Recenzovaný Struktura ceny elektřiny se zaměřením na historii a výši příspěvku na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.
Článek se věnuje problematice produkce chladu se zaměřením na produkci chladu pro klimatizační jednotky. V úvodní části je proveden stručný rozbor potřeby chladu a nejčastějších užívaných technologií produkce chladu. Uvedeno je srovnání kompresorových a absorpčních chladicích oběhů. Popsány jsou nejčastější aplikace nasazení absorpčních chladicích oběhů – trigenerace, dálkové zásobování chladem.
Příspěvek se zabývá určením vhodných oblastí využití malých kogeneračních jednotek do výkonu desítek kW využívajících fosilní paliva i obnovitelné zdroje energie v komunální a průmyslové sféře. Analyzuje výhody a nevýhody kogeneračních jednotek na bázi spalovacích motorů, plynových turbin a parních motorů včetně jejich postavení v elektrizační soustavě.
Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (dále jen "akční plán"), který byl dne 25. srpna 2010 schválen českou vládou není dostatečným naplněním požadavků směrnice 2009/28/ES. Kombinace akčního plánu a vládního návrhu velké novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie může paradoxně vést k útlumu tohoto sektoru.
V předmluvě k promítání filmu jeho autor Carl A. Fechner uvedl, že řadu let natáčel filmy s ekologickou tematikou pro různé evropské televize. Když se zabýval ekologií, došel logicky k závěru, že je třeba se věnovat energetice. Konečný impuls pro natočení tohoto filmu přišel, když Hermann Scheer vydal svou knihu Energetická soběstačnost.
Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2008 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 5,2 %. Podíl obnovitelné energie na primárních energetických zdrojích činil 5 %. Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě tepelné energie se pohybuje okolo 7 %. V roce 2009 dosáhl podle MPO podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 6,8 % z konečné spotřeby elektřiny v České republice.
S řadou právě zahájených praktických zkoušek žene Viessmann kupředu vývoj mikrokogeneračních systémů na bázi Stirlingova motoru. Testování v praxi probíhá v typických rodinných a dvougeneračních domech a v úzké spolupráci s odbornými firmami zaměřenými na sanitu, vytápění a klimatizaci. Cílem je otestovat komponenty a funkce přístrojů v každodenním provozu a využít takto získané poznatky k dalšímu vývoji.
Kogenerační jednotky pracují na principu kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Vyrábějí současně a velmi efektivně teplo a elektrickou energii. Jejich použití je tedy – vedle jiných vysoce efektivních energetických systémů, jako je kondenzační technika – jedním z nejúčinnějších opatření k šetrnému využívání zdrojů a snížení CO2 v oblasti zásobování budov energií.
Složitá energetická situace, charakterizovaná mj. klesajícími zásobami tradičních fosilních paliv na jedné straně a růstem cen finálních energií pro spotřebitele na straně druhé, nás nutí hledat nové energetické zdroje, jakož i co nejefektivnější způsoby jejich transformace především v elektřinu a teplo.