Česko se dočká jedenácté biometanové stanice. Instalace v Krakořicích se obejde bez dotace

Nová zemědělská biometanová stanice bude zpracovávat odpad především z živočišné výroby. Předznamenává tak důležitý trend v modernizaci energetiky i zemědělství – přechod na nízkoemisní energetické zdroje lokálního původu. Biometan je důležitou součástí Státní energetické koncepce, protože napomůže snížit závislost země na dováženém zemním plynu.

Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom, říká: „Biometan potřebuje na trhu silnější postavení, aby mohl plně využít svůj potenciál. V České republice je doposud deset biometanových stanic, Krakořice bude jedenáctá. To je pouze kapka v moři v evropských statistikách, kde se v roce 2024 eviduje 1 548 biometanek. Přitom máme v Česku pro využití biometanu téměř ideální podmínky, protože poptávka státu i veřejnosti po snižování emisí skleníkových plynů je obrovská.“

Výroba biometanu v České republice byla zahájena v roce 2019, kdy bylo uvedeno do provozu první zařízení. K roku 2024 se tento počet rozrostl na deset stanic se skutečnou roční produkcí okolo 6 milionů m³. Tyto stanice měsíčně vyrobí přibližně 2 800 MWh energie, což představuje celkový potenciál kolem 17,7 milionů Nm³ biometanu ročně. Nicméně dostupnost biometanu na trhu je stále ovlivněna nízkými výkupními cenami, které neumožňují provozovatelům dlouhodobou udržitelnost, přestože Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu z roku 2019 stanovil cíl produkovat 55,5 milionů Nm³ biometanu již v současnosti.

V evropském kontextu je Česko zatím menším producentem biometanu, zatímco lídry v této oblasti jsou například Německo s kapacitou 147,7 tisíc Nm³/h, Velká Británie (107 tisíc Nm³/h) a Francie (87,7 tisíc Nm³/h). Podle údajů Evropské bioplynové asociace (EBA) se předpokládá, že Evropa dosáhne výroby 44 miliard m³ biometanu do roku 2030 a do roku 2040 až 111 miliard m³, z čehož 101 miliard m³ připadá na země Evropské unie (včetně Norska, Švýcarska a Spojeného království).

Výstavba nové biometanové stanice Krakořice

Práce na této stanici, která dokáže vyrobit 2 miliony Nm3 biometanu ročně, započaly zkraje tohoto roku. „Základní myšlenkou bylo podpořit již existující velkou živočišnou výrobu, kterou provozovatel Paseka, zemědělská a. s. disponuje. Tuto skutečnost dokladuje to, že součástí výstavby jsou i silážní žlaby o kapacitě 30 tisíc m3 biomasy a neobvykle velká vstupní jímka na kejdu, která nahrazuje stávající skladovací kapacity,“ uvádí Ondřej Frič, obchodní ředitel společnosti agriKomp Bohemia. Biometanová stanice má zpracovávat chlévskou mrvu, nedožerky a další odpadní produkty vlastní výroby. Toto chytré cirkulární navázání instalace na již existující provoz umožnilo vlastníkovi provést výstavbu i bez investiční dotace.

Generálním dodavatelem projektu se stala společnost agriKomp Bohemia, která v ČR uvádí do provozu evropsky osvědčenou technologii agriPure^® pro úpravu bioplynu na biometan. První biometanovou stanici na jižní Moravě slavnostně otevřela letos v březnu za účasti ministra životního prostředí Petra Hladíka. Pochlubit se může též novou bioplynovou stanicí v Trnově, nicméně velmi aktivní je i v rámci realizací nových bioplynových stanic v Polsku.

„Naší ambicí je pomáhat zemědělcům vytvářet nové šance pro vstup do moderního energetického hospodářství, v němž obnovitelné zdroje budou hrát klíčovou roli,“ dodává Radek Házy, jednatel společnosti agriKomp Bohemia. „Do budoucna bychom se chtěli více zaměřit na poskytování služeb výkonové rovnováhy a doplnění bioplynových stanic fotovoltaikou.“

Biometanové stanice agriKomp představují významný přínos pro ochranu životního prostředí, udržitelné zemědělství a energetickou soběstačnost. Společnost agriKomp Bohemia svou kvalitou a zkušenostmi potvrzuje, že investice do biometanových technologií jsou cestou k ekologicky a ekonomicky udržitelnější budoucnosti.

„Bioplynové stanice jsou flexibilním prvkem energetiky, který může upravit výkon dle potřeby a vyrovnávat výrobu obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a solární elektrárny. Během léta lze bioplyn přeměnit na biometan a uskladnit v plynové síti, což umožňuje jeho využití v zimě pro zvýšenou produkci tepla a elektřiny. Výroba biometanu je tak jedním z možných nástrojů pro sezónní regulaci a akumulaci energie z obnovitelných zdrojů,“ doplňuje Jan Habart.

Rozvoj biometanu má přispět k naplnění cílů Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, cíle Zelené dohody pro Evropu a zároveň snížit závislost na ruských fosilních palivech. V ČR má biometan potenciál nahradit nejméně deset procent spotřeby fosilního zemního plynu.

Technické parametry biometanové stanice Krakořice

Výkony:

• Nominální výkon kogenerační jednotky 250 kWel.
• Čisticí jednotka agriPure V2 500 (500 Nm³/h bioplynu) s produkcí 2 miliony Nm³ biometanu ročně
• Jednotka vtláčení biometanu do VTL distribuční sítě GasNet vzdálené 1,097 km

Vstupní suroviny:

• Hovězí kejda a hnůj
• Odpady krmení dobytku
• Silážní skrývky
• Cukrovarnické řízky
• Další odpadní suroviny ze zemědělských činností

Vybavení stanice:

Technologie výroby bioplynu

• vstupní jímka na tekuté vstupy, průměr 13 metrů a výška 6 metrů, zastřešeno, míchání ponorným vrtulovým míchadlem.
• silážní žlab o kapacitě 33 tisíc m³ (7 komor o rozměrech 45 × 19,5 × 5,5 m), silniční mostová váha.
• dva fermentory, každý průměr 22 metrů s výškou 6 metrů. Oba zastřešené plynojemem a vybavené krmným zařízením Vielfrass^®. Míchaní jímky zabezpečeno pádlovými míchadly Paddelgigant^®.
• dofermentor průměru 22 metrů s výškou 6 metrů, zastřešen plynojemem. Míchaní jímky zabezpečeno pádlovými míchadly Paddelgigant^®.
• koncový sklad o průměru 36 metrů s výškou 8 metrů, zastřešen plynojemem. Vybaveno 3 ponornými vrtulovými míchadly a separátorem.
• technologická vlastní spotřeba elektřiny a tepla bude pokrytá provozem kogenerační jednotky agriKomp BGA 136 o výkonu 250 kWel./275 kWtep.