Dřevostavby ve Volyni v aktuálních souvislostech

Význam letošní akce (16. a 17. dubna) podpořili účastí hejtmanka Jihočeského kraje Mgr. Ivana Stráská a Magistr Christian Miller, obchodní rada Velvyslanectví Rakouska v České republice. Již tradičně poskytli osobní záštitu také ministr zemědělství Ing. Miroslav Toman, CSc., dále ministerstvo průmyslu a obchodu, životního prostředí a školství, mládeže a tělovýchovy. Mezi přednášejícími nechyběla ani tentokrát světová jména zejména z Kanady, Rakouska, Německa, Švýcarska, Finska a Norska.

O čem se aktuálně hovoří

Bohatý program dvoudenní konference VOŠ a SPŠ Volyně zajištoval diskusi mnoha témat, účastníci měli možnost navštívit také souběžně pořádané workshopy. První den to byly „Dřevostavby pod rentgenem“ pořádané VVÚD Praha a druhý den workshop ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT Praha na téma „Stavebně-fyzikální souvislosti dřevostaveb“. Další částí doprovodného programu byla výstava „Stavby století republiky“ ve dvou podlažích hlavní budovy školy. V rámci semináře bylo rovněž představeno „Vzdělávací středisko nadregionálního významu pro zpracovatelský průmysl“, kde je umístěna CNC technologie na výrobu dřevěných konstrukcí, krovů i celých dřevostaveb. Pro zájemce byly připraveny ukázky použití CNC technologie, vzorová konstrukce stěn, stropů a střech s využitím dřevovláknitých desek a ukázka aplikace foukané dřevovláknité izolace.

Akci zahájil ředitel školy RNDr. Jiří Homolka, přivítal přítomné a nabídl hned několik témat k diskusi: „Předpokládám, že v dobách konjunktury stavebnictví, kde dřevo rok od roku nabývá na významu – je to téměř 15% podíl nově postavených domů v roce 2018 –, bude předmětem diskusí také téma týkající se nedostatku kvalitních pracovníků téměř na všech pozicích. S tím pochopitelně souvisí i krize při plnění dohodnutých termínů a přibírání nových zakázek. Myslím, že s potěšením mohu konstatovat, že se nám podařilo najít vyvážený poměr mezi vysoce odbornými přednáškami, které prezentují zejména představitelé akademické sféry, a vystoupeními s praktickými ukázkami v podání reprezentantů realizačních firem. Stalo se již tradicí, že zde vystupují i zástupci státní správy, kteří mohou oslovit a možná i ovlivnit architekty, projektanty či realizační firmy zabývající se stavěním ze dřeva…“

Materiály zúčastněných firem byly k dispozici na jejich stáncích. Právě propojení teoretického a experimentálního výzkumu s jeho praktickým využitím je jednou z významných předností seminářů ve Volyni.

Vysoce hodnocené přednášky

Velký ohlas mezi účastníky zaznamenaly zejména přednášky architekta Lubora Trubky (AIBC, FRAIC Vancouver) nazvané „Why to use wood & When to use wood“ a „How to use wood & Advanteges of wood construction“. Úspěšný rodák ze Sušice se do Volyně vrátil po deseti letech, aby představil a okomentoval nádherné monumentální stavby komunitních a zdravotních center pro původní obyvatele Kanady na vzdáleném pobřeží Pacifiku. K hlavním myšlenkám všech jeho projektů patří úzké sepětí s přírodou a umístění staveb do terénu v souladu se zvyky a tradicemi původních obyvatel. Společně s dalšími zahraničními přednášejícími se v této souvislosti řešila i evropská směrnice o energetické náročnosti a dřevěné výškové budovy. Zásadní příspěvek k tématu měl rakouský architekt Heinz Plöderl (přednáška „Häuser aus Holz für unsere Lebensräume von Morgen“), za českou stranu pak doc. Petr Kuklík s přednáškou „Požární odolnost vícepodlažních dřevostaveb“, v níž seznámil účastníky se současnou situací v oblasti navrhování dřevěných vícepodlažních budov.

„Současným cílem v Evropě je zpracovat jednotný požárněinženýrský přístup založený na kritériích požární bezpečnosti/spolehlivosti staveb bez ohledu na hořlavost či nehořlavost použitých stavebních materiálů/výrobků. To znamená, odstranit diskriminaci dřeva a materiálů/výrobků na bázi dřeva. Pro plnohodnotné uplatnění tohoto přístupu je však potřeba pokračovat v přípravě co nejdokonalejších podkladových materiálů pro projektanty a orgány státní správy. Různá omezení v národních technických normách jednotlivých zemí Evropy se postupně odstraňují, a to i v rámci procesu sjednocování norem v Evropě. Je to samozřejmě dlouhodobější a také citlivá záležitost, protože lidé mají stále zafixováno, že dřevo hoří, což se negativně podepisuje na jejich pocitu bezpečí. Za hlavní předpoklad pro zvýšení používaní dřeva v budovách tak můžeme považovat nastavení přiměřených požadavků na požární bezpečnost staveb ze dřeva v národních normách požární bezpečnosti,“ uvedl v závěru své přednášky.

„Myslím si, že největší výzvou pro stavebníky není statika nebo požární ochrana, ale skutečně únosnost. U dřevěných konstrukcí se vyrábějí prefabrikované dílce z lepeného lamelového dřeva (CLT), které jsou považovány za vysoce únosné, a v kombinaci s masivními dřevěnými stěnami jsou takřka ideálním konstrukčním systémem. U těchto speciálních CLT panelů se dřevěné desky slepují křížem po jednotlivých vrstvách, čímž se zvyšuje hlavně stabilita a odolnost proti chladu a vlhkosti. Přesto má i tento materiál své limity. Od určité výšky budovy již ani CLT prvky nemohou zatížení bezpečně přenést. U materiálu, jako je dřevo, se oceňuje zejména jeho dlouhověkost. Chrám Horyu-ji v japonském městě Ikaruga, který byl postaven ze dřeva kolem roku 600 po Kristu, patří ke světovému dědictví UNESCO – vzdoruje větru a dešti již 1 400 let a vydržel i mnohá zemětřesení,“ konstatoval rakouský architekt Heinz Plöderl a dále zdůraznil vysokou pečlivost při projektování dřevěných budov.

Program semináře je vždy časově napjatý, takže není prostor k podrobnější přímé diskusi v rámci přednášek. Možnost diskuse k jednotlivým tématům je na společenském setkání, u stánků firem nebo v rámci workshopů, případně i v přestávkách semináře.

Výškové dřevěné budovy

Na všech akcích, které se věnují dřevostavbám, nesmí samozřejmě chybět mrakodrapy. Své k tomu musí říci nejenom architekti a projektanti, ale také zástupci hasičů. Zajímavou přednášku s názvem „Stavby a výkon státního požárního dozoru podle zákona o požární ochraně“ zde měl například náměstek ředitele Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje plukovník Milan Brabec (viz). Vývoj v oblasti dřevěných výškových budov popsal ve svém komentáři pro TZB-info doc. Bohumil Straka, který je pravidelným účastníkem a přednášejícím. Formou příspěvků ve sborníku a prezentacemi přispěl celkem dvacetkrát (letos to byl 23.ročník).

„Podle mého názoru vývoj (ve světě zcela jistě, v Evropě rovněž, včetně výškových budov) směřuje ke stavbám vyšších dřevěných budov, než jaké jsou v současné době povolovány v ČR (tj. nad 12 m, případně 15 m). Vzpomínám si, že na portálu TZB-info byl již v roce 2014 uveden článek od Ing. Koželouha nazvaný „Bullit centre – nejzelenější budova na světě“. Jedná se o šestipodlažní administrativní budovu v Seattlu (USA) dokončenou v roce 2013, která splňuje všechna kritéria Living Building Challenge (LBC) a také požadavky pro energeticky nejefektivnější budovy na světě. Zřejmě takto se budou řešit i dřevostavby v Evropské unii, potažmo u nás.“

To potvrzuje také docent Petr Kuklík a dává k posouzení „Dokument o stavebním inženýrství“ od Mezinárodní asociace pro mosty a stavební inženýrství (IABSE) o používání dřeva ve vysokých vícepodlažních budovách (Smith, I. and Frangi, A. 2014. Use of Timber in Tall Multi-Story Buildings, Structural Engineering Document SED 13, International Association for Bridge and Structural Engineering IABSE, 2014.). Zvláštní pozornost je zde věnována konstrukčnímu systému a otázkám trvanlivosti pro dosažení požadovaných užitných vlastností budovy po dobu její životnosti, která může trvat celá staletí. Zajímavý je také koncept požární bezpečnosti pro tyto vysoké budovy. Na základě tohoto scénáře jsou požární požadavky na stavební prvky formulovány následovně:

„Dělicí prvky musejí být navrženy způsobem, který podporuje úplné vyhoření, a tím zabraňuje nekontrolovanému šíření ohně do jiných částí budov po celou dobu trvání požáru. Nosné stavební prvky musí být navrženy tak, aby se zabránilo jejich konstrukčnímu kolapsu během úplného vyhoření bez zásahu hasičů. Pro vysoké vícepodlažní dřevostavby proto kladou autoři důraz na koncept „zapouzdření“ dřevěné konstrukce a/nebo použití hybridních konstrukčních prvků (např. dřevo-betonových kompozitních desek). V této souvislosti stojí za zmínku, že v minulém roce byla připravena další část Eurokódu 5 zaměřená na navrhování dřevo-betonových kompozitních stropních konstrukcí, která má 57 stran a komplexně řeší problematiku včetně provádění, konstrukčních detailů, trvanlivosti a zkoušení,“ dodává docent Kuklík.

V ČR probíhá každoročně řada akcí a seminářů zaměřených k vývoji dřevěných staveb a dřevěných inženýrských konstrukcí. Dřevostavby organizované VOŠ SPŠ ve Volyni mají však svou výjimečnost spočívající jednak v dlouhodobé, více než dvacetileté tradici, ale zejména v perfektní organizaci a zabezpečení tak náročné akce.

Téma pro příští ročníky konference

Kromě energetické směrnice a výškových budovách se mluvilo také o klimatických změnách, což by mohlo být společně s „téměř nulovými budovami“ tématem další konference v „energeticky magickém roce 2020“. Svůj komentář k přípravě dalších ročníků konference nám sdělil ředitel VOŠ SPŠ RNDr. Jiří Homolka:

„Uvedená problematika zde zazněla letos pouze okrajově v několika příspěvcích. Na druhé straně současný stav ve vazbě na sucho a kůrovcovou kalamitu, která je mimořádně rozsáhlá na území Moravy, vyvolává velké obavy do budoucna. Dokonce se objevily názory, že je třeba postavit dřevostavbu co nejdříve, neboť po roce 2035 by se mohlo stát, že nebude žádný dřevěný stavební materiál, anebo pouze drahý z dovozu. Z pohledu školy spočívají naše úkoly hlavně v přípravě na platnost směrnice Evropské unie ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % (v porovnání oproti roku 1990), snížení spotřeby energie o 20 % a dosažení u celkové spotřeby energie 20% podílu z obnovitelných zdrojů (tzv. cíle „20-20-20“). Z uvedeného důvodu připravujeme budoucí projektanty dřevostaveb na povinnost zajistit do 31.  prosince 2020 při navrhování všech nových budov „téměř nulovou spotřebu energie“. S ohledem na účinnost zmíněného dokumentu předpokládáme, že toto bude nosným tématem budoucích dvou ročníků. Příští rok na jaře, kdy budeme ve dnech 7. a 8. dubna 2020 pořádat 24. ročník semináře, by hlavním tématem mohla být příprava na účinnost směrnice a při jubilejním ročníku, který pracovně nazýváme „Čtvrt století seminářů o dřevěném stavění ve Volyni“, by mohly zaznít první zkušenosti s uplatňováním směrnice v praxi.“

Čtvrtstoletí je už pěkná řádka let a z ohlasu návštěvníků je patrné, že se sem rádi vracejí nejenom kvůli novým informacím, ale také kvůli svým přátelům a známým. Platí to nejenom pro tuzemské návštěvníky, ale i pro ty zahraniční. Příští ročník konference bude patřit zástupcům ze Švýcarska, s nimiž akce ve Volyni začínaly. Od prvního ročníku se zde prohlubují vzájemné kontakty provázané na české firmy, které se švýcarskými přáteli spolupracují na projektech po celém světě. Podobně je to i s kolegy z Kanady, Rakouska, Německa či ze zemí Skandinávie, u nichž se aktuálně uvažuje o větším prostoru k tématu vícepodlažních staveb. Více se bude mluvit také o samotné kvalitě dřeva a ekologii. Bude to hlavně změna druhové skladby lesů se zaměřením na listnaté dřeviny. Mezi hlavní tématy bude zcela jistě i využití kalamitního smrkového dřeva a dřeva listnatých stromů, zejména bukového dřeva.

V kuloárech se diskutují nejrůznější témata týkající se dřeva a materiálů na bázi dřeva, stavebních dílců i celých konstrukcí dřevostaveb. Pokud se jedná o rozsáhlejší problematiku vyžadující delší jednání (například o vyjednání spolupráce na projektech, grantech apod.), většinou se to řeší nabídkou kontaktu a sjednáním schůzky.