Oprava roubenky krok za krokem – 2. díl

Přečtěte si také Oprava roubenky krok za krokem – 1. díl Přečtěte si 1. díl

Stavebně technický průzkum

Jedná se o přípravnou fázi, kdy dům prohlédne odborník na dřevěné konstrukce, případně statik. V detailní zprávě identifikuje poruchy, zjistí stav a skladby jednotlivých konstrukcí (podlah, stěn, stropu a střechy), odhalí příčiny poruch a navrhne způsob jejich odstranění. V rámci průzkumu se provádí sondy do nepřístupných částí. Právě konstrukce, které jsou zakryté, nebo v budoucnu dojde k jejich zakrytí, se vyplatí detailně prozkoumat. Přehlížení poruch vede obvykle k jejich prohloubení a postupné degradaci materiálu. Náprava může být později velmi drahá, ne-li nemožná.

Statické poruchy nosných konstrukcí

Statické poruchy se nejčastěji projevují trhlinami viditelnými na povrchu stěn a stropů. Zatímco vlasové trhlinky v omítce nejsou nebezpečné a představují pouze estetickou vadu, u trhlin širokých několik milimetrů, procházejících přes celou zeď, bychom měli zpozornět. V takovém případě se rozhodně vyplatí zavolat statika, aby odhalil příčinu poruchy a navrhl řešení.

Trhlina může být stará desítky let a od té doby se neměnit. Opakem jsou trhliny aktivní, které se stále rozšiřují. Zda se jedná o tento typ trhliny lze zjistit pomocí sádrových terčů, které se umístí přes trhlinu v přibližně půlmetrových rozestupech. Pokud dojde během několika měsíců k porušení terče, je zřejmé, že trhlina je stále aktivní.

Stanovení příčiny trhliny může být leckdy obtížné. Nejčastěji se jedná o rozdílné sedání základů pod stavbou. K tomu může dojít například pokud byla k domu „přilepena“ mladší přístavba, ale zdivo nebylo vzájemně provázáno. Zatímco základy domu jsou stabilizované, přístavba o několik milimetrů poklesne a vytvoří se svislá trhlina mezi oběma částmi stavby.

Druhou častou příčinou popraskání domu je vysychání nebo naopak bobtnání jílovité půdy pod základy. K vysychání dochází za velmi teplého, dlouhotrvajícího počasí, nejčastěji na jižní nebo jihozápadní straně domu. K bobtnání může docházet například při poruše okapového svodu, kdy voda dlouhodobě stéká na terén v blízkosti základů.

Po stanovení příčiny poruchy navrhne statik způsob opravy. Může se jednat například o podbetonování a rozšíření základů, dodatečné vytvoření věnce v koruně zdiva nebo stažení domu táhly. Někdy je cena za sanaci statických poruch tak vysoká, že se investor rozhodne stavbu raději zbourat.

Trhlina nad otvorem v nosné stěně

Statická porucha klenby

Poškození dřevěných konstrukcí dřevokazným hmyzem a houbami

Roubené stěny, stropní trámy, krov, ale i dřevěná prkna nebo nábytek mohou být napadeny dřevokazným hmyzem. Poznáme to obvykle na první pohled podle typických dírek na povrchu dřeva – výletových otvorů hmyzu. Pod otvory se mohou nacházet kupičky jemných dřevěných pilin. Pro tesaříka krovového jsou typické oválné výletové otvory, široké asi 5 mm a dlouhé asi 8–15 mm. Tesařík se může prozradit také slyšitelným chroustáním.

Menší červotoč proužkovaný nebo umrlčí vytváří kruhové dírky o rozměrech do 2 mm. Dřevokazný hmyz se může dostat do stavby ve dřevě na topení, ve starém nábytku nebo třeba ve starém trámu použitém v dobré víře na opravu.

Dřevokazné houby způsobují hnilobu dřeva a jeho postupný rozklad. Kromě obávané dřevomorky se můžeme setkat s dalšími druhy, například trámovkou nebo popraškou sklepní. Spory hub se šíří vzduchem a na povrchu dřeva čekají na příznivé podmínky pro růst (vlhko, teplo, nevětraný vzduch). Není tedy náhoda, že houby napadají dřevo ve střeše, kam dlouhodobě zatéká. Houby lze poznat podle typických plodnic – oválných útvarů na povrchu dřeva, které mají bílou, žlutou, rezavou či hnědou barvu.

Pokud bychom nechali dřevokaznému hmyzu a houbám volné pole působnosti, mohou v průběhu let poškodit dřevěné konstrukce do té míry, že ztratí únosnost. Přistupujeme tedy k ošetření dřeva. Nejčastěji se jedná o konstrukční a chemickou sanaci. V prvním případě je poškozená část trámu vyříznuta a nahrazena plombou nebo protézou. Ve druhém případě se provádí postřik nebo nátěr chemickou látkou.

Zemní vlhkost prostupující do stavby z podloží z důvodu chybějící hydroizolace

Spodní uhnilý trám – nutná výměna

Poškození vlhkostí

Dřevěné konstrukce jsou velmi náchylné k poškození vlhkostí, která způsobuje hnilobu a vytváří vhodné podmínky pro další škůdce (houby, hmyz). V řádu jednotek až desítek let znamená úplnou zkázu konstrukce, která musí být nahrazena. Vlhkost zděných konstrukcí není fatální pro jejich únosnost, ale negativně ovlivňuje kvalitu vnitřního prostředí. Vlhké omítky jsou ideální živnou půdou pro plísně.

Vlhkost se může do stavby dostávat různými způsoby. Srážková voda zatéká do střechy, která má zanedbanou údržbu a chybí na ní tašky nebo oplechování. Stěny a podlahy v přízemí mohou vlhnout od prasklého vodovodního nebo kanalizačního potrubí. Častým problémem je zemní vlhkost prostupující do stavby z podloží, protože u starých domů se nepoužívaly hydroizolace. Na horách musíme počítat s vlhkostí od sněhu.

Údržba je základ

Poruchy vznikají především u domů, které jsou nevyužívané, nevytápěné a nejsou pravidelně větrané. Domy, které mají zanedbanou údržbu a leží roky ladem, se stávají neopravitelnými. Ne snad, že by si s tím zkušená firma technicky neporadila. Dnes se poměrně běžně provádí například přizvednutí celé stavby kvůli výměně stěnových trámů. Náklady na takové opravy jsou však vysoké. Při masivní výměně konstrukcí dům ztrácí autentičnost. Majitel tak musí dělat kompromisy mezi ekonomickou stránkou stavby, současnými požadavky na komfort bydlení a původním vzhledem a uspořádáním roubeného domu. O to větší radost a obdiv si zaslouží stavby, kde se povedlo vše výše uvedené skloubit a stavba zůstala zachována pro další generace.

Nejčastější závady dřevěných konstrukcí

• nedostatečná dimenze prvků
• dodatečné zásahy do krovu, vyřezání prvků – nejčastěji ztužujících – bez adekvátní náhrady
• deformace konstrukcí (např. nadměrný průhyb trámů)
• přitížení těžkou betonovou krytinou
• poškození krovu zatékáním kolem komínu
• zasahování dřevěných konstrukcí do komínového tělesa (riziko požáru)
• uhnilé zhlaví stropních trámů (místo, kde trám dosedá na zeď)
• uhnilý prahový trám, pokles ostatních trámů

Nejčastější závady nosných konstrukcí

• trhliny a praskliny větší šíře
• pokles základů (typicky nároží domu)
• odtržení přístavby
• mělké základy
• dodatečné, neodborně prováděné úpravy (vybourání nosných konstrukcí bez náhrady, chybějící překlady apod.)

V dalším díle se detailněji podíváme na opravu podkroví a střechy.