejich požární bezpečnost, tuhost a akustika. Předložený příspěvek je zaměřen na problematiku požární bezpečnosti vícepodlažních dřevostaveb, která je v současnosti předmětem největších diskusí.
Čtrnáctipodlažní budova ze dřeva stojí v norském Bergenu. Se svou výškou 52,8 m je nejvyšší bytovou dřevostavbou světa. Zásadním problémem projektu byla požární bezpečnost. O konstrukci, průběhu stavby a řešení požární bezpečnosti hovořil Ole Herbrand Kleppe, vedoucí projekt manažer společnosti BOB, developera budovy Treet, na konferenci Požární bezpečnost staveb na veletrhu FOR ARCH 2017.
V městečku Karlshamn ve Švédsku dokončila společnost PM Hus & Bygg výstavbu 13 rodinných domů. Zájem o dřevostavby s plechovou střechou Lindab SRP Click a nejmodernější vzduchotechnikou od Lindabu byl takový, že o tom, kdo ze zájemců bude mít štěstí a stane se majitelem domu, muselo rozhodnout dokonce losování.
Recenzovaný Obsahem tohoto příspěvku je analýza destruktivního testování podélných spojů rostlého dřeva konstrukčních rozměrů s vnějšími lepenými deskami na bázi dřeva (překližka a LVL) zatěžovaných ohybovým momentem. Cílem tohoto příspěvku je srovnání únosnosti a chování těchto spojů při zatěžování s výsledky z numerických modelů a výpočtů podle platných norem.
Recenzovaný Růst nároků na environmentální prostředí, udržitelnost výstavby a zdravých životních podmínek vyvolal především v Evropě vyšší poptávku po konstrukcích ze dřeva. Rychlost a přesnost CNC opracování dřevěných konstrukčních prvků umožňuje efektivní výrobu dřevostaveb tradičními tesařskými postupy. Příspěvek reaguje na aktuální problematiku návrhových postupů pro výpočet únosnosti tradičních tesařských spojů. Tento způsob propojení prvků nemá velkou oporu v současně platných normách, a proto návrh spočívá v použití jednoduchých empirických vztahů, které vycházejí ze zkušenosti. Tento článek prezentuje experimentální a výpočetní metody pro vyšetřování statického chování a únosnosti tesařských spojů.
Řešení suchých podlah se díky nízké hmotnosti a nulovým mokrým procesům uplatňuje především při rekonstrukcích, ale je to i skvělý způsob pro realizaci podlah v novostavbách. Na rozdíl od litých podlah nehrozí riziko prasklin, realizace je nepoměrně rychlejší a podlahy jsou ihned pochozí - připravené na položení finální nášlapné vrstvy.
Recenzovaný Moderné spojovacie prostriedky otvárajú nové možnosti v navrhovaní drevených nosných konštrukcií. Tradičné kĺbové pôsobenie prípojov pri navrhovaní drevených konštrukcií je postupne nahrádzané polotuhým pôsobením prípojov. Priama spätná väzba reálnej stavby, resp. prípoja na statický výpočet je zriedkavá. Preto sa autori článku rozhodli odskúšať jeden prípoj a porovnať s výpočtovými modelmi. Článok predstavuje experimentálne overenie prípoja rámového rohu, v ktorom sa kombináciou hliníkovej koncovky od firmy Sherpa a celozávitových skrutiek Rothoblaas vytvoril polotuhý prípoj. Drevené vzorky boli dodané firmou Latti Extra.
Recenzovaný Příspěvek prezentuje technické řešení v oblasti zesilování ohýbaných dřevěných nosníků. Jedním z nejvíce používaných konstrukčních prvků ve výstavbě ze dřeva je právě nosník namáhaný ohybovým momentem. Velká rozpětí ohýbaných trámů se v minulosti často řešila pomocí věšadel (king-post truss), vzpěradel (sling-braced truss), vzpínadel (tie-rod truss) nebo zesílením pomocí druhého ohýbaného konstrukčního prvku. Tyto konstrukce vyžadovaly použití dalších nosných prvků, které omezovaly prostor nad nebo pod ohýbaným trámem. Představované technické řešení využívá principu zmiňovaného vzpínadla, který je integrován do nosníku podobně jako u zesilování dodatečně předpjatých železobetonových konstrukcí.
Z celkem 3 492 pasivních domů registrovaných od roku 1991 v databázi pasivních domů na www.passivhausprojekte.de jich 1 478, tedy 42 %, tvoří dřevostavby. Připočteme-li k tomu smíšené konstrukce, jedná se o 55 % pasivních domů, které mají dřevo ve vnější obálce budovy. Tento procentní podíl je od roku 1997 ve výstavbě pasivních domů skoro neměnný
Na Dolní Moravě pod Kralickým Sněžníkem v nadmořské výšce 1116 metrů nad mořem vyrostla unikátní stavba, která nemá ve střední Evropě obdoby, nazvaná Stezka v oblacích. Již samotný název napovídá, že se jedná se o stavbu vyhlídkové stezky, která se vypíná až do výšky 58,5 metru nad okolním svažitým terénem a již z několika kilometrů jasně dominuje hřebenu Slamníku. Architektonický návrh pochází z dílny známého architekta Zdeňka Fránka, přičemž tvorby realizační dokumentace, statického řešení a samotné realizace stavby se ujala společnost TAROS NOVA s.r.o..
