V dalším pokračování se budeme zabývat ukázkami postupu při navrhování různých variant menších topných systémů. Zdůrazňuji, že se jedná o příklady, ve kterých pouze poukazuji na veliké množství různých možností i kombinací.

Čidlo snímání teploty musí být umístěno v přiměřené vzdálenosti od topení. Pokud by bylo příliš blízko, často by se topení zapínalo a vypínalo, soustava by měla snahu kmitat. Naopak při velké vzdálenosti dochází k hysterezi. Jek je to s teorií regulace teplot v budovách napoví následující článek.

Zajišťují větší úspory indikátory spotřeby tepla nebo osazení termostatických ventilů? Jednoznačná odpověď neexistuje. Pouze optimální spolupráce regulační a indikační nebo měřicí techniky totiž může vést k dosažení nejvyšších možných úspor tepelné energie.

Ukázka vyhodnocení monitoringu spotřeb energií a venkovních teplot na panelových bytových domech v Brně Novém Lískovci. Jedná se o objekty, které spravuje městská část a postupně tyto domy "regeneruje", to znamená, že mimo jiné realizuje opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie.

Elektronická regulace teploty v jednotlivých místnostech je dostupným řešením jak šetřit energií a vyplatí se. Co vycházelo teoreticky, potvrdilo se i při zkoušce za provozu - ve spolupráci firmy Honeywell s městskými podniky ve Wuppertalu. Použitím bezdrátové regulace teploty "CM Zone" došlo k úsporám energie až 30 %.

Následující článek je výtah ze studie, která obdržela hlavní cenu soutěže "Energetický projekt roku 2004". Autor přináší návrh nízkoteplotního systém vytápění, který řeší problém dodávek energie (el. i tepla) teplárenským způsobem od výroby energie až po její optimální spotřebu v panelových domech.

Článek se zabývá souborem údajů od 70 rekonstruovaných objektů z bytové a občanské výstavby, u kterých byly předem definovány předpokládané úspory energií po realizaci jednotlivých opatření. V závěrečném hodnocení jsou vyspecifikovány nejčastější nedostatky a zjištěné závady.

Článek popisuje různé úrovně souhrnného hodnocení energetické náročnosti budov (EPB) a energetické náročnosti výstavby budov (EVB). Je zde příklad výpočtu en. náročnosti výstavby vytápěcího systému pro různé varianty řešení. V závěru jsou uvedeny konkrétní výstupy hodnocení tak, jak procentuelně ovlivňují celkovou energetickou náročnost.

Termostatické ventily mají především zajistit hydraulickou stabilitu otopné soustavy a teprve až v druhé řadě možnost individuální volby teploty ve vytápěných místnostech. Druhotným účinkem stabilizace hydrauliky otopné soustavy je úspora tepelné energie. Výše této úspory se bude lišit v závislosti na výšce (podlažnosti) posuzované budovy.

Pro tepelnou stabilitu jsou konstrukce s větší hmotností vhodnější. V případě aplikace konstrukce s tepelně technickými parametry PD je možné, ale použít i konstrukce lehké. V praxi se to projevuje širokým uplatněním dřeva i jiných lehkých materiálů. Následující článek přináší nejen tyto závěry.