logo TZB-info

estav.tvnový videoportál

Reklama

Střechy

Střecha plní obvykle funkci hydroizolační a funkci tepelné izolace, pokud zastřešuje prostor s požadavky na teplotu vnitřního prostředí. Základní členění střech je na ploché a šikmé. Ploché střechy mají sklon do 5 ° včetně. Střechy se dále dělí na jednoplášťové, víceplášťové a střechy s opačným pořadím vrstev - tzv. inverzní střechy. Uplatnění těchto typů střech vychází z požadavků na šíření tepla a vlhkosti konstrukcí podle náročnosti vnitřního prostředí pod střechou. Součástí skladby dvouplášťové a víceplášťové střechy je vzduchová vrstva, obvykle větraná do vnějšího prostředí. Zajišťuje odvod vodní páry pronikající difuzí skrz spodní plášť střechy, a tím omezuje kondenzaci vodní páry.

  • Hlavní vrstvy střechy

    • Hydroizolační vrstva
      • Klíčovou vrstvou střechy je hydroizolační vrstva. Hydroizolační vrstva chrání konstrukci střechy a vnitřní prostředí pod sebou před pronikáním vody v kapalném skupenství, sněhu a ledu.
        Hydroizolační vrstva může být povlaková nebo skládaná. Povlaková hydroizolační vrstva se obvykle provádí z plastových fólií nebo asfaltových pásů. Běžně se používá na střechy ploché a šikmé o menších sklonech.

        Používané plastové hydroizolační fólie mají mnoho materiálových bází. Nejčastěji používané jsou fólie z měkčeného PVC (PVC-P). Hydroizolační vrstva se provádí obvykle z jedné vrstvy fólie, která se obvykle k podkladu kotví nebo se přitěžuje stabilizační vrstvou. Minimální tloušťka fólie pro použití jako krytiny je 1,2 mm. Pokud má být fólie zakryta dalšími vrstvami (stabilizační, ochranná, provozní), musí být minimální tloušťky 1,5 mm. Hydroizolační fólie jsou ve větší míře náchylné na mechanické poškození. Proto se obvykle od navazujících vrstev oddělují vhodným materiálem, obvykle syntetickou textilií. Některé materiálové báze je třeba separovat od jiných materiálů, protože se mohou navzájem ovlivňovat (např. PVC-P od asfaltu a pěnového polystyrenu). Plastové fólie se spojují v přesazích. Obvykle se svařují speciálními horkovzdušnými agregáty.

        Asfaltové pásy se používají prakticky výhradně modifikované s nosnou vložkou. Nosná vložka zajišťuje mechanické vlastnosti asfaltového pásu. Z obou stran je kryta vrstvou modifikovaného asfaltu, která zajišťuje samotnou hydroizolační funkci a umožňuje spojení asfaltových pásů natavením. Nejrozšířenější druhy modifikace jsou SBS a APP. Dva asfaltové pásy v jedné hydroizolační vrstvě se spojují celoplošně. K podkladu se připojují bodově, a to natavením nebo kotvením (spodního pásu v hydroizolační vrstvě). Pokud je vrchní asfaltový pás vystaven povětrnosti, je třeba použít pás s ochrannou vrstvou (posyp, kovová fólie apod.).

        Skládaná hydroizolační vrstva - obvykle v podobě skládané krytiny (tzn. vrstvy, která tvoří povrch) se používá na šikmých střechách o dostatečném sklonu (obvykle stanoveným výrobcem krytiny). Může být pálená, betonová, plechová, plastová, cementovláknitá, z přírodního kamene, asfaltová atd. Více informací o skládaných krytinách.

    • Pojistná hydroizolační vrstva
      • Ve střeše se kromě hlavní hydroizolační vrstvy může použít pojistná hydroizolační vrstva, přebírající funkci při selhání hlavní hydroizolace, doplňková hydroizolační vrstva, která obvykle doplňuje skládanou krytinu a zachycuje vodu pronikající spárami krytiny a detaily při extrémních podmínkách, a pomocná hydroizolační vrstva, plnící svou funkci například v průběhu výstavby.

        Doplňková hydroizolační vrstva je nový termín. Vyjadřuje vrstvu, která zachycuje srážkovou vodu pod skládanou krytinou, nikoliv však v případě její poruchy, ale z důvodu zajištění maximální ochrany, kdy skládaná krytina ze své podstaty (spáry, nespojitost v detailech) tuto funkci nemůže zajistit.

        V šikmých střechách s tepelnou izolací mezi krokvemi a bez tepelné izolace je pojistná a doplňková hydroizolační funkce obvykle zajištěna tenkými difuzně propustnými fóliemi, které se pokládají na tepelnou izolaci, bednění, nebo se volně zavěšují mezi krokve, případně kontralatě. Fólie se obvykle v přesazích slepují oboustranně lepicími páskami.

        V plochých střechách obecně a v šikmých střechách s tepelnou izolací nad krokvemi se jako pojistná a doplňková hydroizolační vrstva mohou použít asfaltové hydroizolační pásy svařované v přesazích. Skladbu s asfaltovými pásy pod krytinou je však třeba velice pečlivě posoudit z hlediska difuze a kondenzace vodní páry - asfaltové pásy mají vysoký difuzní odpor a jsou umístěny na chladné straně konstrukce. Jejich použití je obvykle podmíněno parozábranou z obdobného materiálu.

    • Tepelněizolační vrstva
      • Tepelněizolační vrstva omezuje šíření tepla střechou. Používají se všechny běžné materiály tepelné izolace:

        • expandovaný pěnový polystyren,
        • desky z minerálních vláken,
        • pěnový polyuretan,
        • pro střechy s opačným pořadím vrstev (tzv. inverzní, kde tepelná izolace spočívá na hydroizolaci a nedochází zde k tvorbě rosného bodu ve skladbě střechy) extrudovaný pěnový polystyren,
        • pro kompaktní jednoplášťové střechy (kde prakticky nedochází vůbec k difuzi vodní páry skrz skladbu střechy) pěnové sklo kladené do horkého asfaltu,
        • celulózová - tzv. foukaná izolace
        • a další.
        Více informací o tepelných izolacích

    • Parozábrana
      • Parozábrana omezuje šíření vodní páry difuzí do skladby střechy z interiéru, a tím zabraňuje nebo omezuje kondenzaci vodní páry ve skladbě střechy. Umísťuje se co nejblíže interiéru a má mít co nejvyšší difuzní odpor. Používají se obvykle plastové fólie o vysokém difuzním odporu, asfaltové pásy apod. Musí být dokonale spojitá. Často plní i funkci vzduchotěsnicí vrstvy, která zabraňuje proudění vzduchu skrz skladbu střechy, a tím nekontrolovatelnému úniku tepla a pronikání vlhkosti z interiéru do konstrukce. Vzduchotěsnicí vrstva může být tvořena i jinou spojitou vrstvou, např. silikátovou (železobetonový strop, omítka pod.)

        Materiálová báze a skladba výše zmíněných hlavních vrstev střechy může podléhat speciálním požadavkům, zejména z oboru požární bezpečnosti, únosnosti z hlediska provozu na střeše, využití střechy např. pro pěstování rostlin (zelené střechy) apod. Ve střeše se mohou nacházet ještě další vrstvy - spádová, vyrovnávací, ochranná, roznášecí, mikroventilační, vegetační, provozní atd.

  • Požadavky na střechy


Mohlo by vás zajímat


2.8.2022redakce
Přijďte si poslechnout přednášky o Průmyslovém paláci a Státní opeře od autorů jejich rekonstrukcí. Celý blok je věnován bezpečnosti baterií a fotovoltaiky v budovách. Zazní témata fasád a dřevostaveb řešená na úrovní normalizace a mnoho dalšího. Konference Požární bezpečnost staveb se koná 21. září v Praze.
Zateplení šikmé střechy podle nové legislativy, zdroj foto URSA
19.6.2022URSA CZ s.r.o.
Se začátkem letošního roku vstoupila v platnost nová legislativní pravidla, která mají zásadní vliv na výstavbu domů a bytů. Hlavním cílem je výrazně snížit energetickou náročnost budov a jejich negativní vliv na životní prostředí. Vzhledem k současné situaci přispějí tyto změny legislativy a jejich následná aplikace také k větší soběstačnosti Česka v oblasti spotřeby tepelných zdrojů jako je například plyn.
8.6.2022Wienerberger s.r.o.
Vydařené lednové Wienerberger fórum 2022 se brzy dočká svého pokračování. Už 16. června 2022 budete mít možnost opět nahlédnout skrz náš virtuální World of Wienerberger do světa stavebnictví pohodlně a jinak. I tato odborná konference je určena pro všechny projektanty, architekty, studenty, stavební firmy i kohokoli z řad veřejnosti.
27.4.2022Ing. Peter Juráš, PhD., Stavebná fakulta Žilinskej univerzity, Katedra pozemného stavite
Od roku 2020 sú postupne zhotovované skladby rôznych výrobcov za účelom merania teplôt a retencie dažďovej vody. V súčasnosti prebieha meranie na piatich rôznych skladbách. V tomto článku sú sumarizované poznatky z experimentu a načrtnuté výsledky počas prvého roku merania vo forme charakteristických dní pre jednotlivé obdobia.
18.4.2022IP IZOLACE POLNÁ, s.r.o.
Jako malé děti jsme si všichni rádi kreslili domečky. Nakreslili jsme zdi, dveře, okna a nakonec krásnou střechu pokrytou taškami doplněnou kouřícím komínem. Střecha je takový ochranný klobouk pro náš dům. Chrání nás před deštěm, sněhem a hlavně nám pomáhá udržet teplo domova. Ale aby nám to teplo vydrželo co nejdéle, je potřeba naší střeše trochu pomoci.
5.4.2022Ing. Jozef Kováč, doc. Ing. et Ing. arch. Milan Palko, PhD., Ing. Angela Kleinová, Stavebná fakulta, STU v Bratislave; Ústav polymérov
Analýza požiadaviek pre povlakové krytiny z hľadiska UV žiarenia pre umiestňovanie materiálov na trh je dobrým nástrojom na hodnotenie ich kvalitatívnych parametrov. Testovanie polymérnych materiálov s použitím fluorescenčných svetelných zdrojov je realizovateľné v zmysle normy STN ISO 4892-3. Testovanie pevnostných vlastností optimálne definuje norma STN EN 12311-2. Infračervená spektroskopia patrí do skupiny nedeštruktívnych analytických metód, keď skúmaná vzorka nie je analýzou nijak poškodená, a napriek tomu poskytuje informácie o svojom zložení.
24.3.2022Ing. et Barbora Králová, Ing. arch., Slovenská technická univerzita v Bratislave, doc. Ing. et Palko Milan, Ing. arch. PhD., Slovenská technická univerzita Bratislava, Stavebná fakulta, Katedra konštrukcií pozemných stavieb
V súčasnosti sa výber matriálu pre izoláciu zameriava najmä na účinnosť tepelných izolantov, nie na ich vplyv na životné prostredie počas celého životného cyklu. Zároveň s nástupom trendu používania prírodných stavebných materiálov dochádza k zmenám skladieb striech, kedy je nutné dbať na ich stavebno-fyzikálne posúdenie,vrátane posúdenia šírenia vlhkosti v konštrukcii, množstva skondenzovanej vodnej pary a celoročnej bilancie skondenzovanej a vyparenej vodnej pary vo vnútri konštrukcie.
14.3.2022doc. Ing. Marián Vertal’ PhD., Technická univerzita v Košiciach, Stavebná fakulta, Fakulta stavební, VUT Brno, prof. Ing. Zuzana Vranayová, PhD., Ing. Alena Vargová, Ing. Katarína Čakyová, PhD., MBA, Technická univerzita v Košiciach, Stavebná fakulta
V článku je prezentovaná realizácia experimentu výskumnej aktivity greenIZOLA, ktorá je zameraná na konverziu areálu stavebnej firmy IZOLA Košice. Štúdia fokusuje na doteraz výskumne málo frekventovanú tému teplotného namáhania hydroizolačných vrstiev vegetačných striech v zimnom období. Vizualizácia nameraných povrchových teplôt potvrdzuje podstatnú redukciu teplotných oscilácií na hydroizolačnej vrstve vplyvom aplikácie vegetačnej strechy.
12.3.2022Vlastimil Růžička, redakce
V rámci souběhu veletrhů FOR PASIV, FOR WOOD a FOR THERM 2022 (3. až 5. 3.) se uskutečnila v letňanském areálu PVA EXPO PRAHA i tradiční konference IZOLACE: Tentokrát na téma "Konstrukční řešení a konstrukční detaily v plochých střechách". Krátký rozhovor poskytl redakci TZB-info Ing. Marek Novotný, Ph.D., zástupce pořadatele konference.
7.2.2022Ing. Aleš Oškera
Výtažné zkoušky na střeše jsou neopomenutelnou součástí procesu návrhu a provádění mechanicky kotvených pružných střešních povlaků. Při rekonstrukcích jsou většinou nezbytně nutné pro ověření možnosti použití zvoleného kotevního systému pro konkrétní nosný podklad.
7.2.2022Střechy Praha s.r.o.
23. ročník veletrhu Střechy Praha, který proběhne 3.–5. 3. 2022 na výstavišti v Praze Letňanech, představí množství novinek a inspirativních praktických ukázek od renomovaných výrobců a dodavatelů z oboru. Souběžně se koná veletrh Solar Praha, Řemeslo Praha a Festival dřeva a nářadí.
7.1.2022Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Divize ISOVER, Ing. arch. Tomáš Truxa
Od 12. října 2021 je možné si podávat žádosti o dotace v novém programovém období dotačního programu Nová zelená úsporám. Jaké jsou novinky, které se týkají podpory zelených střech? Na které stavby a střechy je možné dotaci získat? V jaké výši je podpora na vegetační střechy poskytována?
27.12.2021doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav
Nové Eurokódy pro zásady navrhování a zatížení jsou téměř dokončeny a probíhají závěrečné fáze jejich drobných úprav v rámci pracovních skupin technických subkomisí SC1 a SC10. Jejich národní disponibilita pro překlady a zpracování národních příloh je plánovaná v rozmezí let 2023 až 2025, konečné zavedení a zrušení současných Eurokódů na r. 2028. Pro operativní zavedení nové generace Eurokódů bude tedy zanedlouho potřebné zpracovat nové národní přílohy a optimálně nastavit hodnoty národně stanovených parametrů včetně kalibrací dílčích součinitelů pro zatížení a materiálové vlastnosti, aby byla zajištěna spolehlivost, bezpečnost a zároveň hospodárnost našich staveb. Znamená to využití potenciálu našich expertů a také nemalé finanční prostředky potřebné na národní zavedení nových Eurokódů a vydání nových příruček s praktickými aplikacemi.
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2022, všechna práva vyhrazena.