Dřevostavby 2017 - největší svátek moderních dřevěných staveb u nás

12. ročník mezinárodního veletrhu dřevěných staveb, konstrukcí a materiálů DŘEVOSTAVBY 2017 proběhl i letos na Výstavišti Praha Holešovice ve dnech 2. – 5. 2. 2017. Ve stejné době se zde konal již tradiční veletrh „Moderní vytápění 2017“. Dále pak výstava „ Umění dřeva“ zaměřená na tradiční dřevěné materiály. Během čtyř výstavních dnů bylo co vidět, čemu se naučit, co si zkusit a co získat. Návštěvníci veletrhů zde mohli získat řadu informací a nápadů.

Veletrh přilákal návštěvníky nejen z řad odborné veřejnosti, ale i potencionální stavebníci zde našli mnoho zajímavého. Zájem veřejnosti se ubíral převážně k možné výstavbě rodinného bydlení.

Dřevostavba není chata, ani historicky známý „Okál“

Představa, že dřevostavba je malá chata nebo rodinný domek „Okál“ vyráběný v 70. letech minulého století v n.p. RD Jeseník již dnes dávno neplatí. Další ročník veletrhu opět ukázal zájem všech předních firem v oboru. Každá z nich přispěla i v letošním roce něčím originálním, zajímavým a novým. Bylo možné vidět moderní dřevěné domy i tradiční rustikální stavby, oslnivé kombinace dřeva s dalšími moderními materiály, designové skvosty architektů ze severu i jihu. Za touto krásou stojí moderní technologie, chytré stroje, dokonalé pomůcky a šikovné ruce.

Vlevo: Varianty difúzně uzavřené konstrukce obvodové stěny s kontaktním zateplením. Vpravo: Rodinný domek OKAL 117/38°

Energeticky úsporné, nízkoenergetické, ale především pasivní domy

Nejen legislativa, ale i neustále rostoucí ceny energií nutí stavebníky a potencionální investory zabývat se více energetickou náročností. Nejen potřeba energie na vytápění, ale i na ohřev teplé vody a předehřev větracího vzduchu může být významnou položkou provozních nákladů. Již několik let se hitem staly pasivní domy a v tomto ohledu mají Dřevostavby lépe nakročeno. Nosná konstrukce obálky budovy je tvořena dřevěnými rámovými panely nebo sloupkovou konstrukcí, a ta již ve své tloušťce obsahuje tepelněizolační výplň, nejčastěji ze skelné nebo minerální vlny. Mnohdy se dnes používají alternativní materiály, např. korek, ovčí vlna, dřevovlákno, konopí a jiné.
Panelový skelet využívá možnosti použití OSB desek a expandovaného polystyrenu (EPS). Veletrh ukázal mnoho možností konstrukčního řešení pro dřevostavby. Nabídl si vzorové skladby prohlédnout a osahat, a to v měřítku 1:1. Návštěvník tak mohl získat reálnou představu nejen o konstrukci domů, ale i izolačních materiálech a jejich vhodnosti pro různé použití.

Varianty difúzně uzavřené konstrukce obvodové stěny

Difuzně uzavřené konstrukce

Jsou to konstrukce využívající parozábranu jako hlavní bariéru pro prostup vodní páry do konstrukce. Tyto tedy označujeme jako difuzně uzavřené, protože v nich nedochází k prostupu vodní páry z interiéru do exteriéru. Tento typ konstrukce, nejčastěji s polyethylenovou parozábranou, používají výrobci dřevostaveb pro všechny své typy objektů. Výjimkou jsou v řadě případů pasivní domy s difuzně otevřenou konstrukcí. Parozábrana chrání dřevěnou konstrukci před pronikáním vlhkosti z interiéru, vnější neprodyšná polystyrenová izolace před pronikáním z exteriéru. Je nutné však podotknout, že bezpečnost a dlouhodobá životnost a funkce takovéhoto řešení je zcela závislé na správném návrhu a provedení této parotěsné vrstvy.

Difuzně otevřená skladba obvodové stěny (zcela vlevo)

Difuzně otevřené konstrukce

Opakem difuzně uzavřené konstrukce je konstrukce difuzně otevřená neboli propustná, která do jisté míry umožňuje prostup vlhkosti obvodovými stěnami. Princip difuzně otevřené konstrukce je založen na promyšlené skladbě vrstev obvodového pláště tak, aby každá další vrstva směrem z interiéru do exteriéru kladla průchodu vodních par menší odpor (vykazovala vyšší difuzní propustnost).

Zatímco interiérové vrstvy propouští vodní páry pouze omezeně, navíc se zde počítá s instalací tzv. parobrzdy (prostupu vodní páry nebrání, ale reguluje jej a zároveň zaručuje vzduchotěsnost obálky budovy), venkovní vrstvy musí být natolik propustné, aby umožnily odpařování vodních par a zabránily tak jejich kondenzaci v konstrukci. Tento proces bývá někdy nepřesně označován jako „dýchání“ domu. „Parobrzda“ bývá často tvořena konstrukční vrstvou z OSB desek předepsaných parametrů dle tepelnětechnického výpočtu. Tepelněizolační výplň bývá nejčastěji z minerální vlny a záklop z dřevovláknitých desek z vnější strany.

Montážní předstěny

V případě difuzně uzavřené konstrukce je jednou z nejpoužívanějších možností jak zamezit zbytečným prostupům a porušením parozábrany instalace montážní předstěny. Ta nám může sloužit k vedení rozvodů a také ke zvýšení tepelnětechnických parametrů obvodových stěn. Náš dům pak může mít lepší tepelněizolační vlastnosti a pokud si budeme chtít pověsit nějaký obraz nebo poličku, nemusíme přemýšlet nad tím, jestli každý hřebíček bude znamenat porušení parozábrany.

Kdo chce pořádný dům, nemůže chtít, aby byl nejlevnější. Rodinný domek, a u dřevostavby to platí dvojnásob, je sofistikovaná konstrukce složená z různých vzájemně spojených materiálů, které musí projektant odborně navrhnout a posoudit, odborný dodavatel pak na stavbě sestavit, smontovat a dokončit. Nutností je prováděcí projektová dokumentace, autorský dozor a nezávislý technický dozor investora. I v rámci veletrhu bylo možné vidět řadu možností, technických řešení a materiálů. Záleží na investorovi stavby, jaké řešení si vybere a zda cena bude jediné kritérium při rozhodování, jakou stavbu, jakou konstrukci nebo materiál si vybere. Pokud nemá stavební vzdělání, měl by se zcela jistě obrátit na osobu odborně zdatnou se zkušenostmi a praxí v oblasti dřevostaveb a stavebnictví.

Navrhování a stavba objektů na bázi dřeva se bez kvalitních odborníků neobejde

Vyšší a vysoké školy vyučující dřevařství a navrhování dřevostaveb měly, jako každým rokem, na veletrhu své zástupce. Návštěvníci se mohli dovědět řadu novinek a informací o tradičních, ale i nových studijních programech a oborech na daných školách.