Vyplatí se přecházet na zemní plyn, když v roce 2040 neobstojí kvůli emisím? Výroba tepla z elektřiny šetří energii, emise i peníze. A také využívá lokálně dostupné zdroje a snižuje závislost na dovozu paliv.
Vláda schválila novelu energetického zákona Lex plyn, která zjednoduší a zrychlí proces povolování plynových elektráren s instalovaným výkonem nad 100 MW. Novela odstraní administrativní překážky a zkrátí dobu potřebnou pro realizace projektů. Jedná se o klíčový krok pro zajištění energetické bezpečnosti České republiky v rámci postupného odklonu od uhelných zdrojů.
V Krakořicích u Šternberka roste nová biometanová stanice, která bude v příštím roce připojena do sítě největšího tuzemského dodavatele zemního plynu GasNet. Základem realizace „na zelené louce“ je též výstavba nové zemědělské bioplynové stanice. V době útlumu, kdy v České republice nové bioplynové instalace téměř nevznikají, tak otevírá projekt Krakořice další kapitolu na cestě k udržitelnosti v sektoru zemědělských výroben plynu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) oznámilo zahájení první aukce zaměřené na podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Tato aukce představuje významný impulz pro rozvoj vysokoúčinných plynových kogenerací, které nahradí výrobu elektřiny a tepla z uhlí a budou sloužit jako flexibilní záloha k proměnlivé výrobě elektřiny z OZE.
Desítky českých kogeneračních jednotek pomáhají Ukrajině zvládnout kritickou situaci bombardované energetiky. Terčem ruské agrese se na Ukrajině stávají často velké elektrárny. Cílem útoků je vyřadit z provozu co nejvíce zdrojů tepla a elektrické energie. Ukrajina se proto snaží urychleně obnovit svoji energetickou soustavu, a to za pomoci menších decentralizovaných energetických zdrojů. Právě tady se uplatňují kogenerační jednotky, které vyrábí současně elektrickou energii a teplo a je možné je vystavět v krátkém čase.