Česká i evropská energetika ještě dlouho budou potřebovat ruský plyn. Válka na Ukrajině ale nahrává dalšímu využití uhlí i rozvoji jádra.

Jak se do cen elektřiny promítá energetický mix dané země? Bude plyn drahý i v příštích letech? Změní konflikt na Ukrajině směr evropské energetické politiky? Na tato a další témata jsme se ptali Pavla Řežábka, hlavního ekonoma ČEZ a.s.

Invaze na Ukrajinu vznesla na evropskou energetiku bezprostřední požadavek vyšší soběstačnosti a bezpečnosti. Doteď přitom bylo prioritou snižování emisí. Co z toho vyplývá?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) představila 10 návrhů, jak by se mohla Evropa zbavit závislosti na ruském zemním plynu. K nim přidává jednoho podstatného „žolíka“. Co navrhuje?

Vyšší cena plynu nebo dokonce jeho omezená dostupnost bude mít zásadní vliv na konkurenceschopnost Evropského průmyslu. Za těchto okolností půjde klimatická politika na vedlejší kolej a prioritou se stane energetická bezpečnost.

Jak válka na Ukrajině změní pohled na plyn a soběstačnost v energetice? Vrátí se do hry uhlí? Co to udělá s trhem emisních povolenek? Půjde se vůbec v energetice spoléhat na trh? Tyto a další otázky probereme s našimi hosty 21. 4. 2022 na Energetickém fóru na veletrhu Aquatherm Praha 2022 v Praze Letňanech.

Má v dnešní době smysl energetická koncepce? Do jaké míry je ČR energeticky soběstačná? Je na stole zestátnění ČEZu? Na tyto a další otázky jsme se zeptali předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové.

Jakou část výroby elektřiny v ČR musí nahradit bezemisní zdroje? Kolik elektřiny se v tuzemsku vyrábí a z jakých zdrojů pochází?

Jaké jsou v ČR k dispozici zdroje k výrobě elektrické energie? V tomto textu naleznete přehled zdrojů elektřiny s jejich základními charakteristikami.

Systém urychlovače částic FAIR je ve všech ohledech obrovským projektem nadnárodního významu. Na ploše přesahující 150 000 m² vznikne celkem 25 budov, což si vyžádá asi 600 000 m³ betonu.Po dokončení se FAIR stane jedním z největších urychlovačů na světě.

Zvyšující se výskyt výpadků veřejné elektrické sítě je způsoben především rychlým technologickým pokrokem, na který není přenosová soustava připravena. Důležitou roli hraje také špatné počasí. Silný vítr totiž dokáže poničit nadzemní vedení nízkého napětí. Je vůbec možné vyhnout se výpadkům el. energie a být tak zcela nezávislý na svém dodavateli?

Plánované investice přesahující 43 milionů eur má před sebou v letošním roce přeshraniční projekt inteligentních distribučních soustav ACON. Na českém území pod správou EG.D skončí projektové práce výstavby nové transformovny v Brně. Na Slovensku na distribučním území Západoslovenské distribučné je pak plánováno dokončení stěžejní elektrické stanice u obce Borský Svatý Jur. Další investice zamíří například do modernizace bezmála tří set trafostanic či vybudování desítek kilometrů optických linek.

Europoslanec Mikuláš Peksa v rozhovoru pro Seznam zprávy navrhuje spoléhat se v energetice na neviditelnou ruku trhu, která preferuje obnovitelné zdroje energie. S takovou energetikou však v Evropě hrozí zimní nedostatek elektřiny. A za takových okolností tržní mechanismy fungovat přestanou.

Dnes platí, že spolehlivá a dostupná energie je základním kamenem moderní společnosti, to však platilo ve všech dobách, jen ty potřebné formy energie se s rozvojem civilizace měnily. Kdysi to byla potrava a dřevo, v současné době je dominantní především teplo a elektřina.

I přes odpor některých unijních států Evropská komise (EK) definitivně rozhodla, že jádro a zemní plyn budou dočasně zařazeny na seznam zelených investic.

Má-li být přechod k nízkoemisní energetice efektivní, musí nové bloky v Dukovanech a v Temelíně získat stavební povolení před rokem 2045. Návrh evropské taxonomie udržitelných investic tak výstavbu jádra v ČR zásadně neomezuje.

Jaké jsou výhody bezesparých prefabrikovaných staveb z betonu? Seznamte se s nimi v krátkém videu, které vám ukáže možnosti jejich uplatnění a provede vás výrobou a montáží.

Plánované odstavení uhelných zdrojů jádrem nahradit nestihneme, v úvahu tak připadá zejména plyn a obnovitelné zdroje. Jak by tento vývoj měla reflektovat nová státní energetická koncepce? Na to jsme se zeptali Michala Šnobra, poradce finanční skupiny J&T.

Spotřeba elektřiny v sobě kumuluje vliv počasí a vnějších vlivů, jako je například pandemie covid-19. Ve čtvrtém kvartále 2021 byla celková spotřeba vyšší o 0,7 % než poslední kvartál 2020.

Návrh evropské taxonomie řadící zemní plyn a jadernou energii mezi „udržitelné“ investice vyvolal u politiků a veřejnosti v prvních dnech letošního roku nadšení. Především mezi odpůrci razantního přechodu k bezuhlíkové energetice do roku 2050.