Pomůcka Denostupně – významné rozšíření lokalit
Výpočetní pomůcka Denostupně vznikla v roce 2005. Od té doby nabízí zpracovaná meteorologická data ze stanice Praha-Karlov. Abychom vyhověli požadavkům uživatelů, rozšířili jsme datovou základnu o nových 36 meteorologických stanic. Od nynějška tak bude možné provádět výpočty denostupňů nejen pro vnitřní Prahu, ale prakticky pro všechny lokality v ČR.
Energetické výpočty potřeby a spotřeby tepla umožňují dvojí přístup. Projektantská veřejnost, studenti i akademická sféra spíše preferují „modelové výpočty“ za pomoci složitějších či jednodušších výpočetních programů. Okrajovými podmínkami ve výpočtech jsou ideální průběhy venkovních teplot.
Starší praktici, lidé ze společenství energetických auditorů podnikoví energetici, pracovníci facility managementu a EPC firmy používají obvykle „operativní výpočty“ založené na analýze fakturační spotřeby energie v závislosti na skutečném průběhu venkovní teploty, nebo i dalších proměnných podmínek. Pro tyto operativní výpočty je významnou podporou pomůcka DENOSTUPNĚ na portálu TZB-info.
Historie
Výpočetní pomůcka Denostupně vznikla v roce 2005. Příští rok tedy oslaví desáté výročí své existence. Za tu dobu ji navštívilo nespočetné množství odborníků, studentů i laiků. Pomůcka poskytuje meteorologická data, zpracovaná tak, aby byla podkladem pro návrh i vyhodnocení provozu vytápěcích i vzduchotechnických zařízení. Zpracovává meteorologická data ze stanice Praha-Karlov. Datová základna začíná v roce 1991.
Uživatelé se autorů často ptali, proč nejsou k dispozici údaje i pro další místa, než jen pro Prahu. Je zřejmé, že použitý výpočetní algoritmus dokáže zpracovat libovolnou datovou základnu. Portál TZB-info podpořil snahu datovou základnu rozšířit. Od počátku roku 2015 bude v běžném provozu výpočet pro řadu nových lokalit. A – nahlédnout lze již nyní, od poloviny listopadu probíhá provoz zkušební.
Rozšíření lokalit
Místa nových meteorologických stanic zabírají celé území republiky – „na délku“ od Chebu po Nový Jičín a „na výšku“ od Českých Budějovic po Liberec. Uživatel si tak může vybrat ze 37 lokalit. Dílem jde o stanice na letištích, dílem o stanice s dlouholetou tradicí.
Všechny podrobnosti se do mapy nevejdou. Následující tabulka uvádí název místa stanice, její nadmořskou výšku a zeměpisnou polohu. Dále též příslušnost ke kraji a okresu.
| poř. číslo | stanice | kraj | okres | výška [m n.m.] | souřadnice |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Brno-Tuřany | Jihomoravský | Brno-město | 241 | 49.15N, 16.7E |
| 2 | Čáslav | Středočeský | Kutná Hora | 239 | 49.93N, 15.38E |
| 3 | Červená u Libavé | Olomoucký | Opava | 753 | 49.76N, 17.55E |
| 4 | České Budějovice - Rožnov | Jihočeský | České Budějovice | 396 | 48.95N, 14.46E |
| 5 | Doksany u Litoměřic | Ústecký | Litoměřice | 159 | 50.46N, 14.16E |
| 6 | Dukovany | Vysočina | Třebíč | 405 | 49.1 N, 16.13E |
| 7 | Holešov | Zlínský | Kroměříž | 224 | 49.31N, 17.56E |
| 8 | Cheb | Karlovarský | Cheb | 490 | 50.08N, 12.4 E |
| 9 | Churáňov | Jihočeský | Prachatice | 1122 | 49.06N, 13.61E |
| 10 | Karlovy Vary | Karlovarský | Karlovy Vary | 603 | 50.2 N, 12.9E |
| 11 | Kocelovice | Jihočeský | Strakonice | 522 | 49.46N, 13.83E |
| 12 | Kostelní Myslová | Vysočina | Jihlava | 573 | 49.18N, 15.46E |
| 13 | Krešín - Kramolín | Vysočina | Pelhřimov | 533 | 49.58N, 15.08E |
| 14 | Kuchařovice | Jihomoravský | Znojmo | 339 | 48.88N, 16.08E |
| 15 | Liberec | Liberecký | Liberec | 401 | 50.76N, 15.01E |
| 16 | Luká | Moravskoslezský | Olomouc | 518 | 49.65N, 16.95E |
| 17 | Lysá Hora | Moravskoslezský | Frýdek-Místek | 1327 | 49.55N, 18.45E |
| 18 | Milešovka | Ústecký | Litoměřice | 836 | 50.55N, 13.93E |
| 19 | Náměšť nad Oslavou | Vysočina | Třebíč | 479 | 49.16N, 16.13E |
| 20 | Ostrava - Mošnov | Moravskoslezský | Nový Jičín | 256 | 49.68N, 18.11E |
| 21 | Pardubice | Pardubický | Pardubice | 230 | 50.01N, 15.73E |
| 22 | Pec pod Sněžkou | Královéhradecký | Trutnov | 820 | 50.66N, 15.75E |
| 23 | Plzeň-Mikulka | Plzeňský | Plzeň | 372 | 49.76N, 13.38E |
| 24 | Praděd | Moravskoslezský | Bruntál | 1492 | 50.06N, 17.23E |
| 28 | Praha-Karlov | Hlavni město Praha | Praha 2 | 260 | 50.06 N, 14.41E |
| 25 | Praha-Kbely | Hlavni město Praha | Praha 9 | 287 | 50.11N, 14.53E |
| 26 | Praha-Libuš | Hlavni město Praha | Praha 4 | 303 | 50.01N, 14.45E |
| 27 | Praha-Ruzyně | Hlavni město Praha | Praha 6 | 365 | 50.1 N, 14.28E |
| 29 | Přerov | Moravskoslezský | Přerov | 209 | 49.41N, 17.4E |
| 30 | Přibyslav | Vysočina | Havlíčkův Brod | 536 | 49.58N, 15.76E |
| 31 | Přimda | Plzeňský | Tachov | 748 | 49.66N, 12.66E |
| 32 | Svratouch | Pardubický | Chrudim | 740 | 49.73N, 16.03E |
| 33 | Šerák | Moravskoslezský | Jeseník | 1327 | 50.18N, 17.11E |
| 34 | Temelín | Jihočeský | České Budějovice | 507 | 49.2 N, 14.33E |
| 35 | Tušimice | Ústecký | Chomutov | 328 | 50.38N, 13.35E |
| 36 | Ústí nad Labem | Ústecký | Ústí nad Labem | 379 | 50.68N, 14.03E |
| 37 | Ústí nad Orlicí | Pardubický | Ústí nad Orlicí | 406 | 49.98N, 16.43E |
Nové možnosti
Nyní můžeme zpracovávat vyhodnocení spotřeby energie pro konkrétní místo – a nejenom to: lze navzájem srovnávat vzdálené lokality podle náročnosti na vytápění pro konkrétní rok. Příkladem pro porovnání náročnosti na vytápění v různých místech je následující graf, sestavený pro otopné období 2013–2014.
Jde o aktuální data posledního otopného období vyhodnocená jednotným způsobem.
Nejnižší počet denostupňů vykazuje Praha-Karlov 2 635 D°(19)
Nejvyšší počet denostupňů vykazuje Pec pod Sněžkou 4 077 D°(19) …. to je navýšení na 154 %
Rekordmany v počtu denostupňů jsou vrcholky hor – Lysá Hora, Šerák a Praděd. Pro absolutní maximum na Pradědu = 5606 D°(19) jsou však k dispozici pouze data z období 1996–97.
Srovnání minimální (Praha-Karlov) a maximální (Pec pod Sněžkou) lokality v ročním průběhu denostupňů po měsících.
Připomenutí funkcí pomůcky Denostupně
Pomůcka Denostupně pracuje s datovou základnou pro stanici Praha-Karlov od roku 1991 do současnosti. Nové lokality mají data většinou od roku 2005 do současnosti. Jsou tak možné výpočty jak nad posledním otopným obdobím, tak i nad několika předchozími. Datová základna bude s postupem doby plynule narůstat.
Interaktivní zadávací formulář pomáhá zadat:
- Lokalita (místo meteorologického měření a jeho nadmořská výška, pomůckou je mapa s místem stanice)
- Délka vyhodnocovaného období (od tří dnů do tří let)
- Teplota v interiéru budovy
- Teplota zahájení a ukončení vytápění
Výstupem jsou tabulky a grafy:
- tabulka denostupňů + porovnání s průměrnými klimatickými podmínkami
- graf s počtem denostupňů
- graf s počtem otopných dnů
- graf s průměrnými teplotami vzduchu v zadaném období
- graf s průměrnými denními teplotami Td
Autoři věří, že rozšíření lokalit ve výpočetní pomůcce Denostupně přispěje ke zlepšení práce všech uživatelů.
Další článek s podrobným výkladem principu výpočtů a příklady jak výsledky používat v praxi bude následovat.
Shrnutí
Výpočetní pomůcka Denostupně je součástí portálu TZB-info už deset let. Umožňuje stanovení počtu denostupňů za libovolné časové období. Uživatel může pro hodnocenou budovu zadat teplotu vnitřního vzduchu. Zadává také teplotu venkovního vzduchu, kdy se zahajuje a ukončuje vytápění. Počet meteorologických stanic byl nyní rozšířen na 37 lokalit. Pro výpočty jsou k dispozici data od roku 2005 do současnosti.
Calculation model Degreedays (D°) have been integrated to the portal tzb-info.cz 10 years ago. This model enables determinate the count of Degreedays. For the calculation is possible to set up following data: internal temperature, external temperature and the date, when the heating season started and ended. The total number of observation stations in Czech republic gone up this year to 37 locations. For the calculation is possible to use the data from 2005 to present.