Klimatická jednání se omezují pouze na stranu spotřeby fosilních paliv a zcela ignorují proces výroby. Delegáti jednotlivých zemí v Paříži jednají o snížení poptávky, zatímco jejich jejich státy usilují o maximální domácí produkci fosilních zdrojů.

Pařížská klimatická dohoda velmi pravděpodobně pomůže urychlit přechod řady zemí na nízkouhlíkovou energetiku a podpoří rozvoj odvětví obnovitelných zdrojů. Podle některých komentářů však fosilní paliva zůstanou ještě dlouho v energetice relevantní a jejich výrobci tak mohou i nadále profitovat.

Za svou činnost a strategii v oblasti boje proti změně klimatu byla společnost Kingspan označena za jednu z předních světových společností a mezinárodní neziskovou organizací CDP, která se věnuje měření dopadu činnosti podnikatelských subjektů na životní prostředí, byla zařazena na tzv. klimatický seznam A.

Vládní vyjednavači v sobotu 12. prosince v Paříži podepsali právní ujednání, které stanovuje omezení růstu globální teploty na 2° C a zavazuje vlády 195 zemí k odpovědnosti za dosažení těchto cílů.

První dny pařížské konference se vyznačovaly vyhlašováním velkých koalic a příslibem celosvětových investic do čistých technologií. To je u státníků vcelku běžné, tentokrát se však stejnou měrou rozhodl přispět i soukromý sektor.

Téměř všichni aktéři oslovení v rámci projektu se shodují, že je nutné v ČR přejít na nízkouhlíkové technologie. Jak by tento přechod mohl vypadat, proč je žádoucí a jaké jsou jeho limity? O tom se hovořilo na konferenci R&Dialogue 21. září v Praze.

Naprostá většina respondentů online dotazníku uznává význam energetické efektivnosti a úspor energie pro snižování emisí skleníkových plynů. K jejich využívání je však obyvatelstvo i firmy nutno motivovat. Kromě finančních pobídek může pomoci osvěta a vzdělávání.

Můžeme očekávat obrovský rozvoj malých fotovoltaických elektráren, s tím související vyšší kontrolu spotřebitelů nad výrobou vlastní energie, slabší nárůst poptávky po elektřině a špatné zprávy z hlediska klimatu.

Přechod k nízkouhlíkové ekonomice je jednou z největších výzev současnosti. Ve společnosti vzniká potřeba konstruktivního dialogu zaměřeného na udržitelná energetická řešení. Základem probíhajícího dialogu by měla být věcná a fakty podložená diskuze.

Na doplnění diskusního semináře vydáváme vyjádření některých členů Národního nízkouhlíkového panelu k vybraným otázkám.

Na doplnění diskusního semináře vydáváme vyjádření některých členů Národního nízkouhlíkového panelu k vybraným otázkám.

Obsáhlejší odpovědi na otázky položené v rámci diskusního semináře o budoucím směřování české energetiky. Souhrn názorů všech panelistů je v úvodním článku série.

Obsáhlejší odpovědi na otázky položené v rámci diskusního semináře o budoucím směřování české energetiky. Souhrn názorů všech panelistů je v úvodním článku série.

Obsáhlejší odpovědi na otázky položené v rámci diskusního semináře o budoucím směřování české energetiky. Souhrn názorů všech panelistů je v úvodním článku série.

Obsáhlejší odpovědi na otázky položené v rámci diskusního semináře o budoucím směřování české energetiky. Souhrn názorů všech panelistů je v úvodním článku série.

Skupina expertů debatovala o možnostech přechodu na nízkouhlíkovou energetiku. Panelová diskuse proběhla v Brně v polovině května v rámci mezinárodního projektu R&Dialogue. Na otázky formulované v Diskusním dokumentu může v online dotazníku odpovídat i veřejnost.

Zájem o zachování či dokonce zlepšení kvality životního prostředí je jistě směr, který všichni podporujeme. Po roce 1989 se zdálo, že se vše výrazně zlepšuje a že máme snad konečně vše vyřešeno. Hlavním důvodem, jak se zdá, byl především prudký pokles průmyslové výroby. Dnes však opět průmyslová výroba roste a problém se znovu objevuje, ne však v takové míře jako koncem 80. let.

V této moderní době jsou známky snahy o ochranu životního prostředí všude, kam se podíváte. Jistě znáte termín „eco-friendly“, používaný pro všechno, co má punc „zelenosti“. Naštěstí existují různé certifikáty, díky kterým lze tento punc ověřit, protože se vztahují k normám stanoveným například Mezinárodní organizací pro normalizaci.

1. dubna 2015 vstoupila v účinnost velmi významná novela zákona EIA. Stručně řečeno, nová úprava především posiluje práva veřejnosti v povolovacích řízeních. Rovněž lépe zajišťuje, aby výsledky řízení EIA byly v návazných povolovacích řízeních respektovány.