Klasické vytápění s otopnými tělesy a podlahové vytápění pracuje za jiných hydraulických a teplotních podmínek, proto je třeba vhodně řešit zapojení a regulaci těchto kombinovaných soustav. Pokud bychom ponechali kombinovanou soustavu zapojenou na jeden regulovaný okruh, dostaneme se do provozních potíží.

Budova Nordica Ostrava je podle výpočtu provedeného týmem prof. Kabele na katedře TZB stavební fakulty ČVUT v Praze pomocí NKN (národní kalkulační nástroj) o 30 % pod požadovanou hodnotou standardů, které jsou v ČR požadovány. Parametry pro certifikát Evropské komise Green Building, které budova splnila s rezervou, požadují minimálně 25 %.

V klasickém pojetí se algoritmy zabývají teplonosnou látkou a výsledný efekt vytápění pouze předpokládají, termohydraulika pracuje s teplem.Hydraulicky vypočtená a seřízená otopná soustava se vůbec nemusí chovat podle našich představ, ale termohydraulicky navržená soustava se podle projektu chová.

Správné seřízení všech vyvažovacích a regulačních prvků prostým odvozením průtoků z naměřených okamžitých tlakových ztrát, ovlivněných okamžitými hodnotami řídicích teplot v praxi zajistit nelze. Pro stav bez působení tepelných zisků proto musí být stanoveno výpočtově. Článek uvádí výsledky porovnání termohydraulického řešení s hydraulickým výpočtem.

Až do příchodu termohydrauliky existoval mýtus, že termostatické prvky v topných soustavách automaticky vykompenzují přebytky a nedostatky tepla. Lapidárně řečeno - kde je tepla přebytek, TRV průtok omezí a kde se tepla nedostává, zvýšeným průtokem se dosáhne požadované úrovně tepelné pohody.

Řešení problematiky ohřevu vody jak samostatně, tak v kombinaci s otopnou sekcí. Způsob ohřevu vody závisí na odběrovém diagramu a zdroji tepla, který ohřev zajišťuje.

Přehled definic odběrných plynových zařízení dle platné lagislativy a technických předpisů TPG. Dle umístění hlavního uzávěru plynu jsou názorně popsány jednotlivé dílčí části plynového rozvodu. Článek je určen odborné veřejnosti.

V ČR byl boj o úspory tepla odstartován zákonem č.406/2000 Sb., který řešil aktivní úspory tepla regulační technikou, až na výjimky navrhovanou klasickými postupy, v horších případech i bez nich. Touto regulační technikou můžeme dnes nově vyvinutými postupy celkové aktivní úspory tepla i dodatečně zvýšit.

V posledních letech se masivně zaváděla regulační a měřicí technika, od které se očekává úsporný provoz a co nejrychlejší navrácení investičních nákladů. Je plně využito jejího potenciálu? Na základě studie a celé řady měření autor upozorňuje na nedostatky, se kterými se v praxi a při samotném návrhu otopné soustavy setkává.

Rozbor tlakově závislých připojení otopných soustav a jejich vlivu na snížení pořizovacích nákladů.

V pořadí již IV. díl popisuje základní princip dosažení aktivních úspor tepla v úrovni tepelných zisků. Co vyžaduje naplnění všech podmínek energetické rovnosti, jaká je vazba vztahů mezi řídicími a řízenými veličinami kombinovaných regulačních procesů?

Příspěvek si bere za cíl povšimnout si jednak obvyklých praktik zavedených při aplikacích obvodů měření a regulace a jednak poukázat na možnosti vhodnějších řešení, vedoucích k využití aktivních zisků v koncových bodech distribučních soustav.

Článek komplexně popisuje různé příčiny hluku v otopných soustavách, přináší souhrn důležitých opatření, které je nutné při návrhu a provozu otopné soustavy respektovat.

Seriál je určen pro pracovníky v oboru tepelné techniky, zejména pro topenáře projektanty, provozní a servisní techniky. V článcích budou uvedeny potřebné informace o této důležité činnosti, kterou je prokazována účinnost při výrobě tepla. Budou uvedeny obecné pohledy na tepelnou účinnost, dále způsoby jejího stanovení a v závěru budou komentovány související legislativní a technické předpisy.