Na českém území se za 26 milionů korun rozšíří kapacita rozvodny u obce Tvrdonice a zmodernizuje a postaví dalších 250 chytrých trafostanic. Na Slovensku pak vznikne nová transformovna v Borskom Svätom Jure. V plánu je i další modernizace stávající infrastruktury. Projekt společného zájmu vyjde do konce roku 2024 na více než pět a půl miliardy korun, z nichž polovinu pokryjí dotace z Evropské unie.

Meziroční spotřeba elektřiny v Česku za uplynulé čtvrtletí stoupla o 3,2 procenta. Přispělo k tomu chladnější počasí, zatímco vliv pandemie se ukázal být relativně malý. Výrobě elektřiny ze slunce a větru konec zimy nepřál, o to více se ovšem dařilo vodním elektrárnám.

Česká republika má víc než třetinu spotřeby zemního plynu uloženou v podzemních zásobnících. Vyrovnávají sezónní výkyvy spotřeby plynu, chrání bezpečnost dodávek a tvoří pojistku energetické bezpečnosti v případě nenadálých událostí.

V souvislosti s rozmachem fotovoltaických instalací v ČR je možné na internetu a na výstavách sledovat časté debaty investorů na téma fotovoltaických panelů. Už méně se ale hovoří o výběru správného fotovoltaického střídače, i když na efektivní provoz zařízení a výnos má zásadní vliv.

Obrovský zájem o modernizační fond ukazuje, že Česko je na změnu energetiky připravené. Začátkem dubna odstartují první ostré výzvy.

Společnost ABB uvádí na trh novou 11 kW nabíjecí stanici pro elektromobily s technologií umožňující obousměrné nabíjení.

Únorové mrazy v kombinaci se silným větrem udeřily na Texas a způsobily výpadky elektřiny a tepla po celém státě. Nyní se hledají viníci a řešení.

Výroba elektřiny v České republice se loni propadla o více než 6 % a klesala také celková spotřeba elektřiny. Výjimku tvořily domácnosti, u kterých byl naopak zaznamenán výrazný nárůst spotřeby. V oblasti plynárenství celková spotřeba vzrostla meziročně o 1,5 %, a to především díky stále většímu využití plynu při výrobě elektřiny.

Svět letos očekává připojení 15 nových jaderných bloků; loni jich bylo pět, včetně prvního „evropského“ reaktoru po 13 letech a úplně prvního na Středním východě.

Pandemie covid-19 podle celkových čísel za 12 měsíců ovlivnila objem spotřeby elektřiny v loňském roce méně, než naznačovaly průběžné statistiky během roku. Ve čtvrtém kvartále už spotřeba dokonce meziročně mírně stoupla.

Uplynulý rok přinesl nečekané zvraty také na poli energetiky. Se zavedením opatření proti šíření nového koronaviru se spotřeba elektřiny propadla o skoro desetinu, než začala opět růst a pokles za třetí čtvrtletí se ustálil na hodnotě 1,8 %.

Ke snižování spotřeby fosilních paliv ČR loni znatelně přispěla, výroba elektřiny ze slunce a větru se však v tuzemsku za posledních 5 let nezvýšila ani o terawatthodinu.

Spotřeba elektrické energie naznačuje menší pokles hospodářství v důsledku pandemie koronaviru, než jaký vyplývá z vývoje HDP.

Standardně je KEC vybaven náhradním zdrojem elektrické energie (dieselagregátem), řídicím rozvaděčem, vývodovým polem a sestavou kabeláží pro připojení k externím stavbám. Nejnovější KEC, v ISO kontejnerech, jsou vybaveny řídicím systémem, který umožňuje paralelní provoz s jiným dieselagregátem.

Metodický návod mimo jiné uvádí klasifikaci staveb důležitých pro chod státu, prvků kritické infrastruktury, strategických staveb a zranitelných staveb. Jak zajistit náhradní napájení v krizových situacích a jak zefektivnit napojení těchto staveb na náhradní zdroje HZS krajů?

Baterie v domácnostech, podnicích nebo v autech budou stále častější. Oborová asociace AKU-BAT proto uspořádala on-line seminář pro energetiky a servisní techniky, aby věděli, co mohou od elektrických akumulátorů očekávat. A na své si přišli i hasiči.

Česká energetika stojí před úkolem snížit využívání fosilních paliv. Skupina ČEZ shrnuje současnou situaci a východiska do deseti bodů.

S nárůstem parkujících elektromobilů a tím pádem stoupajícími nároky na počty dobíječek se budou správci budov dostávat do situace, kdy budou muset řešit energetický manegment.

Modernizační fond české energetice pomůže s přechodem na čisté ekologické zdroje a ČR pak s plněním národních cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a ochrany klimatu. Všechny projektové záměry mohou zájemci podávat v termínu od 30. 1. do 1.2. 2021.

Parlament se schválením zákona v navržené podobě zbaví poslední možnosti jak ovlivnit výslednou výši veřejné podpory i jaké projekty budou podpořeny.