Kogenerace sehraje klíčovou roli při dekarbonizaci energetiky
Co brání, nebo naopak podporuje rozvoj kogenerace v ČR a jaké jsou dobré příklady jejího využití, to uvádí v interview pro ČPS Ing. Lukáš Dobeš, který působí v energetice od roku 2002.
Kogenerace sehraje zásadní roli v přechodu na čistší zdroje energie, přičemž zemní plyn se stává hlavním přechodovým palivem. Klíčová bude hlavně proto, že coby prvek flexibility doplní OZE, říká Lukáš Dobeš, předseda sdružení COGEN Czech. Co brání, nebo naopak podporuje rozvoj kogenerace v ČR, jaké jsou dobré příklady jejího využití a proč by i domácnosti měly o kogeneračních jednotkách začít uvažovat? Také o tom byla řeč v exkluzivním rozhovoru pro online PLYN.
První otázka bude obecnější – jaké je nejčastější využití kogenerace a kdo jsou její nejtypičtější uživatelé?
Kogenerační jednotky rozdělujeme na menší do výkonu 1 MW a větší s vyšším výkonem. Ty menší nejčastěji vidíme v městských teplárnách a v objektech, jako jsou hotely, školy a krajské úřady, kde pro daný objekt vyrábějí elektřinu a teplo. Velké kogenerační jednotky se nejvíce uplatňují ve velkých teplárnách, lze je ale nasadit i v provozech, kde je velká spotřeba tepla, jako jsou sušárny nebo sladovny. Nejběžnějšími provozovateli jsou ale městské teplárny, města a střední a větší firmy.
Pokud se spotřebitel nebo firma rozhoduje pro alternativní zdroj energie, proč by si měli vybrat právě kogeneraci?
Je to jednoznačně díky kombinované výrobě elektřiny a tepla – hlavním smyslem je úspora energie v primárním palivu. Pokud se výroba rozdělí, nikdy nedokážeme využít všechnu energii, zatímco při kombinované výrobě dosáhneme účinnosti přes 90 %. Proti oddělené výrobě to znamená úspory zhruba 25–30 %. Zároveň platí, že čím větší výkon má kogenerační jednotka, tím větších úspor lze dosáhnout, i při menším výkonu je ale kombinovaná výroba elektřiny a tepla vždy účinnější než ta oddělená.
Můžete se podělit o příklady úspěšných projektů kogenerace, které byly v ČR realizovány?
Většina kogeneraček se instaluje v rámci tepláren, kam dodávají teplo s vysokou účinností, a hodně populární jsou také v nemocnicích a větších areálech. Dobrých příkladů je celá řada. Sladovny Soufflet v Nymburku zkombinovaly výrobu tepla z kogeneračních jednotek s tepelnými čerpadly a radost mám i z realizace na Statku Suchohrdly na Jižní Moravě. Je zde bioplynová stanice, elektřina se tu vyrábí v rámci bioplynových kogeneračních jednotek a teplo tu také zahřívá bylinky, které se na statku pěstují. Projekt navíc dokáže fungovat samostatně v ostrovním režimu.
Co projekty s mikrokogeneračními jednotkami?
Nejmenší kogenerační jednotky, které se v současnosti vyrábějí, mají výkon 2–3 kW. Pro ně hovoří hlavně jejich efektivita. Současné mikrokogenerační jednotky se však hodí hlavně pro větší domácnosti, kde se například vyhřívá i bazén. Nejen kvůli tomu se u nás zatím instalují spíš ojediněle, stejně jako tomu bylo na úplném počátku s fotovoltaikou. Jsem ale přesvědčen, že má tato technologie velkou budoucnost právě v rámci větších objektů, kde dokáže ušetřit distribuční poplatky díky tomu, že si majitel bude vyrábět elektřinu sám pro sebe. Jednotky do 50 kW jsou vhodné pro školy, domovy důchodců, úřady a spoustu dalších veřejných objektů.
Ačkoli jste to už trochu nastínil, stejně se zeptám. Jaká je dnes v ČR situace v oblasti kogenerace?
Jednotek o výkonu do 1 MW je dnes na trhu asi 500 MW, nad 1 MW je to přibližně stejné číslo. Nicméně nad jeden megawatt jsou to desítky jednotek a do 1 MW jich jsou stovky.
Jak kogeneraci (ne)podporuje legislativa?
Situaci výrazně ovlivnila skutečnost, že jsme od roku 2016 větší kogenerační jednotky nestavěli, neboť pro ně nebyla podpora. To se ale letos naštěstí změnilo. Evropská komise v květnu schválila Česku notifikaci na výrobu elektřiny z kogenerace, jejíž objem by za 15 let mohl dosáhnout až výše 75 miliard korun. Program, který garantuje podporu na dalších patnáct let provozu, by měl být v platnosti do konce roku 2025. V rámci této notifikace vznikl také plán, který počítá s ročním nárůstem 30 MW u jednotek do 1 MW, u větších kogenerací je plán vysoutěžit 1 280 MW ročně. Už teď navíc pracujeme na přípravě nové notifikace, která by startovala 1. ledna 2026. Kogenerace je navíc součástí zákona o podporovaných zdrojích energie po boku OZE, což znamená, že Energetický regulační úřad nastavuje každý rok podporu i pro kogeneraci.
Jakou roli hraje kogenerace v rámci Green Dealu a dekarbonizace energetiky?
Oproti uhelným elektrárnám mají kogenerační jednotky zhruba poloviční emise CO2, a proto se s nimi počítá v rámci přechodových paliv. Transformace uhelných elektráren na plynové pomohou zajistit kogenerační jednotky, menší kogenerační jednotky se pak instalují třeba na sídlištích. Pro kogeneraci hovoří například úspory ve výši 25–30 % energie v primárním palivu proti oddělené výrobě elektřiny a tepla.
Velcí hráči jsou jedna věc, tou druhou jsou pak menší objekty a domácnosti. Proč by si jejich majitelé měli vybrat právě kogeneraci?
Výhod je celá řada, zmíním tři hlavní. Tou první je fakt, že díky kogeneraci máte vlastní zdroj elektřiny i tepla. Většina tarifů, které dnes poskytují dodavatelé, mají obvykle dvě vysoká pásma v ranní a večerní špičce. Pokud tedy chcete snížit náklady za energie, musíte tomu uzpůsobit třeba čas, kdy ohříváte vodu, ale třeba taková lednice s mrazákem, která se na spotřebě elektřiny v domácnosti podílí významně, je v provozu neustále nehledě na vysoké nebo nízké pásmo. Právě to dobře řeší kogenerace, která vyrábí elektřinu a teplo v době, které chcete, a je tak součástí vaší bezpečnosti a stability. Díky flexibilitě výroby vede kogenerace i v porovnání s fotovoltaikou, která zase potřebuje den a sluneční záření. Třetí a velmi důležitou výhodou je kombinovaná výroba elektřiny a tepla, která je efektivnější a úspornější.
Jaká je budoucnost kogenerace s ohledem na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a decentralizaci energetiky? Jakou roli v tom bude hrát plyn?
V rámci snižování emisí CO2 dochází nyní k výraznému nárůstu instalované kapacity obnovitelných zdrojů na úkor těch fosilních, výroba elektřiny z OZE ale není stabilní, protože závisí na tom, jak svítí nebo fouká. Řešením nerovnováhy mohou být kogenerační jednotky, které elektřinu a teplo vyrábějí, když je potřeba. Vedle emisí CO2 se při spalování uhlí uvolňují také těžké kovy a další škodlivé látky, jež při spalování plynu nevznikají. Při dekarbonizaci teplárenství se proto počítá s využitím zemního plynu, kdy velké uhelné elektrárny budou nahrazeny plynovými jednotkami s kogenerací. Ty budou v zimě vyrábět elektřinu a teplo, v létě pak budou teplárny doplněny o tepelná čerpadla, využívající přebytky elektřiny z OZE k výrobě tepla.
Ing. Lukáš Dobeš
Ing. Lukáš Dobeš působí v energetice od roku 2002. Celý svůj profesní život se věnuje decentralizaci, využití kogeneračních jednotek a flexibilitě s cílem zajistit zákazníkům spolehlivé a efektivní dodávky energie. Profesní život spojil se společností TEDOM, a.s., a dceřinou společností ČEZ Energo, s.r.o. V současnosti působí jako generální ředitel skupiny TEDOM ESCO.
COGEN Czech je spolek právnických a fyzických osob, jejichž činnost souvisí s výrobou a provozem kogeneračních technologií, jejich projektováním a prodejem a poradenskou činností v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). COGEN Czech každoročně pořádá odbornou konferenci Dny kogenerace.
Český plynárenský svaz (ČPS) je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech.