Nejlepšího výsledku je dosaženo kombinací více zabezpečovacích prostředků - od mechanických překážek, přes alarmy a kamerové systémy, až po inteligentní řízení domácnosti.
Dvoutrubkové horizontální vytápěcí soustavy se zapojením pro jednotlivé byty, včetně termostatických radiátorových ventilů, automatického regulátoru tlakového rozdílu a zónové regulace. U této aplikace je zajištěno automatické omezení průtoku pro všechny byty, automatická regulace tlakového rozdílu pro vytápěcí okruhy a (programovatelná) zónová regulace s jedním ventilem.
V médiích se pravidelně objevují alarmující zprávy, dle kterých se Česko dostane kvůli nedostatečné státní finanční podpoře do problému s plněním svých závazků vůči EU. Tyto informace bývají často založeny na výpočtech pocházejících od potencionálních příjemců státních dotací, takže nelze vyloučit, že přání zde bývá otcem myšlenky. Jednou z oblastí, kde nám údajně hrozí velký problém, je snižování energetické náročnosti.
Soustava s proměnným průtokem, typické využití v FCU, velkoplošných a jiných typech kombinovaných vytápěcích/chladicích soustav s přímočinnou regulací teploty v místnosti. U této aplikace je proměnný průtok v rozvodném potrubí a stálý diferenční tlak v obou větvích nezávisle na oscilacích tlaku v soustavě. Tak se redukuje většina nežádoucího nadprůtoku a eliminují se problémy s hlučností při běhu na částečnou zátěž.
Využití odpadního tepla z počítačů pro vytápění budovy je hlavní myšlenkou nového zeleného datacentra postaveného v brněnských Maloměřicích. Jedná se o objekt rozlohy 900m2, kde ¼ slouží k uložení počítačů. V objektu jsou využity suché chladiče, chillery, solární elektrárna, zemní kolektory a výměníky voda/vzduch. Vše je řízeno automatickou, prediktivní a samoučící regulací systému EVOK.
V diskusi na TZB-info se objevil zajímavý příspěvek – příklad zatepleného domu bytového družstva, které si klade otázky, co dále s vytápěním. Měřit? Hydraulicky vyregulovat? Chemicky vyčistit? Odpojit se od CZT? A jelikož v příspěvku je rovnou otázka: "Co mi/nám poradí pan Ing. Galád?" – zeptali jsme se.
Od 1. 1. 2017 začne platit směrnice EU o energetické účinnosti, která nařizuje, aby majitelé domů umožnili domácnostem průběžně sledovat jejich spotřebu vody a energií. Vhodným řešením jsou měřiče s technologií dálkového odečtu naměřených hodnot. A jaké jsou výhody dálkových odečtů spotřeby pro majitele domů a bytová družstva?
Myšlenka spravedlivého rozdělování nákladů na vytápění objektu mezi konečné spotřebitele není zdaleka nová. K její realizaci je nezbytné technické zařízení, kterým by bylo možno stanovit s dostatečnou přesností množství dodané tepelné energie (měřič) nebo alespoň podíl dodané energie na celkové spotřebě (tzv. poměrové měřiče, indikátor).