Budování chytrých sítí, takzvaných Smart Grids, je jedním z klíčových kroků k naplnění klimaticko-energetických cílů řady zemí a mezinárodních organizací. Leaderem v oblasti jejich budování je dlouhodobě severní Amerika. Podle studie Smart Grid Index ji ale v loňském roce z hlediska rychlosti rozvoje předstihla Evropa. V rámci Česka a Slovenska se můžeme setkat hned s trojicí přeshraničních projektů, které se rozvojem inteligentních distribučních soustav zabývají.

Obliba fotovoltaických řešení na rodinných domech v posledních letech i díky dotačním programům neustále roste. Jen za první letošní půlrok přibylo v Česku podle Solární asociace přes 3 100 takových projektů. Zatímco s energeticky zcela soběstačným bydlením se podle odborníků budeme i nadále setkávat spíše ojediněle, podíl lokální produkce energie, ale i její sdílení napříč komunitou bude posilovat. Přispět by k tomu měly i projekty spočívající v modernizaci distribučních soustav na takzvané Smart Grids.

Zmírnění změn klimatu je pro celý svět priorita. V červenci 2020 Evropská Komise proto navrhla takzvanou Vodíkovou strategii pro klimaticky neutrální Evropu, jejímž cílem je urychlit vývoj čistého vodíku a zajistit to, že se stane základem pro klimaticky neutrální energetický systém do roku 2050.

Trafostanice v Česku jsou rok od roku chytřejší. Na distribučním území EG.D se jich díky přeshraničnímu projektu ACON v uplynulých dvou letech zmodernizovalo více než 370, dalších přibližně 250 je v plánu upravit letos. Hlavním přínosem chytrých distribučních stanic pro spotřebitele je významné zkrácení detekce a lokalizace poruchy v síti a následná rychlejší obnova dodávek energie odběratelům.

V roce 1999 postavila společnost BETONBAU vedle Karlova mostu jednu z prvních moderních podzemních trafostanic v České republice. 22 let provozu prověřilo kvalitu jejího produktu. Stanice stále zajišťuje bezvadný provoz a spolehlivou ochranu před vlivy, s kterými se u běžných pozemních stanic nesetkáme.

Ploché střechy průmyslových parků CTP budou využity k fotovoltaické výrobě elektřiny. Základem jejího využití bude spotřeba v areálu a výroba vodíku z dešťové vody zachycované v retenčních nádržích. Vodík poslouží k akumulaci energie pro období bez slunečního svitu, pro pohon dopravních prostředků a zpětnou výrobu elektřiny a tepla k vytápění.

Dotace 30 až 80 % na projekty pro desítky průmyslových zařízení spadajících do systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), které v ČR patří mezi největší znečišťovatele z hlediska množství vypouštěného CO₂ do ovzduší. Výzvy budou suštěny 19. 7. 2021.

Agregátoři flexibility budou moci brzy působit i na českém trhu. S jakou flexibilitou mohou pracovat a jaké používají obchodní modely? Na to jsme se zeptali Stanislava Chvály, CEO společnosti Nano Energies.

Na začátku ledna 2021 došlo v evropské energetické síti k náhlému a kritickému poklesu frekvence. Potenciálnímu výpadku dodávek elektřiny se však úspěšně zabránilo díky okamžitým krokům přijatým evropskými provozovateli distribuční soustavy, včetně dalšího rozdělení evropské propojené energetické soustavy. Stabilní frekvence byla obnovena během několika minut. Aktivní roli v procesu sehrálo přibližně 4 000 flexibilních, rychle startujících plynových motorů Jenbacher s výkonem téměř 6 GW.

Sílící tlaky na větší podíl obnovitelných zdrojů a uhlíkovou neutralitu na jedné straně a zvyšující se počet zařízení připojených do sítě, elektromobilů a domácích fotovoltaických elektráren na straně druhé ukazují, že současná distribuční soustava v Česku přestává nárokům 21. století stačit. Odborníci se shodují, že bez chytrých sítí, takzvaných Smart Grids, se proto v blízké budoucnosti neobejdeme.

Vstup agregátorů flexibility mění český a slovenský trh. Konference ukáže, jak pomohou průmyslu a firmám profitovat.

Na českém území se za 26 milionů korun rozšíří kapacita rozvodny u obce Tvrdonice a zmodernizuje a postaví dalších 250 chytrých trafostanic. Na Slovensku pak vznikne nová transformovna v Borskom Svätom Jure. V plánu je i další modernizace stávající infrastruktury. Projekt společného zájmu vyjde do konce roku 2024 na více než pět a půl miliardy korun, z nichž polovinu pokryjí dotace z Evropské unie.

Meziroční spotřeba elektřiny v Česku za uplynulé čtvrtletí stoupla o 3,2 procenta. Přispělo k tomu chladnější počasí, zatímco vliv pandemie se ukázal být relativně malý. Výrobě elektřiny ze slunce a větru konec zimy nepřál, o to více se ovšem dařilo vodním elektrárnám.

Česká republika má víc než třetinu spotřeby zemního plynu uloženou v podzemních zásobnících. Vyrovnávají sezónní výkyvy spotřeby plynu, chrání bezpečnost dodávek a tvoří pojistku energetické bezpečnosti v případě nenadálých událostí.

V souvislosti s rozmachem fotovoltaických instalací v ČR je možné na internetu a na výstavách sledovat časté debaty investorů na téma fotovoltaických panelů. Už méně se ale hovoří o výběru správného fotovoltaického střídače, i když na efektivní provoz zařízení a výnos má zásadní vliv.

Obrovský zájem o modernizační fond ukazuje, že Česko je na změnu energetiky připravené. Začátkem dubna odstartují první ostré výzvy.

Společnost ABB uvádí na trh novou 11 kW nabíjecí stanici pro elektromobily s technologií umožňující obousměrné nabíjení.

Únorové mrazy v kombinaci se silným větrem udeřily na Texas a způsobily výpadky elektřiny a tepla po celém státě. Nyní se hledají viníci a řešení.

Výroba elektřiny v České republice se loni propadla o více než 6 % a klesala také celková spotřeba elektřiny. Výjimku tvořily domácnosti, u kterých byl naopak zaznamenán výrazný nárůst spotřeby. V oblasti plynárenství celková spotřeba vzrostla meziročně o 1,5 %, a to především díky stále většímu využití plynu při výrobě elektřiny.

Svět letos očekává připojení 15 nových jaderných bloků; loni jich bylo pět, včetně prvního „evropského“ reaktoru po 13 letech a úplně prvního na Středním východě.