Stejně jako v předchozích letech připravilo oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu souhrnný statistický přehled o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR v roce 2006. V následujícím článku shrnul autor klíčové údaje o využívání OZE v posledním období.

Příjem žádostí o podporu na projekty z oblasti úspor energie a využití obnovitelných zdrojů v rámci první výzvy Operačního programu životního prostředí byl zahájen. Žádosti je možné podávat od 3. září do 26. října 2007. Jaká bude ale skutečná podpora? Okrajové podmínky mnohde přinášejí rozčarování.

Druhá část rozhovoru s ředitelem odboru ekologické energetiky MPO Ing. Ladislavem Pazderou se týká také velmi aktuálního tématu. Totiž dotační politiky MPO v rámci oblastí úspor energie a obnovitelných zdrojů. Úvodem jsme zaznamenali jeho názor k tématu změn klimatu a jeho prezentace veřejnosti.

Červená karta větrné energii, důraz na úsporu energie, podpora výroby elektřiny v malých vodních elektrárnách a kogenerace z biomasy je hlavním tématem první výzvy pro příjem žádostí v rámci Operačního programu průmysl podnikání a programu Efektivní energie v letech 2007 – 2013.

V hornorakouském Welsu se podobně jako v minulých letech i letos na přelomu února a března (28. 2. - 2. 3. 2007) konala mezinárodní konference Světové dny úspor energií (World Sustainable Energy Days 2007).

Sedmý rámcový program EU pro podporu vědeckého výzkumu a technologického vývoje byl zahájen 1. ledna 2007. V oblasti energie jsou stanoveny tři hlavní oblasti podpory výzkumu: energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie a technologie čistého spalování uhlí a zachycování CO₂.

Ve dnech 6. - 17. listopadu 2006 proběhla v keňském Nairobi dvanáctá konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP-12) a 2. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (MOP-2). Co tato jednání přinesla a jaký bude další vývoj v boji s oteplováním modré planety?

Celosvětové zdroje vodní energie jsou obrovské. Jejich největší potenciál se skrývá v oceánech v podobě energie tepelné. V ČR lze využít energii vodních toků obnovou a budováním tisíců malých a domácích elektráren. V energetické bilanci státu však tyto možné zdroje energie nehrají žádnou roli.

Jakou strukturu energetických zdrojů můžeme očekávat v dohledné budoucnosti? Které zdroje výroby elektřiny budou páteří národních ekonomik? Bude nadále převažovat uhlí a jádro nebo se přeorientujeme na plyn? Začnou hrát rozhodující roli obnovitelné zdroje?

Ekologická daňová reforma byla nejen tématem předvolebního boje, ale i námět k další implementaci požadavků Evropského společenství. K její prvotní koncepci vydanou MŽP zpracoval tým odborníků z řad ČVUT a VŠE "Analýzu dopadů koncepce na ekonomiku". Závěr této Analýzy shrnuje následující článek.

Druhá část článku o možných zdrojích energetické biomasy u nás se zabývá konkrétními bylinami se skrytým energetickým potenciálem, vhodnými k pěstování v našich geografických podmínkách.

Autorka popisuje možné zdroje energetické biomasy, jejíž největší rozvoj vidí ve fytoenergetice. "Její význam ve vztahu ke skleníkovým plynům není pouze v její náhradě za fosilní paliva, ale především v odčerpávání CO₂ z ovzduší jako výsledek zintenzivnění vegetace na co nejrozsáhlejších plochách!"

Hodnocení životního cyklu slouží k regulaci a snižování dopadů výrobků na životní prostředí. Hodnoty uvedené v článku jsou původní výsledky předkládané prvně odborné veřejnosti a významná část z nich je i pro obor vytápění.

V prvním díle článku jsme si připomněli černobylskou katastrofu, v dnešním pokračování se podíváme na "problém" s jaderným odpadem a nahlédneme do budoucnosti jaderné energetiky, kterou mnozí shledávají jako jedinou možnou alternativu spjatou s budoucností nejen naší, ale i našich následovníků.