Evropský parlament v lednu odhlasoval 35% cíl pro úspory energie a 35% podíl OZE v energetice pro rok 2030. Europoslanec Evžen Tošenovský varuje, že to českou ekonomiku může stát miliardy.
S novým rokem i novou vládou se pojí mnohá očekávání a česká energetika nové impulzy nepochybně potřebuje. Stagnující obnovitelné zdroje, obtíže s čerpáním prostředků na energetickou efektivitu, otevřená debata o stavbě nových jaderných bloků, posilování spolupráce v rámci evropské Energetické unie nebo naplňování Pařížské dohody o ochraně klimatu – to je jen několik vybraných úkolů, jež čekají na posun.
Před nedávným uvedením televizního pořadu Otázky Václava Moravce byla poslední zmínka o Nové tarifní soustavě v srpnu 2016. V ní byly zobecněny výsledky veřejného konzultačního procesu k Nové tarifní soustavě, která byla odsunuta na rok 2019. Rok 2019 se rychle blíží. Co se děje s tímto dříve velmi sledovaným tématem? Jaké jsou názory vlivných odborníků?
Vydání cenových rozhodnutí Energetickým regulačním úřadem je spjato se změnou, nejčastěji se zvýšením cen energie pro konečné spotřebitele. Není divu, že toto období zajímá nejen dodavatele, ale i novináře a veřejnost. Ceny komodit na trhu se zvyšují, budeme platit také více kvůli cenovému rozhodnutí? Kde a jak si zvýšení nákladů lze zkontrolovat?
Poslední národní zpráva Energetického regulačního úřadu hodnotí energetiku v roce 2016. V textu lze mimo částí určených pro odborníky najít zdůvodnění cenové regulace, zabývá se otázkami spojenými s podporou OZE nebo hodnocením údajů spojených s výrobou a prodejem energií. Zajímavý je též pohled na práva spotřebitelů z řad domácností.
Budoucnost dopravy patří elektromobilům. Třetí kolo evropského dotačního programu Nízkouhlíkové technologie slibuje příspěvky v celkové výši 60 milionů korun pro malé i velké firmy na financování patřičné infrastruktury a nákup elektrických vozidel. Je ale na čase si pospíšit, přihlášku lze podat jen do 17. září 2017.