Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.

Upozornění na zásadní změny novely zákona 406/2000 Sb, která se v současnosti projednává v poslanecké sněmovně. Kdo bude oprávněn provádět povinné kontroly kotlů a v jakém rozsahu? Jakého cíle chce stát novelou dosáhnout? Článek je určen odborné veřejnosti, důležité informace zde naleznou i budoucí investoři, aby získali povědomí, kdo bude státem požadované kontroly a průkazy ENB provádět a v jakém rozsahu.

V souvislosti s vyhláškou 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov a souvisejících požadavcích na hodnocení energetické náročnosti budov je v současné době na internetových stránkách katedry TZB Fsv, ČVUT v Praze k dispozici zdarma konečná verze národního kalkulačního nástroje NKN v-2.03 pro stanovení energetické náročnosti budov a vystavení průkazů ENB.

Základním opatřením k zajištění hospodárné dodávky tepla pro vytápění staveb je dokonalý technický stav kotelen a úpraven parametrů a jejich vybavení odpovídající regulací.

V poslední době dochází u bytových objektů o více sekcích (vchodech) k tomu, že každou sekci vlastní různý majitel. Vlastníci sekcí mají často zájem, aby jejich část vytápěcí soustavy byla ze společné objektové otopné soustavy odpojena, neboli vyčleněna, a mohli si zřídit vlastní odběrové místo (OM) s fakturačním měřičem tepla (MT). V příspěvku je uveden postup při vyčleňování OS.

II. Díl článku detailně analyzuje postup zadávání dat výpočtu energetické náročnosti budovy. V současné době se intenzivně připravuje konečná verze výpočetního nástroje NKN v.2.03.

První díl článku se zaměřuje na popis prostředku - výpočetního nástroje, který slouží pro hodnocení energetické náročnosti budovy podle nových legislativních požadavků. V závěru je uvedena historie vývoje výpočtové pomůcky a termín uveřejnění finální verze pro odbornou veřejnost.

Článek přibližuje metodiku výpočtu energetické náročnosti budov podle vyhlášky 148/2007 Sb., která nahrazuje vyhlášku 291/2001 Sb. a je prováděcí vyhláškou k §6a zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií v pozdějším znění. Je úvodní informací k popisu metodiky, způsobu a principu výpočtu energetické náročnosti budov a slovně doprovází konkrétní výpočetní postup dosažení hodnotícího měřítka energetické náročnosti budovy.

Teplovodní podlahové vytápění klade na regulaci výkonu podlahové otopné plochy stejné nároky, jako na ostatní teplovodní otopné soustavy. Hlavním rozdílem, který bychom měli respektovat, je akumulační schopnost podlahové otopné plochy a s ní související odlišná setrvačnost náběhu.

S decentralizovanými řídicími a informačními systémy se v poslední době setkáváme stále častěji. Umožňuje to prudký rozvoj polovodičových technologií, jejich neustálé zlevňování a poptávka po stále větším komfortu, bezpečnosti a ekonomické efektivitě. V následujícím článku se budeme zabývat standardizovanými technologiemi určenými pro správu a řízení techniky budov.