Výroba tepla a teplé vody bez centrálního zdroje pomocí kogenerace a mikrokogenerace dosahuje i více než 90% účinnosti. Pokud máte stálý a vysoký odběr tepla i elektrické energie během roku, je ekonomická úspora značná.
Kogenerace je vhodná pro podniky s vlastní výrobou tepla, bytové domy, velké administrativní budvy, obchodní centra apod. Mohou to být i školy, sportovní nebo ubytovací zařízení. Stručně řečeno, kogenerační jednotky je dnes možné využít ve všech objektech s celoročními nároky na odběr tepla případně chladu.
Zájem o zachování či dokonce zlepšení kvality životního prostředí je jistě směr, který všichni podporujeme. Po roce 1989 se zdálo, že se vše výrazně zlepšuje a že máme snad konečně vše vyřešeno. Hlavním důvodem, jak se zdá, byl především prudký pokles průmyslové výroby. Dnes však opět průmyslová výroba roste a problém se znovu objevuje, ne však v takové míře jako koncem 80. let.
Energetické štítky na chladničkách, myčkách a dalších elektrospotřebičích jsou dnes již samozřejmostí. Od září letošního roku budou povinnou výbavou také pro kotle, topné systémy a systémy pro ohřev teplé vody. Zařízení, které bude uvedeno na trh před 26. září 2015, může být do vyčerpání zásob prodáváno.
Společná výroba elektřiny a tepla je pro velké areály ekonomicky velmi zajímavé řešení, jak výrazně snížit náklady na energie. Většinou se do areálu umístí centrální kogenerace. Místa pro instalaci je dost, hluk ani vibrace nevadí, jsou samozřejmě výjimky kde je problém s místem, hlukem i vibracemi.
Institut pro veřejnou diskusi pořádal další diskusní setkání k energetice. Tentokrát k otázce Je elektřina hlavním energetickým zdrojem budoucnosti? Podle organizátorů je zřejmě zdrojem budoucnosti především jaderná energetika. Obnovitelné zdroje jsou naopak zcela na okraji zorného pole. Tomu odpovídal i časový rozvrh, na obnovitelné zdroje zbylo 5 minut.
Termoelektrická přeměna odpadního tepla v elektřinu je považována za slibnou technologii pro zvýšení elektrické účinnosti stávajících energetických procesů, úsporu paliv a redukci emisí. Předkládaný článek popisuje konstrukci termoelektrických generátorů, stávající termoelektrické aplikace a jejich možná využití.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov z roku 2010 ukládá členským státům Evropské unie mj. za povinnost, aby nové budovy od roku 2018 (veřejné budovy) resp. 2020 (všechny budovy) byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Uvedená skutečnost se týká prakticky všech technických systémů budov. Článek prezentuje možnosti řešení větrání a klimatizace ve zmíněných budovách a předkládá úvahy o možném vývoji odvětví s ohledem na požadavek snižování spotřeby energie.