Termín hrubá stavba není v současné legislativě nikde zakotvený. Jedná se o pojem zvykový, který je však ve stavební teorii i v praxi běžně používán. Pochází z období centrálně plánovaného hospodářství, kdy se stavební činnosti členily na hlavní stavební výrobu - HSV a přidruženou stavební výrobu - PSV. Hrubá stavba se týká prací HSV - základů, vertikálních a horizontálních nosných konstrukcí a nosných prvků zastřešení, což jsou krovy nebo vazníkové soustavy.

Článek navazuje na příspěvek [9] publikovaný na tzb-info v minulém roce, který se zabýval problematikou odhadu neprůzvučnosti jednoduchých stavebních prvků. Tentokrát se zaměřuje na víceprvkové stavební konstrukce, přesněji na dvojité konstrukce, které při stejné plošné hmotnosti jako jednoduché zpravidla poskytují větší míru zvukové izolace. Odhad neprůzvučnosti takových konstrukcí je však významně komplikovanější. Text vychází z disertační práce autora.

V posledních letech se čím dál více stavebních firem začíná zabývat projekcí a následnou výstavbou dřevostaveb, a to i vícepodlažních. Již při návrhu dělicích konstrukcí se však nesmí zapomínat na požadavky normy ČSN 73 0532 týkající se vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Problém spočívá v tom, že se v praxi užívají pouze metody sloužící ke zjištění hodnot vážené neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi, zatímco u konstrukcí na dřevěné bázi použití těchto metod selhává. V tomto příspěvku je uveden možný výpočtový postup.

Využití dřeva v oblasti stavebnictví je velmi aktuálním tématem, zejména s ohledem na možnost realizace často diskutované nízkoenergetické či pasivní výstavby. Význam při využití stoupá také s ohledem na charakter dřeva jako poměrně bezproblémově dostupného obnovitelného a lehce recyklovatelného stavebního materiálu.Podívejme se na některé možnosti. Článek vznikl za podpory VVZ MSM 0021630511 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí.