Prostřednictvím nově zakládané městské společnosti Ostrava plánuje zajištění přímého vstupu na dynamický trh s energiemi, rozvoj zcela nové energetické infrastruktury nebo OZE. Vše s očekáváním ekonomicky efektivní výroby ideálně „zelené“ energie.

Uhelné zdroje se mohou začít odstavovat už v příštích letech a česká energetika za ně nemá náhradu – ani fosilní, ani obnovitelnou. Tento stav pomáhá řešit novela energetického zákona nazvaná lex plyn, která usnadňuje povolovací procesy s cílem zrychlit stavbu větších zdrojů a snížit rizika takových staveb. Novela vstoupí v účinnost 1. 8. 2025.

Konečně zmizí jedna z byrokratických a nelogických překážek pro využití bioplynu, biometanu. Daň z plynu se u nich přestane sledovat a vybírat.

Teplárna Písek plánuje ukončit spalování uhlí. Významně k tomu pomůže kogenerační jednotka, která bude uvedena do provozu příští rok. Stavební práce již začaly.

Odborný Komplexní zhodnocení více variant před rozhodnutím o zřízení soustavy zásobování tepelnou energií je nutné. Pouhé splnění požadavku na maximální úsporu emisí CO₂ se může promítnout do nekonkurenceschopné ceny tepla a nezájmu dalších subjektů se na novou soustavu napojit.

Milióny českých domácností, ale i části průmyslu jsou závislé na energii z plynu. Jeho význam v nejbližších letech vzroste. Nahradí většinu uhlí a bude se podílet na udržení stability v elektrické síti. Zásadní roli má společnost NET4GAS jako provozovatel přepravní struktury.

Deset let zkušeností a rostoucí zájem o energetické úspory potvrzují stabilní poptávku. Obce investují především do škol, nemocnic a radnic. Nová legislativa podpoří i úspory ve státních budovách.

Co brání, nebo naopak podporuje rozvoj kogenerace v ČR a jaké jsou dobré příklady jejího využití, to uvádí v interview pro ČPS Ing. Lukáš Dobeš, který působí v energetice od roku 2002.

Odborný Plynovou kogenerační jednotku lze využít i jako náhradní zdroj elektrické energie při výpadku elektrické sítě. Sníží se nároky na primární rychle reagující náhradní zdroj, který může být výkonově menší, levnější.

Mikrokogenerační jednotka s plynovým motorem na zemní plyn nebo LPG může být základním zdrojem tepla a elektrické energie v nemocnicích, LDNkách, hotelech, školách, úřadech, objektech sociálních služeb, penzionech nebo rodinných domech.

Vyplatí se přecházet na zemní plyn, když v roce 2040 neobstojí kvůli emisím? Výroba tepla z elektřiny šetří energii, emise i peníze. A také využívá lokálně dostupné zdroje a snižuje závislost na dovozu paliv.

Vláda schválila novelu energetického zákona Lex plyn, která zjednoduší a zrychlí proces povolování plynových elektráren s instalovaným výkonem nad 100 MW. Novela odstraní administrativní překážky a zkrátí dobu potřebnou pro realizace projektů. Jedná se o klíčový krok pro zajištění energetické bezpečnosti České republiky v rámci postupného odklonu od uhelných zdrojů.

Novým místopředsedou Sdružení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla COGEN Czech je Jiří Šimek, generální ředitel společnosti innogy Energo. Na post místopředsedy ho 11. prosince 2024 zvolili členové rady sdružení.

Historicky první aukce, která je klíčovým nástrojem pro podporu dekarbonizace české energetiky a teplárenství, přilákala celkem 44 nabídek. Uspělo jich 37 a celkový soutěžený výkon je 1 280 MW.

Rozvoj výroby a využití bioplynu silně ovlivňují podpůrné operační programy, stanovené výkupní ceny, zelené bonusy. Nástup služeb agregátorů řešících výkonovou nerovnováhu v elektrické soustavě naznačuje, že ekonomický potenciál bioplynových stanic je větší, než dosud.

30. ročník Podzimní plynárenské konference proběhl 22. až 23. října 2024 v kongresovém sále Grandhotelu Pupp v Karlových Varech. Od plynárenství se očekává, že z velké části nahradí uhlí a vykryje mezery mezi schopnostmi obnovitelných zdrojů energie.

V Krakořicích u Šternberka roste nová biometanová stanice, která bude v příštím roce připojena do sítě největšího tuzemského dodavatele zemního plynu GasNet. Základem realizace „na zelené louce“ je též výstavba nové zemědělské bioplynové stanice. V době útlumu, kdy v České republice nové bioplynové instalace téměř nevznikají, tak otevírá projekt Krakořice další kapitolu na cestě k udržitelnosti v sektoru zemědělských výroben plynu.

Plynové kogenerační jednotky KGJ ideálně zapadají do koncepce přechodu k obnovitelným zdrojům energie. To je jedno z hlavních poselství konference Dny kogenerace 2024 zaměřené na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla KVET.

Zásobníky na zemní plyn jsou téměř plné a budoucnost je kryta smlouvami na 5 let i více. Mezi perspektivní způsoby využití plynu nepatří jen kotle, ale i plynové kogenerační jednotky a plynová tepelná čerpadla. Prosazují se i bez dotací.

Při přechodu z uhlí na plynovou kogeneraci klesnou emise CO₂ až o polovinu. I to je důvod, proč po kogeneraci, společné výrobě elektřiny a tepla, roste poptávka.