Brněnské nádraží, rozuzlení politickoekonomické detektivky je na spadnutí…

Sto roků. Je to málo nebo moc? No, jak na co. Rozhodně pro člověka je to slušný věk. Pro nádraží? Pokud to nádraží z roku 1839 (společně s nádražím Břeclav) je nejstarší v naší zemi, pak je to věk vcelku průměrný. Sto let na soutěž o podobu nového nádraží, to už proteklo hodně vody v řece Svratce i Svitavě (protože ta soutěž se týká města Brna). Že současná podoba nádraží nedostačuje, na tom se shodnou všichni. No a tam ta shoda prakticky končí. Dál už se neshodneme skoro na ničem a to dějinně dlouho. Dlouho? Nakonec dostavba místa, kde tepaly dějiny ještě intenzívněji, na Staroměstském náměstí a dostavbě Staroměstské radnice je příkladem, že sto let je doba pořád krátká. A že se o to pokoušeli nejlepší architekti v soutěžích, které neberou konce dodnes a výsledek je nula. Jednou vadilo Čechům, že návrhy byly převážně od rakouských architektů, tudíž pro české prostředí nepřijatelné, později byly návrhy přílišná moderna, jindy zbytečně historizující pojetí. Pravda je ovšem taková, že dodnes na nás hledí proluka s neúplným parkem, na první pohled zde stále něco chybí, něco nedokončeného. No a pak se divte, že nádraží v Brně je stále ve hvězdách…

Co vše je zde ve hře? Od dvacátých let je v Brně snaha o přesunutí uzlu Severní Ferdinandovy dráhy, hlavního nádraží Brno, směrem na jih. Město trpělo znečištěním z parních lokomotiv, dopravní infrastruktura neměla prostor pro další rozvoj, centrum města bylo přetížené. V letech 1928 řešili první ucelený návrh architekti Fuchs, Sklenář, Peňáz. První místo nebylo uděleno, výsledek skončil v propadlišti dějin. Pozdější soutěž rozdělila Brno na nesmiřitelné tábory. Co Brno rozdělilo? Dvě zcela odlišné polohy nového, či staronového nádraží, dvě odlišné koncepce. Co člověk, to názor, co Čech, to několik názorů.

Pohled z Petrova na kolejiště, Hlavní nádraží úplně vlevo za stromy, vpravo Malá Amerika

Koncepce odsunutého nádraží cca 1 km jižně (varianta Řeka) má oporu v územním plánu města Brna. Jeho poloha okolo tzv. Dolního nádraží, za autobusovým nádražím Zvonařka má ovšem svá úskalí. Pozemky patří více subjektům počínaje Městem Brnem, přes společnost New Station Development, Karlín Development II., po holandský Aupark Brno. Některé vlastnické struktury jsou zde diskutabilní, za některými stojí politici ODS. Společnost New Station Development, má v pronájmu do roku 2048 i budovu původního nádraží. Dle smlouvy firma zrekonstruuje restauraci Secese, vstupní vestibul a vytvoří podzemní parkoviště pro 350 míst. Tito vlastníci se pochopitelně těší na příjemný doprovodný bonus, kdy přetaví chytře nakoupené pozemky na peníze. Říká se tomu hezky česky zhodnocení. Poloha tohoto nádraží bude vyžadovat další náklady na dopravu a celkovou infrastrukturu tohoto celku. Vzhledem k tomu, že tuto variantu lze spustit řádově do tří let, je naděje, že dosáhne na evropské dotace, je reálný předpoklad, že méně zatíží státní kasu. Tato varianta má nespornou výhodu, že po dobu své realizace zdaleka nenaruší masívně stávající dopravní infrastrukturu.

Takže si to shrneme, varianta Řeka:

• hrubý odhad 42 – 45 miliard korun, odhadovaný začátek realizace rok 2020.

Proti této alternativě stojí varianta zvaná Petrov (u Nových sadů), která zahrnuje stávající nádraží, část Brna pod Petrovem s Malou Amerikou, obrovské pozemky ČD. Varianta je propojena s organismem města, snadno dostupná, náročné vícepodlažní řešení zajistí nekonfliktní provoz ČD, MHD i pěších zón. To vše, co bylo pozitivní nebo negativní na variantě Odsunutého nádraží, je zde přesně naopak. Horizont možné výstavby je cca 10 let, zda projekt dosáhne na dotace je opět ve hvězdách. Zásah do fungování organismu města a dílčí omezení po dobu výstavby by byly značné.

Takže, opět shrnutí, varianta Petrov:

• hrubý odhad 42 – 57 miliard korun, odhadovaný začátek realizace rok 2026.

V referendu z roku 2004 se Brňané (85 %) vyslovili pro variantu Petrov. Druhé referendum (2014) po obstrukcích města nebylo platné, další referendum (2016) nezískalo dostatek podpisů. Čtyři nezávislé expertní posudky (objednané městem pro lepší rozhodování zastupitelstva) se vyjádřily pro variantu Petrov. Zastánci varianty Řeka byli názoru, že otázky byly špatně zvoleny. Hlavní architekt města Brna ing. arch. Michal Sedláček podporuje jednoznačně variantu odsunutého nádraží. Vnést světlo do této diskuze měl poslední průzkum agentury FOCUS, který dotázal vzorek 1000 obyvatel Brna. Tzv. nejvyšší míra přijatelnosti je pro 64 % Brňanů varianta Petrov, Jako na tobogánu. Nahoru dolů, politikaření, finanční zájmy developerů, k tomu realizační firmy, budoucí nájemci a provozovatelé, názory architektů, stavařů, široké veřejnosti, rozličnost názorů a důvodů, proč tak, a ne jinak. Ale hlavně pěkná kupka peněz. No, a teď můžete mudrovat. Část Brna je kategoricky pro odsun nádraží z centra, část pro zapracování nádraží do polohy pod Petrov, část Brňanů nechce mít s rozhodováním nic společného a odkazuje se na rozhodnutí odborníků. Někteří, co se necítí fundovaní nyní, budou posléze o to fundovanější u piva.

Pohled z Petrova na kolejiště, vpravo Malá Amerika, AZ Tower, Titanum

Co na to naši radní? Je to vcelku prosté. Finální rozhodnutí před mimořádným zasedáním je vzácně jednoznačné. ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP 09, KSČM jsou pro variantu odsunutého nádraží - Řeka. ŽÍT BRNO a PIRÁTI, ZELENÍ tahají kratší konec s variantou Petrov. Ministr dopravy Dan Ťok je zastáncem varianty Řeka. Důvodů proč je více. Některé na nás koukají celkem okatě z tohoto textu, i když je to asi pouze ta pověstná špička ledovce. Koalice je na pokraji rozpadu, žádné velké překvapení se tudíž nekoná. I přes několikeré vyjádření Brňanů pro variantu Petrov, je směr vcelku jasný. Jak říkal Jan Werich: „A jedeme dále, močálem černým, kolem bílých skal.“

No, a aby se to nepletlo, tak po mimořádném zasedání zastupitelstva města Brna, které se bude definitivně konat 27. 2. 2018, dojde na konečné řešení rébusu v naší matičce Praze. Zde se rozhodne na vládní úrovni, která varianta je ta pravá. Po tom, co už víte, zkuste hádat, která bude ta pravá? Už slyším ten povyk. Proč zase v Prazéééé? Protože tento projekt značně přesahuje finanční možnosti naší metropole a kdo platí, tvrdí muziku.

Ať je to jak chce, nehodlám zde vynášet soudy stran jedné či druhé alternativy, nechci polemizovat o smysluplnosti řešení. Jestliže bude jedna skupina Brňanů zklamaná, ta druhá nadšená určitě nebude. Jen mám trochu divný pocit, jak bohorovně se zde rozhoduje na základě kritérií, která známe jenom z části, zbylá kritéria jen tušíme nebo neznáme vůbec.

Když pomineme ta „želízka v ohni“, která asi nedokážeme vyřešit, kdo nám zajistí, že tahle odsunutá poloha nádraží nebude další brněnský „odsunutý zázrak“ typu Ústřední autobusové nádraží Brno Zvonařka. O čem je řeč?

Eva Jiřičná - česká architektka a designerka
„Seděla jsem v mnoha mezinárodních porotách po celém světě, v nichž se odborníci do krve přou, aby vybrali skutečně nejlepší projekt. Tady se vybírá ten, jenž odpovídá soutěžním podmínkám, které nelze nikdy perfektně napsat a fungují jako svěrací kazajka.“ (obecně platný citát, jenž se netýkal Brněnského dilematu)

Architektonickovýtvarná podoba samotné budovy Zvonařka z roku 1978 - možná, snad. Následoval velký povyk, velká sláva, slavnostní otevření, etapy I. II. III., ale další slíbená etapa nula, celkový výsledek žalostný. Ale co hlavně, celá infrastruktura, dopravní spojení, to je opravdu „světové“. Odjíždět z tohoto „terminálu“ v noci do zahraničí je děs. Příchod po paserelu (nadzemní lávka) od vlakového nádraží, z Myší díry, příchod od MHD tramvajové točny, příchod od autobusů MHD a parkoviště pro automobily, je v noci jen pro otrlé. Vše je vkusně lemováno Bronxem periférie s vybydlenými budovami zmiňovaného Dolního nádraží v pozadí, jako strašidelnou paspartou. Škoda, že tam není pro lepší atmosféru nějaký malý hřbitov. Žádné velké řešení komunikací, nedefinované funkce, co je parkoviště, co silnice, co neřešená volná plocha s neudržovanou zelení, můžete hádat třikrát. Než tohle, tak to raději vstát a ve čtyři hodiny ráno taxikařit svým blízkým a nebát se, jestli odjeli a jejich kufr s nimi. Jak zaznělo v Obecné škole: „Policie se sem odváží pouze na koních a ve dvou.“ Díky podivnému uskupení prodejních stánků, „rádoby odbavovací haly“, nulové parkové úpravě, nedefinovaným funkcím nádraží i okolí, nedosvětleným perónům, máte zde stísněný pocit i přes den. To nejsou vzpomínky starého zbrojnoše, to hovořím o současnosti. Jaký rok, že se píše nyní? Ano, je to rovných 40 let. Pozůstatky původní okolní textilní, nádražní a industriální výstavby tahá z marasmu už snad jenom zdařilá rekonverze strojní továrny Friedricha Wanniecka, OC Vaňkovka. Divíte se, že slovo odsunuté nádraží beru s despektem?

Je jasné, že Brno potřebuje (potřebovalo už dávno) změnu, která markantně promění současný stav hlavního nádraží, přetížené centrum, nevyhovující stav pěší zóny versus MHD, služeb. Je pravdou, že horší už to moc být nemůže. (Tedy může. Při výluce dopravy, v létě 2017, se několik měsíců používalo to zmíněné Dolní nádraží, které suplovalo nádraží hlavní. Viděl jsem ten děs v očích cizinců, když byli vyvrženi s bagáží z rychlíku Praha - Brno a ocitli se rázem v jiném století. Duch místa a doby totálně paralyzoval jejich akceschopnost. Nemístný dotaz: „To už jsme v Brně?“ svědčil o jejich nepřipravenosti. Já jsem se bavil skvěle, oni už méně.)

Otázkou zůstává, zda varianta, která bude vybrána (která už je vybrána), bude opravdu dobrá. Tuším, že to ukáže čas a toho není nikdy nazbyt. Můj optimismus a možnosti mají své meze, tak se nechám nedobrovolně překvapit. Stejně jinou možnost nemám. Uvidíme se na NOVÉM NÁDRAŽÍ, snad tam trefím napoprvé…

Použité zdroje:
Fotografie - autor
Citáty - http://www.citáty.net