Dlažba z cihelného materiálu je téměř neodmyslitelnou součástí některých typů staveb. I přes běžně zažitý název půdovka, odvozený od původního účelu použití pro podlahy půdních prostor, se vždy běžně používala např. v církevních stavbách. I dnes nachází své uplatnění při úpravách a rekonstrukcích historických budov, kostelů, hradů i zámků. Vhodnost jejího použití pro opravu historických staveb potvrdil zisk ocenění „Vhodné pro památky“ České stavební akademie.
Dříve než v centru Dürenu otevřel své brány nový obchodní dům, prošlo jádro původního objektu rozsáhlou sanací. Z podlah byla odstraněna keramická dlažba a zbytky lepidel. Plochy obou nadzemních podlaží však byly silně poničené. Proto musela realizační firma nanášet v obou patrech poměrně velké množství samonivelační vyrovnávací hmoty – v průměru asi 5 mm vrstvy.
NATURAFLEX® se řadí mezi maloformátové skládané střešní krytiny. Výchozí surovinou pro její výrobu je drcená břidlice, spojená do kompozitní směsi s plastovou složkou. Pohledová plocha desek je nepravidelně strukturovaná a vzhledově je k nerozeznání od přírodní břidlice. Důmyslné složení materiálu propůjčuje krytině jedinečné vlastnosti:
Střední křídlo Nového paláce Pražského hradu se po 60 letech dočkalo nové střechy. Na plochu východní části střechy o velikosti 1440 m2 byly použity pálené tašky v povrchové úpravě engoba antik, které nahradily původní krytinu vyrobenou v roce 1951. Výhradním dodavatelem nové střešní krytiny se stal český výrobce Tondach.
Muzeum bylo na konci 2. světové války poškozeno bombardováním a v letech 1978–1981 a 1999/2000 prošlo rekonstrukčními a restaurátorskými pracemi. Během let se však podlahy ve výstavních prostorách zkřivily, znatelně se propadla i stará prkna z oregonské pinie, která byla zavěšena na nosných trámech. Radikální oprava podlah se tak stala nutností.
Při snaze maximálně využívat stávající objekty se často setkáváme s nutností rekonstrukce původních dřevěných stropních konstrukcí. V rámci zachovalých historických objektů, zejména v centrech měst, jsou velmi rozšířeny tzv. tradiční trámové stropy, které byly hojně používány zejména v 19. století a na začátku 20. století. Příspěvek se zabývá jednou z „modernějších“ metod zesílení těchto trámových stropů – metodou spřažení s dodatečně nadbetonovanou deskou.
Mezi nejstarší sanační opatření patří izolace pomocí vzduchových dutin. Nejúčinnějším řešením je vytvoření celoplošných dutin pod podlahami konstruovaných tak, aby byl zajištěn pohyb vzduchu. Tím dochází k difuzi vodní páry z konstrukcí a tím ke snižování vlhkosti. Tato opatření nemohou být prováděna samostatně, jsou vždy součástí kombinace sanačních zásahů. Příklad takového řešení je uveden na komplikovaném historickém objektu uprostřed Prahy – v paláci, který je situován v prudkém terénním zářezu pod Pražským hradem.
Litinové kotle a radiátory můžete nalézt v téměř 50 zemích po celém světě. Hlavními přednostmi produktů Viadrus je vysoká kvalita zpracování, dlouhá životnost, spolehlivost a jednoduchá obsluha. Tradiční sortiment doplňují novinky z řady designových skleněných radiátorů President, bimetalových a hliníkových radiátorů Duostar a Residence.
Výrobce z pohledu zákona je pouze ten, kdo pěnu na místě stříká. Pouze ten dotyčný (firma, živnostník) zásadně ovlivňuje výsledné parametry a kvalitu izolace. Není proto možné, aby se vůči zákazníkovi prokazoval jakýmikoliv doklady, které nejsou vystaveny na jeho jméno a dokladují parametry izolační pěny – jím a na jeho zařízení vyrobené.
Aplikace foukané izolace je jednoduchá, rychlá a hodí se hlavně pro zateplení starších staveb a konstrukcí. Minerální izolace Knauf Insulation nabízí ideální řešení pro zateplení nedostupných míst, jako jsou dutinové konstrukce, trámové stropy, půdy bez záklopu, půdy se záklopem, trámové podlahy a dutiny dvouplášťových plochých střech.
Nadměrná vlhkost může u objektů dřevěných lidových staveb negativně působit na veškeré dřevěné konstrukce, kterými jsou tyto objekty tvořeny. To proto, že pokud některý z dřevěných prvků vykazuje nadměrnou vlhkost, hrozí u něj riziko napadení biologickými dřevokaznými škůdci (dřevokazné houby, dřevokazný hmyz, hniloba a plísně).
Cílem výzkumu bylo zjištění vlivu chemické degradace povrchových vrstev dřevěných konstrukčních prvků na jejich mechanické vlastnosti a hloubky, do které toto poškození zasahuje. Degradaci povrchových vrstev dřeva konstrukčních prvků způsobily chemické reakce některých sloučenin obsažených v protipožárních nátěrech v minulosti opakovaně aplikovaných na dřevěné konstrukce historických objektů. K takovým chemikáliím patří např. síran amonný a fosforečnan amonný.
