Novým místopředsedou Sdružení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla COGEN Czech je Jiří Šimek, generální ředitel společnosti innogy Energo. Na post místopředsedy ho 11. prosince 2024 zvolili členové rady sdružení.

Historicky první aukce, která je klíčovým nástrojem pro podporu dekarbonizace české energetiky a teplárenství, přilákala celkem 44 nabídek. Uspělo jich 37 a celkový soutěžený výkon je 1 280 MW.

Rozvoj výroby a využití bioplynu silně ovlivňují podpůrné operační programy, stanovené výkupní ceny, zelené bonusy. Nástup služeb agregátorů řešících výkonovou nerovnováhu v elektrické soustavě naznačuje, že ekonomický potenciál bioplynových stanic je větší, než dosud.

30. ročník Podzimní plynárenské konference proběhl 22. až 23. října 2024 v kongresovém sále Grandhotelu Pupp v Karlových Varech. Od plynárenství se očekává, že z velké části nahradí uhlí a vykryje mezery mezi schopnostmi obnovitelných zdrojů energie.

V Krakořicích u Šternberka roste nová biometanová stanice, která bude v příštím roce připojena do sítě největšího tuzemského dodavatele zemního plynu GasNet. Základem realizace „na zelené louce“ je též výstavba nové zemědělské bioplynové stanice. V době útlumu, kdy v České republice nové bioplynové instalace téměř nevznikají, tak otevírá projekt Krakořice další kapitolu na cestě k udržitelnosti v sektoru zemědělských výroben plynu.

Plynové kogenerační jednotky KGJ ideálně zapadají do koncepce přechodu k obnovitelným zdrojům energie. To je jedno z hlavních poselství konference Dny kogenerace 2024 zaměřené na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla KVET.

Zásobníky na zemní plyn jsou téměř plné a budoucnost je kryta smlouvami na 5 let i více. Mezi perspektivní způsoby využití plynu nepatří jen kotle, ale i plynové kogenerační jednotky a plynová tepelná čerpadla. Prosazují se i bez dotací.

Při přechodu z uhlí na plynovou kogeneraci klesnou emise CO₂ až o polovinu. I to je důvod, proč po kogeneraci, společné výrobě elektřiny a tepla, roste poptávka.

Plyn zůstává klíčovou složkou české energetiky, a to i v době dekarbonizace. Jak se Česká republika snaží vybalancovat potřebu stabilního energetického zdroje s rostoucími požadavky na ekologický provoz a jaké role v tom hrají biometan a vodík?

Odborný Tvrdí to nedávná analýza týmu Fakta o klimatu. Podle ní by rychlejší rozvoj české energetiky, spojený především s vyšší výrobou z obnovitelných zdrojů měl umožnit nejen snížení importu, ale také dosažení nižší ceny silové elektřiny i dřívější náhradu stávajících uhelných zdrojů.

Česká republika schválila vodíkovou strategii. Pokud by byla v plynovodech směs zemního plynu s 20 % vodíku, nebude to problém pro plynová tepelná čerpadla a ani kogenerační jednotky.

Veolia postavila ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL) kogenerační jednotku a technologii tepelné sterilizace zdravotnického odpadu. Na základě dlouhodobého kontraktu na osm let garantuje projekt nemocnici finanční přínos v hodnotě 3,8 milionu Kč/rok.

Konference Dny kogenerace 2024, která proběhne 22. a 23. října, přináší aktuální pohled na současný vývoj v oblasti kogenerace a udržitelné energetiky. Během dvoudenního programu vystoupí přední odborníci, kteří se zaměří na legislativní změny, nové technologie a cesty k dekarbonizaci.

Investice do plynových a obnovitelných zdrojů budou vedle jádra dominovat v příštích letech tuzemské energetice a podmíní úspěšnost transformace energetiky v České republice.

Odborný TZB-info doporučuje PENB evidované v systému ENEX bude nutné zpracovat v podmínkách požadavků novely 222/2024 Sb. vyhlášky o energetické náročnosti 264/2020 Sb. s platností od 1. 9. 2024.

V nově vyhlášené výzvě z programu ENERG ETS z Modernizačního fondu je připraveno patnáct miliard korun. Nabídka investic míří na výrobní podniky a další organizace zapojené do systému EU ETS, patřící k největším producentům oxidu uhličitého, u nichž bude efekt investic na kvalitu ovzduší zásadní.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) oznámilo zahájení první aukce zaměřené na podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Tato aukce představuje významný impulz pro rozvoj vysokoúčinných plynových kogenerací, které nahradí výrobu elektřiny a tepla z uhlí a budou sloužit jako flexibilní záloha k proměnlivé výrobě elektřiny z OZE.

Desítky českých kogeneračních jednotek pomáhají Ukrajině zvládnout kritickou situaci bombardované energetiky. Terčem ruské agrese se na Ukrajině stávají často velké elektrárny. Cílem útoků je vyřadit z provozu co nejvíce zdrojů tepla a elektrické energie. Ukrajina se proto snaží urychleně obnovit svoji energetickou soustavu, a to za pomoci menších decentralizovaných energetických zdrojů. Právě tady se uplatňují kogenerační jednotky, které vyrábí současně elektrickou energii a teplo a je možné je vystavět v krátkém čase.

Využití plynů jako zdrojů energie pro vytápění má stále velké zastoupení a zejména u zdrojů tepla ve spojení s výrobou elektřiny poroste. Uhlíkovou stopu snižuje přechod na plynové kondenzační kotle, plynová tepelná čerpadla, náhrada uhlí plynem.

Rozhodnutí Evropské komise podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) v objemu 75 miliard korun je pro českou energetiku jedna z nejdůležitějších zpráv za posledních několik let. Naplno se totiž otevřely dveře pro transformaci a dekarbonizaci tuzemské energetiky a rovněž pro historicky největší modernizaci tepláren.