logo TZB-info

Reklama

Obnova Libušína slovy architekta Jakuba Masáka

Jak skloubit moderní požadavky na dřevěné konstrukce s historickou roubenou stavbou? A lze aplikovat současné systémy požární bezpečnosti v replice historické konstrukce? O tom, jak se nahlíželo na obnovu zničené památky a jak se nový Libušín projektoval, přednášel architekt Jakub Masák na konferenci Požární bezpečnost staveb v září 2019 na veletrhu For Arch.

Reklama

Ing. arch. Jakub Masák přednáší o obnově chaty Libušín na konferenci Požární bezpečnost staveb 2019

Obsah přednášky:

  • 01:28 Představení Libušína a zásad projektového řešení
  • 17:32 Požárněbezpečnostní řešení Libušína
  • 30:07 Libušín v BIM
  • 33:23 Zajímavosti z realizace a závěr

Chata Libušín na Pustevnách v obci Prostřední Bečva je dílem slovenského architekta Dušana Jurkoviče. V roce 2016 byla zahájena kompletní obnova památky po požáru v roce 2014. Autorem projektu obnovy je architektonický ateliér Masák & Partner. Požár Národní kulturní památku z velké části zničil, nicméně zbytky památky, které byly zachovány, bylo možné prozkoumat. Architekt Masák konstatoval, že zánik památky nezpůsobil jen požár, ale také další vlivy: dřevokazné houby, hmyz, snížená péče a lokální výměny materiálů. Před veškerou snahu získat z požářiště maximum informací a materiálu toho podle slov arch. Masáka moc nezbylo. Přednášející konstatoval, že nejdříve bylo třeba rozhodnout, co se obnovuje a k jakému období existence památky. Libušín se od svého dokončení arch. Jurkovičem dočkal několika úprav a rekonstrukcí. Referenčním bodem obnovy se stal nakonec rok 1925, kdy se památka znovu zprovozňovala po první světové válce, došlo k úpravám a z pohledu dnešní funkce byla provozuschopná.

Přednášející ocenil mistrovsví architekta Jurkoviče při stavbě Libušína. Původní projekt se ukázal jako ideová skica, skutečné provedení bylo do značné míry rozdílné. Jako podklady pro projekt obnovy sloužily projekty z let jeho oprav nebo rekonstrukcí, a to projekt z roku 1985 a 3D model z roku 1995. Důležitým podkladem bylo také obrovské množství fotek, které se podle arch. Masáka ale objevují stále, což s úsměvem označil za katastrofu. Jako jednu z konstrukčních zajímavostí, ke které neexistují doklady, označil stanovení výšky věže. Nebylo možné zjistit, kolik vrstev roubení věž tvořilo.

Klíčovou roli při obnově památky hrál podle přednášejícího celý tým včetně osvíceného investora, který byl pozorným konzultantem. Památka se nedala obnovovat po jednotlivých profesích, ale architekt, požární specialista, statik a další museli tvořit dílo společně. Jmenoval nedocenitelnou práci památkového ústavu, HZS a dalších.

Chata Libušín architekta Jurkoviče
Chata Libušín architekta Jurkoviče
Čtěte také:
Nový život pro Libušín
Rekonstrukce s moderními atributy, ale řemeslnou rukodělnou prací, je opravdu výjimečná. O historii stavby a její obnově píše ve své reportáži architekt Petr Brandejský.
Obnovený Libušín vytápí tepelná čerpadla
Zdrojem tepla pro chatu Libušín jsou dvě tepelná čerpadla Vaillant země-voda geoTHERM VWS o výkonu 42,8 kW. Provedeno bylo dvanáct 150metrových vrtů.

Požární bezpečnost Libušína

Z hlediska požáru arch. Masák zdůraznil jedno základní východisko, a to že původní konstrukce budou považovány za stávající, i když neexistují, a zároveň že původní konstrukce budou považovány za dostačující jak staticky, tak požárně. Důvodem je skutečnost, že nemohou vyhovovat současným normám a nelze je podle těchto norem zrealizovat v původní podobě. Obnova Libušína se neobešla bez stabilního hasicího zařízení. Důvodů byla řada. Jde např. o odstupové vzdálenosti od Maměnky, které jsou dané, z dnešního pohledu nevyhovují a roubenou stavbu a historická okna nelze provést jako požárně uzavřenou konstrukci, tak aby odstupová vzdálenost vyhověla. Stejný problém je požární odolnost stávajících konstrukcí a požadavky na evakuaci osob.

Pro stabilní hasicí zařízení se zvažovaly vodní systémy, plynové systémy a systémy produkující mlhu. Výběr byl ovlivněn estetickým hlediskem, resp. možností schovat systém do povrchových úprav obnoveného interiéru. Sprinklery vodního systému musí buď z konstrukce vyčnívat, případně lze použít vyskakovací hlavice. To by ale podle slov arch. Masáka interiéry esteticky znehodnotilo. Plynové zařízení snižující obsah kyslíku lze oproti tomu schovat kamkoliv. „Navíc já tu vodu v památce nemám rád,“ glosoval arch. Masák. V nejcennější části interiéru je tedy plynové stabilní zařízení, vyskakovací hlavice vodního systému jsou v částech stavby, které byly vyhodnoceny jako ne natolik klíčové, např. v „hospodě“. Vodní systém je rovněž realizován ve střešním plášti šindelové střechy pro postřik povrchu střech. Ve větracích „volských okách“ jsou umístěny suchovody s vývody.

Zajímavostí je zajištění vzduchotěsnosti stavby. Aby bylo možné využít plynový hasicí systém a dimenzovat zásobu plynu na 1,5násobek objemu interiéru, bylo třeba zajistit těsnost obvodového pláště. Vnitřní strana obvodové konstrukce byla opatřena moderní parozábranou. Ta samozřejmě není nikde patrná, a to ani v detailech napojení na okna apod. Zevnitř parozábranu kryjí obklady, realizaci jejího napojení na detaily se věnovala maximální péče. Parozábrana má navíc výhodu v tom, že se vyloučila možnost kondenzace ve dřevěné obvodové konstrukci, což bývá u těchto historických konstrukcí problém, zejména s ohledem na proudění vzduchu skrz roubení.

Posluchači konference Požární bezpečnost staveb 2019
Posluchači konference Požární bezpečnost staveb 2019
Ing. arch. Jakub Masák
Ing. arch. Jakub Masák
Ing. arch. Jakub Masák
Ing. arch. Jakub Masák

Klíčovou přednáškou konference byla obnova Libušína
Klíčovou přednáškou konference byla obnova Libušína
Ing. arch. Jakub Masák odpovídá na dotazy posluchačů konference
Ing. arch. Jakub Masák odpovídá na dotazy posluchačů konference
Autor požárněbezpečnostního řešení Libušína Ing. Michal Netušil, Ph.D. (uprostřed)
Autor požárněbezpečnostního řešení Libušína Ing. Michal Netušil, Ph.D. (uprostřed)

Libušín v BIM

Pro obnovu Libušína byl architektonickou kanceláří Masák & Partner vytvořen BIM. Jedná se již o standardní způsob práce kanceláře, zejména při rekonstrukci památek, např. i Státní opery. BIM byl nezastupitelný např. právě při modelování hasicího zařízení a jeho vedení a skrytí v konstrukcích. Arch. Masák zdůraznil, že ve 2D projektování by takto složitý úkol nebyl realizovatelný. Nejedná se ale o pouhý 3D model. Každý element obsahuje řadu informací, např. všechny trámy roubení mají popsané vazby na obou koncích, jakou mají povrchovou úpravu, z jakého jsou materiálu, zda jsou z původního dřeva, pokud ano, tak jak mají být ošetřeny atd.

Obnova Libušína se v současné době dokončuje. Do konce března 2020 se předpokládá předání stavby realizační firmou a zahájení kolaudačního řízení. Pokud vše proběhne podle plánovaného harmonogramu, bude Libušín slavnostně otevřen v červnu letošního roku.

Konference Požární bezpečnost staveb se na veletrhu For Arch koná tradičně. V roce 2020 proběhne již její pátý ročník. Na konferenci v roce 2019 dále vystoupili: Eva Polatová, Národní památkový ústav, Ing. Martin Podjukl, MV ČR, HZS ČR, doc. Ing. Vladimír Mózer, PhD., Žilinská univerzita v Žilině, Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Fakulta stavební ČVUT v Praze, UCEEB, Ing. Robert Prix, Archaplan, Ing. Martin Pospíšil, Ph.D., Profesní komora požární ochrany, Peritas.

Účastníci obnovy Libušína: Investor: Valašské muzeum v přírodě; Projektant: Masák & Partner; Generální dodavatel: Archatt; Tesařské práce: Teslice CZ; Hasicí systémy: Fass, Klika-BP; Požárněbezpečnostní řešení: Ing. Michal Netušil, Ph.D.

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2020, všechna práva vyhrazena.