logo TZB-info

estav.tvnový videoportál

Reklama

Jiří Gavor: výpadek dodávek ruského plynu by byl náročný, ale v ČR bychom ho měli ustát

Jaké má ČR možnosti při výpadku dodávek ruského plynu? Jak nám mohou pomoci tuzemské plynové zásobníky? Ovlivnilo by zastavení dodávek plynu do Evropy ruský těžební průmysl? Na tyto otázky jsme se zeptali Jiřího Gavora, jednatele společnost ENA s.r.o.

Reklama

Po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu se stala prioritou energetická bezpečnost, tedy zajištění energie pro soukromý i hospodářský život naší společnosti. Jakou roli v této bezpečnosti hraje zemní plyn?

V nadcházející topné sezóně klíčový, byť v tom negativním smyslu. Je jasné, že nyní se způsob nazírání na plyn zásadně změnil. Dříve to byl nejčistší fosilní zdroj, který nám pomáhá efektivně překlenout tranzitní období, v taxonomii do r. 2035, kdy budeme mít dostatek bezuhlíkových zdrojů energie. Nyní nám, doufejme krátkodobě, prioritně jde nikoliv o klimatické, ale o bezpečnostní aspekty.

Potřebujeme co nejrychleji snížit závislost na ruském plynu, ale zároveň víme, že náhlé a plné přerušení ruských dodávek by znamenalo vážné poškození ekonomiky v našem regionu. K tomuto poznání naštěstí dospěla i většina politiků, kteří po začátku ruské agrese, podotýkám v zimní sezóně a v situaci, kdy zásobníky plynu byly téměř prázdné, volali po okamžitém přerušení dodávek z Ruska. Pokud by jejich volání bylo vyslyšeno, tak pravděpodobně by již dnes ve svých funkcích nebyli.

Přečtěte si také Jiří Gavor: dopad návrhu evropské taxonomie na energetickou koncepci ČR i na vytápění rodinných domů Přečíst článek

Představme si, že na konci září dojde z politických důvodů k úplnému zastavení dodávek ruského plynu. A předpokládejme, že během topné sezóny uspoříme 20 % loňské spotřeby plynu. Jaké jsou technicky reálné možnosti náhrady tohoto výpadku?

Spotřeba zemního plynu v České republice v loňském roce výrazně vzrostla, o 8,5 % na 9,43 miliardy metrů krychlových, viz dlouhodobý vývoj spotřeby v tabulce. Růst táhly loni nahoru hlavně velké paroplynové elektrárny v Počeradech (ČEZ) a ve Vřesové (Sokolovská uhelná). Tato situace se už nebude opakovat.

Hlavní podíl na spotřebě zemního plynu má ale vytápění včetně ohřevu vody, ať už na centralizované nebo lokální úrovni. Čeští odběratelé jsou tradičně zvyklí na o něco vyšší tepelný komfort než v řadě jiných srovnatelných zemí, a tak snížení teploty o 3 stupně Celsia je sice nepříjemným, ale přesto snesitelným zásahem do našich zvyklostí. V tomto smyslu se již připravuje úprava příslušných vyhlášek pro standardy dodávek centralizovaného tepla, včetně zkrácení topné sezóny (zahájení při poklesu vnější teploty pod 12 stupňů, doposud platné je 13 stupňů Celsia).

Statistika za 1. pololetí 2022 dokazuje, že úspora 15 %, na které se EK shodla v posledních dnech, je v ČR dosažitelná už pod tlakem vysokých cen plynu. Stimulační opatření k úsporám pak mohou přidat další procenta snížení spotřeby navíc. Aniž bychom museli regulovat průmyslové podniky, kde u řady provozů je zemní plyn zatím nenahraditelný. A samozřejmě velmi se budou hodit dodávky LNG z Nizozemí, i když pro nejbližší topnou sezónu určitě nestačíme využít v plném rozsahu maximální smluvní kapacitu 3 mld. m3. Odhadoval bych tak 1 až 1,5 mld. m3.

Musíme mít ale na paměti, že na výslednou spotřebu plynu budou mít podstatný vliv venkovní teploty. Silná a dlouhá zima by nám zkomplikovala situaci. Proto prohlášení, že již nyní máme zajištěn „dostatek plynu“ neslyším rád. Natož v situaci, kdy konkrétní obchodní kontrakty na dovoz neruského plynu nejsou ještě uzavřeny.

rok spotřeba (mil. m3)
2001 9 773
2005 9 563
2010 8 979
2015 7 608
2020 8 694
2021 9 434

Tabulka: Vývoj spotřeby zemního plynu v ČR. Zdroj: ERÚ

Jak problematické by bylo pro ruský těžební průmysl zastavení dodávek plynu do Evropy?

To bychom si žili, kdyby Rusko nemohlo zastavit dodávky plynu do EU! A Němci by byli úplní idioti, když se tak bojí něčeho, co vlastně nemůže nastat. Pravda je ale jiná, a nehraje nám do karet.

Pro každého těžaře je samozřejmě nejvýhodnější stabilní režim těžby a existuje řada vrtů (zdaleka ne všechny), u kterých jejich plné zastavení by nepříznivě ovlivnilo geologické poměry v ložisku. Rusové také nebudou zastavovat vrty, kde se plyn těží jako doprovodná surovina k hlavnímu produktu, k ropě. To ale Rusové nepotřebují. Pro Gazprom dodávky do Evropy představují jen zhruba čtvrtinu celkové těžby, a o tento objem v tisících funkčních těžebních vrtech produkci snížit mohou. Aniž by ji museli pouštět pánubohu do vzduchu. Je smutné, že tento mýtus se pravidelně opakuje, je to falešná útěcha a iluze.

Zásadní význam pro zásobování plynem mají podzemní zásobníky. Jaký je jejich současný stav naplnění a jaký předpokládáte na konci září, kdy začne reálná (nikoliv „vyhlášková“) topná sezóna?

Jsme na konci plynárenského zásobovacího řetězce, s minimální tuzemskou těžbou a bez přístupu k moři. Význam podzemního uskladňování je proto pro bezpečnost dodávek v ČR stěžejní. Na konci září budeme mít výhodu slušných objemů v zásobnících plynu, již dnes plníme požadavek EK jejich naplnění na 80 % a budeme se snažit jej co nejvíce překročit. Pokud nedojde úplnému přerušení toku ruského plynu, což se mi jeví jako méně pravděpodobná varianta, tak bychom mohli mít zásobníky i zcela plné.

Přečtěte si také Zásoby zemního plynu: nezbytná součást moderní energetiky Přečíst článek

O jejich funkci se v poslední době v médiích objevily informace, že je z technických důvodů nelze použít okamžitě pro krytí spotřeby, ale jen po nějaké poměrně dlouhé časové periodě, po fázi plnění. Je tomu skutečně tak?

To je bohužel další mýtus, který občas šíří lidé sice velmi zasloužilí, ale už dlouhou dobu mimo reálný plynárenský byznys. Technologie skladování za poslední léta hodně pokročila a nyní mají obchodníci možnost jeden týden vtláčet a další týden čerpat prakticky bez ohledu na sezónu, často jen z cenových obchodních důvodů. Zásobníky plynu jsou zkrátka mnohem flexibilnější.

Samozřejmě pro provozovatele je nejvýhodnější ustálený režim bez šokových změn a vždy bude platit, že spotřeba v zimě bývá násobně vyšší než v létě, a proto nadále mimo topnou sezónu bude převažovat vtláčení a příprava na zimu, v topné sezóně pak převažuje čerpání a užití plynu. Zdaleka to ale už není technologická nutnost.

Zásobníky jsou tedy významným prvkem plynárenské soustavy a měl pro jejich plnění být dostatek. Neměla by vláda vytvořit ekonomický tlak na znevýhodnění výroby elektřiny ze zemního plynu a požít plyn pro plnění zásobníků? V této oblasti je plyn okamžitě nahraditelný výrobou elektřiny v uhelných elektrárnách. Nebo tomu brání nějaké důvody?

Zatím to nebylo nutné, protože zásobníky se dařilo dobře plnit. A ČEZ, přestože většinově státní, se musí chovat ekonomicky a výroba elektřiny v Počeradech byla i při velmi vysokých cenách plynu zisková. Nicméně tato debata o přednostním plnění zásobníků vůči nahraditelným formám spotřeby plynu je relevantní. V ČR máme přebytkovou bilanci ve výrobě elektřiny a těch zhruba 13 % z celkové spotřeby plynu, kterou jsme loni spotřebovali na výrobu elektřiny, by se v krizi mohlo hodit.

Nemělo by v této krizové situaci MŽP ustoupit ve svých dotačních programech z kritérií na snížení emisí CO2 a rychle vypsat administrativně nenáročný program na úspory plynu ve vytápění?

Ano, tuto cestu v současné mimořádné situaci doporučuji. Ostatně nemusí to zůstat jen u toho vytápění, přestože jde o nejvýznamnější segment spotřeby. Nabízí se třeba i forma aukcí na snížení spotřeby plynu, pro inspiraci si můžeme zajít třeba do Německa, které úsporám věnuje mimořádnou pozornost.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2022, všechna práva vyhrazena.