Dvougenerační dům stavěný za vesnicí. Forma je určena svažitostí terénu a disproporcí v požadavcích na větší objemem prostoru v přízemí a menším pro patro. Za těchto okolností pro pasivní dům se ukázala nejpraktičtější linie zvlněné ozeleněné střechy vynořující se ze svahu, na níž navazuje druhá linie hospodářského zázemí.
Správně zvolený typ vrutu zajistí dlouhodobou funkčnost spoje, a to i bez případnýchestetických vad. Při špatně zvoleném typu vrutu se i za velmi krátký čas můžeme dočkat nepříjemných překvapení - například začernání dřeva v okolí hlavy vrutů, bílé nebo červené koroze vrutů, dokonce i ustřižení vrutů.
Recenzovaný Stavění ze slámy často přitahuje zastánce přírodního stavění, stejně často se ovšem setkáváme s kritickým odmítáním z řad ortodoxních stavařů. Extrémní polohy obou táborů bohužel jen znepřehledňují prostředí pro nezatížené zkoumání otázky „proč, kde všude a jak má smysl slámu využívat, a co tomu brání?“. Nabízíme pohled architekta Aleše Brotánka.
Vazníky se styčníkovou deskou nejsou určeny jen pro střešní konstrukce a lze je použít i v prostorách s vysokými požadavky na ochranu proti požáru. Obytný vazník významně zhodnocuje podkroví, protože zachovává volnost prostoru. POSI systém jsou nosníky s kovovou diagonálou např. pro vedení instalací.
Popularita dřevostaveb stále roste. Co ale víme o historii moderních prefabrikovaných dřevostaveb? Proč a kdo je vymyslel? Víte, že jedna ze dvou největších továren na světě na jejich výrobu byla v Čechách? Jak ovlivnil dřevostavby jeden z nejslavnějších architektů Frank Lloyd Wright a co měl s prefabrikovanými dřevostavbami společného Albert Einstein?
Období Velikonoc tradičně připomíná také seminář Dřevostavby ve Volyni. Již 16 let se tady každý rok scházejí nejrůznější nadšenci, aby představili nestárnoucí stavební materiál. Seminář je určen projekčním, investorským a realizačním firmám, které se zabývají problematikou dřevostaveb, řídícím pracovníkům resortu stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu, pedagogům odborných škol, studentům a široké odborné veřejnosti.
V prostorách bývalé letecké základny vzniká město budoucnosti: v Bad Aiblingu u Mnichova realizuje místní investor na asi 70 hektarech město s nulovými energetickými požadavky. Původní budovy vojenské základny budou buď odstraněny nebo modernizovány podle nejnovějších standardů. Současně budou doplněny novostavbami, které budou realizovány inovativním systémem dřevěných konstrukcí.
Stavební systém EUROPANEL pro výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů je na trhu od roku 2004. Základním prvkem systému je panel. Ten je vyroben slepením jádra ze stabilizovaného samozhášivého polystyrenu EPS 70 F nebo polystyrenu GreyWall (modifikovaným grafitem) s pláštěm, který tvoří desky OSB 4 silné 15 mm, odpovídající požadavkům harmonizované normy ČSN EN 300.
Drevo, ktoré sa používa na stavebné konštrukcie, si vyžaduje ohodnotenie vlastností – zatriedenie do kvalitatívnej triedy so zreteľom na jeho mechanické vlastnosti. Metódy na hodnotenie kvality konštrukčného dreva sa rozdeľujú na dve skupiny: vizuálna metóda a strojové metódy založené na rôznych princípoch.
V posledních letech můžeme v České republice sledovat zvýšený zájem o stavby ze dřeva a materiálů na bázi dřeva. Jednou z technologií, o kterou je v České republice stále větší zájem, je realizace kompozitních dřevobetonových konstrukcí. Zatím se využívá především pro vyztužování a zesilování starých stropních konstrukcí. Své uplatnění ale může najít i při výstavbě bytových a nebytových vícepodlažních budov nebo pro realizaci mostů a lávek.
Využívání lepených dřevěných prvků se dostává do popředí zájmů u projektantů navrhujících dřevěné konstrukce, a to hned z několika aspektů. Kromě estetického hlediska lepených nosných prvků lze zmínit především dobré parametry únosnosti při relativně nízké objemové hmotnosti, dále možnost provádět atypické tvary konstrukcí a v neposlední řadě hledisko vyšší objemové stálosti prvků v porovnání s rostlým dřevem. Pro splnění všech těchto zmíněných aspektů je důležitá samotná výroba těchto lepených prvků, při které se kontroluje splnění technických požadavků dané výrobcem lepidla...
Enviromentální přínos lehké dřevostavby oproti těžké silikátové konstrukci je nezpochybnitelným faktem. Mimo výrazného využití dřeva jako obnovitelné suroviny je dalším faktorem úspora celkové hmotnosti a s tím spojených přepravních nákladů. Na případu stavby jednoho zajímavého rodinného domu můžeme názorně ukázat, o jaké konkrétní hodnoty se jedná.
Jde o ukázkovou realizaci brownfieldu vzniklého z opuštěného areálu bývalé školy. Kromě základních parametrů pro pasivní domy vč. systémů řízeného větrání s rekuperací zde bude využit i systém hodnocení SBToolCZ, který klade důraz na kvalitu budov z hlediska spotřeby energie, materiálů, vody a záboru půdy při současném snížení dopadů provozu budov na životní prostředí a zdraví.
U přehradní nádrže Rozkoš v severovýchodních Čechách, mezi Českou Skalicí a Novým Městěm nad Metují vzniká již několik let zajímavý projekt. Jedná se o kemp, který je originální svoji vedoucí myšlenkou i způsobem provedení. Investor se rozhodl pro odvážný cíl: Vystavět ubytovací zařízení se sruby, a to svépomocí.
V současnosti se stále více setkáváme s vícepodlažními dřevostavbami. Na tyto dřevostavby se donedávna používaly převážně lehké a těžké skelety. Poměrně novým materiálem, který je vhodný pro realizaci těchto staveb, je křížem vrstvené dřevo CLT, kterému je především věnován tento příspěvek. Důvodem je mimo jiné i to, že postupy pro jeho navrhování nejsou dosud uvedeny v Eurokódu 5.
Jedním ze zásadních bodů při navrhování dřevěných konstrukcí je oblast spojů. Volba vhodného typu spojů v přípojích, stycích a podporových detailech je důležitou součástí návrhu každé konstrukce, protože podstatným způsobem ovlivňuje skladbu konstrukce i dimenze nosných prvků. Únosnost a tuhost spojů je v řadě případů rozhodující pro návrh a působení konstrukce jako celku. Vyšetřování vlivu poddajnosti spojů na celkové působení konstrukcí patří proto k důležitým bodům při navrhování nosných konstrukcí.
