Návrh novely normy pro podlaháře byl odeslán k připomínkám
Před dvanácti lety byla vydána ČSN 73 4505 Podlahy – Společná ustanovení. V současné době je na základě zkušeností z praxe připravovaná její novela. Autory jsou opět doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., a Ing. Petr Tůma, Ph.D., kteří vyzývají k zaslání připomínek. S vydáním konečné verze se počítá v průběhu první poloviny roku 2025.
Stejně jako v minulých letech neustává u podlahářů tlak na termíny, cenu a kvalitu; přibývá nových technologií a materiálů a s tím i požadavky na permanentní vzdělávání a souhru více profesí. Ve víru událostí má ovšem běžný živnostník nebo malá firma pouze malý prostor pro udržování patřičného technického rozhledu. Řada rutinérů (v dobrém i špatném slova smyslu) má pocit, že řemeslo dostatečně dobře zvládla a vystačí si s letitými zkušenostmi. Problém nastane ve chvíli, kdy přichází náročnější investor a klade otázky, zda je dílo provedeno skutečně podle platné normy. „Vzhledem k tomu, že ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení je často citována a používána v rámci nejrůznějších sporů, je na místě, aby její formulace, respektive požadavky byly přiměřeně náročné, ale zároveň realistické,“ píší ve svém textu autoři normy.
Nové otázky a odpovědi
Novelu ČSN 73 4505 Podlahy – Společná ustanovení si vyžádal čas. Norma je v platnosti již 12 let a na autory se stále hrnou další a další připomínky. A otázky se opakují: Jaké normy souvisejí s podlaháři? Jsou vůbec normy a s ní spojené požadavky závazné? Pokud známe nějaké kritérium kvality, jak ho prokázat? Co je třeba zkoušet? Na co předem zákazníka upozornit? Jsou požadavky normy v daných podmínkách reálně splnitelné?… A jistě by se našla celá řada dalších otázek a nejasností. Obvykle nastane horečné pátrání v momentě, kdy se zakázka předává či je přímo reklamována; jaké normy vlastně danou oblast regulují, zda reklamovaný požadavek je v normě definován a jaké dopady může jeho případné nesplnění mít na kvalitu díla, funkčnost díla, i obvyklý požadavek investora na „přiměřenou“ slevu. Znalost normových ustanovení v oblasti, kde realizuji svou podnikatelskou činnost, je určitě nezbytnou součástí know-how; umožňuje vyhnout se reklamacím, jež mohou firmu poškodit jak z pohledu reputace, tak i z hlediska možných dalších výdajů.
Ilustrace možných úprav či doplnění normy
Autoři hovoří o normě jako o unikátu, protože shrnuje požadavky na projektování, provádění a výsledné parametry jak podlah v bytové, respektive občanské výstavbě, tak i v oblasti takzvaných průmyslových podlah. V Německu, Rakousku i v anglosaské oblasti takové komplexní normy nejsou k dispozici a pracuje se kromě obecných norem s technickými směrnicemi vydávanými nejrůznějšími profesními svazy.
„Novodobá verze normy u nás vznikla v roce 2008 a nahradila překonanou normu z 80., resp. 90. let minulého století. Její první novelizace proběhla v roce 2012. Po dalších asi 10 letech došlo v jednotlivých oblastech k významnému vývoji, na který je třeba reagovat. Proto jsme se rozhodli zpracovat opět novelizaci, která by zachytila jak naši vlastní zkušenosti z oboru, tak i zkušenosti a požadavky nejširšího spektra pracovníků z praxe i projektových firem,“ upřesňují autoři normy.
Kromě dílčích upřesnění a drobných doplňků se autoři chtějí v novelizaci zaměřit například na:
*Problematiku miskovité deformace (tzv. curlingu), která deformuje s ohledem na objemové změny rovinnost podlah, a to jak v bytové a občanské výstavbě, tak i u podlah průmyslových.
*Doplněno by mělo být měření vlhkosti, jehož reprodukovatelnost je velkou slabinou zejména v praktických podmínkách. Tato část by měla vycházet z grantového projektu, který financuje firma Metrostav TBG. Zaměřuje se na porovnání metod měření vlhkosti elektrickými/elektronickými metodami, karbidovou metodou a metodou gravimetrickou. Nově bude doplněna i metoda, vycházející z měření odparu vlhkosti s povrchových vrstev, která je široce používána v USA.
*Doplněna by měla být i charakterizace mechanické odolnosti povrchových vrstev, popisovaná nejen tzv. obrusem, případně tvrdostí povrchové vrstvy, ale i její odolností vůči vrypu. Všechny tyto tři kategorie mechanického zatížení povrchu nášlapné vrstvy jsou obtížně srovnatelné a jejich často intuitivní interpretace vyvolává řadu nedorozumění.
*Specifickým aspektem je vizuální hodnocení povrchu nášlapné vrstvy, a to zejména ve vztahu k výskytu případných trhlin.
Výzva ke spolupráci na novele
Návrh novely je již zpracován a předložen odborné veřejnosti. Autoři čerpají ze svých bohatých zkušeností z praxe a vyzývají všechny dotčené skupiny, aby se zapojily do diskuse. Struktura normy je identická, pouze některá ustanovení byla zpřesněna, případně doplněna, v některých případech byla mírně upravená kritéria. Nově by měla být součástí normy i normativní příloha A, která definuje podmínky pro přebírání podlah jak v občanské výstavbě, tak v případě podlah průmyslových.
Autoři doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., a Ing. Petr Tůma, Ph.D., (BETONCONSULT - kancelář pro diagnostiku, stavební expertizy a vzdělávání ve stavebnictví) budou vděčni za jakékoliv návrhy, doplňky, připomínky, které by umožnily, aby norma odrážela reálnou situaci při projektování, realizaci a přejímání podlahových konstrukcí. Zavazují se, že připomínky zapracují v co nejkratším možném čase, aby mohla novela ČSN 73 4505 Podlahy – Společná ustanovení včetně normativní přílohy A platit v počátcích roku 2025.