Recenzovaný Článek představuje proces restaurování stávajících trámových stropů metodou spřažení stávajícího dřevěného trámového stropu s deskami na bázi dřeva, což je obvyklý požadavek zvýšení únosnosti a tuhosti stropu, tedy snížení průhybů a vibrací od užitného zatížení. Volně tak navazuje na úvodní článek trilogie autorů nazvané Rekonstrukce dřevěných trámových stropů.
Z bytového domu v Kladně do funkčního, architektonicky nadčasového domu šetrného k životnímu prostředí s minimem úprav po několik generací – takový je záměr mladého páru, který se blíží naplnění v podobě nového rodinného domu v obci Družec u Kladna, který je postaven v pasivním standardu (s energetickým štítkem A) a využívá systém LINDAB STAVBY.
Recenzovaný Detail priestupu komínového systému je jedným z možných požiarnych priestupov, ktoré vznikli pri zabudovávaní nových komínových systémov do konštrukcie budovy. Priestup komína horľavou konštrukciou je z hľadiska požiarnej bezpečnosti jeden z najzložitejších a zároveň nebezpečných požiarnych detailov v budove a ako prax ukazuje, býva často aj veľmi podceňovaným detailom. Vhodné riešenie priestupu komína konštrukciou si vyžaduje skúšky, znalosti a správny návrh, ako aj realizáciu a následne správne užívanie tepelného spotrebiča a komínového systému. Článok rieši priestupy podľa požiadaviek noriem STN EN na požiarne úseky a návrhových STN EN na komíny.
Tento příspěvek zazněl na loňských seminářích Heluz od A do Z a je zaměřen na nejčastější příčiny trhlin ve zdivu. Většině z nich se však dá předejít správným postupem, ať už při návrhu nebo vlastním provádění. Některé z chyb se v praxi opakují dokonce tak často, že je už někdy jako chyby ani nevnímáme. A proto se tento příspěvek na některé z těchto poruch zaměří, abychom se z nich poučili a na stavbách jim předešli.
Energeticky úsporné bydlení je trendem posledních let. Snahy o ekologické a energeticky nejúspornější bydlení budou sílit. Proto se postupně mění i nabídka domů na stavebním trhu. Typové projekty jsou doladěny k dokonalosti a nabízejí promyšlené řešení včetně technologií potřebných k dosažení požadovaného energetického standardu.
Recenzovaný Článek shrnuje hlavní vady a poruchy historických dřevěných stropů, uvádí možnosti jak zvýšit únosnost a tuhost těchto stropů, definuje postup rekonstrukce stropů a charakterizuje problémy, které je třeba v průběhu stavby řešit. V článku jsou uvedeny důvody pro rekonstrukci historických dřevěných stropů „suchou metodou“ – spřažením historických dřevěných trámů s deskovými materiály na bázi dřeva. Součástí článku jsou i zkušenosti autorů s dokončenými stropy v centru města Brna a odkaz na navazující experimentální výzkum těchto konstrukcí.
Recenzovaný Článok sa zaoberá laboratórnymi skúškami spriahnutých nosníkov, ktoré boli vytvorené spojením dreva a betónu pomocou celozávitových skrutiek Würth Assy plus VG. V práci sú uvedené výsledky meraní kmitania nosníkov a taktiež výsledky deštruktívnej skúšky štvorbodovým ohybom, ktorá bola zameraná na zistenie maximálnej odolnosti nosníka. Výsledky meraní sú porovnané s numerickým výpočtom.
Recenzovaný Zjištění zatěžovacích sil a jejich excentricit při různých kombinacích zatížení je základem pro posuzování zděných konstrukcí budovy. Autor nabízí možný příklad výpočtu svislých sil a napětí u zděných staveb. Přílohy zahrnují výpočet pro šestipodlažní zděnou budovu při užitném zatížení stropů 1,5 kN/m2 a 3,0 kN/m2.
Recenzovaný Kompozitní výztuž do betonu se stala stavebním výrobkem stanoveným k povinnému ověřování podle zákona č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a č. 215/2016 Sb. Tato výztuž existuje ve více odlišných typech a podle toho má i významně odlišné vlastnosti, které je nutné při jejím použití důsledně respektovat. Autor z Technického a zkušební ústavu stavebního v Praze seznamuje s podrobnostmi.
Recenzovaný Navzdory snahám o dodržení jakosti při výstavbě železobetonových konstrukcí, je poměrně běžnou vadou nesprávné vyztužení v rozporu s projektem, které může zapříčinit závažné poruchy konstrukce. Prokázání této vady je následně úkolem pro nedestruktivní zkušební metody. Klíčová je poté volba vhodné metody i zařízení.
Recenzovaný Dřevobetonové konstrukce se v praxi stále více používají na zesilování stávajících či realizaci nových stropních konstrukcí. Jako spřahovací prostředky mezi dřevem a betonem jsou nejvíce používány mechanické spojovací prostředky. V příspěvku je popsáno použití spojovacích prostředků kolíkového a plošného typu ve vztahu k platným normám pro navrhování dřevěných a betonových konstrukcí.
Systém těžké šikmé střechy HELUZ a blok AKU KOMPAKT 21 budou v roce 2017 uvedeny na trh. Firma je představuje na právě probíhajícím turné konferencí HELUZ od A do Z. Další neméně zajímavé přednášky konference se věnují projektování budov s téměř nulovou spotřebou energie, statice domů ze systému Heluz, projektování v BIM a dalším tématům.
