Vícepodlažní dřevostavby patří do měst budoucnosti
V Praze se v rámci veletrhu Dřevostavby 2017 představila dosud nejvyšší dřevostavba v České republice. Jedná se o čtyřpodlažní budovu, jejíž hlavní nosná konstrukce je z těžkého dřevěného skeletu (BSH) a masivních dřevěných panelů (CLT) z křížem lepeného dřeva. V České republice je výška budovy na bázi dřeva legislativně limitována dvanácti metry, počítáno od prvního podlaží po podlahu posledního podlaží. Na Výstavišti v pražských Holešovicích v rámci veletrhu Dřevostavby a akce Město budoucnosti činila její výška 13,180 metru, přičemž ve spodní části bylo možné posedět v kavárně, v dalších patrech se nacházela moderní kancelář, obytná zóna i hotelový pokoj. Budovu projektovali zástupci firmy Prodesi, kteří nám také poskytli rozhovor.
Autor: Ing. arch. Pavel Horák, Ing. arch. Klára Vratislavová, Ing. arch. Hana Viskupičová.
Projekt: Ing. Monika Moravcová, Ing. Jakub Smeykal.
Statika: Ing. Miroslav Smutek, Ph.D., Ing. Milan Klášterka, firma RECOC.
Jaké materiály jste použili, jaký konstrukční systém a jaké spojovací prvky?
Pavel Horák: Byla to kombinace masivního skeletu (BSH) a CLT (Novatop) stěn pro zavětrování konstrukce. Stropy byly řešeny třemi různými systémy: trámový s pohledovými trámy, stropní element od NOVATOP a strop z dřevěných I-Nosníků od Steico. Pokud by vás zajímala přesná čísla, budova byla vysoká 13,180 metru a půdorysné rozměry činily včetně schodiště 6,087 m/6,45 m, včetně přilehlé terasy pak 10,087 m/6,45 m. Bylo použito množství styčníkových plechů v nároží, skrytých patky pro trámy, horní a dolních plechů pro ztužující áčka a nepřeberné množství šroubů a vrutů, matek, podložek a úhelníků. Celkem to byly desítky na míru vyrobených styčníkových plechů a stovky kusů spojovacího materiálu.
Jaká je výška jednoho patra a kolik schodů musíme vystoupat, pokud si chceme vychutnat výhled na Město budoucnosti?
Pavel Horák: Musíte zdolat celkem 49 výškových stupňů. Většina z nich je tvořena ocelovými stupni z tahokovu (40 kusů), ostatní jsou pak dřevěné z CLT (Novatopu), přičemž konstrukční výška jednoho patra je 3,25 metru.
Mluvil jste o kombinaci masivního skeletu a stěn pro zavětrování konstrukce. Mohl byste říci i v tomto případě přesná čísla a zamyslet se nad tím, zda by taková konstrukce obstála i v jiných klimatických podmínkách, při dešti a větru?
Pavel Horák: Dovolím si tvrdit, že ano. Konstrukce byla z mnoha hledisek posuzována jako reálný skelet pro opravdovou stavbu. Použili jsme CNC opracované BSH sloupy o průřezech 200/200 a průvlaky rámů s průřezy 200/400, Co se týče CLT prvků byla to v přízemí ztužující stěna 84 mm silná, v ostatních podlažích pak stěny tloušťky 62 mm. Zavětrování pomáhalo také provázání OSB deskami v úrovni stropů – převážně v přízemí, vnitřní příčka v druhém patře a ztužující áčka z BSH. Všechno kvalitní materiál i přesná práce s CNC opracováním (detaily, otvory pro spojovací materiál, atp.).
Důležitá je v případě vícepodlažních budov zvláště statika. Kdo ji řešil a jak by vypadalo řešení v případě reálné stavby?
Pavel Horák: Na vývoji se v různých fázích podílelo několik subjektů. Finální statické řešení však zpracovala firma RECOC (Ing. Miroslav Smutek, Ph.D. a Ing. Milan Klášterka), se kterou dlouhodobě spolupracujeme na vývoji vícepodlažních dřevostaveb a podobných projektech. V reálu by bylo pro běžné podmínky řešení v principu stejné. Nicméně dimenze jednotlivých prvků by se lišily vzhledem k požadavkům na využití a z toho plynoucí zatížení.
Co bylo podle vás na této stavbě nejsložitější?
Monika Moravcová: Myslím si, že se na tom všichni shodneme, že nejsložitější byla samotná montáž a demontáž nového systému ve velmi krátkém čase. Za mě osobně bylo těžké se po dokončení montáže smířit s tím, že při vynaloženém úsilí, bude konstrukce stát pouze pár dní. Přeci jen v běžné praxi je to jiné.
Jaké byly reakce návštěvníků? Objednal si již někdo stavbu?
Pavel Horák: Ohlasy byly velice kladné. Stavba splnila přesně svůj účel a konečně si každý mohl na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to bude v podobné stavbě pobývat, pracovat, relaxovat. Evidujeme větší množství reálných zájemců a klientů. Na některých konkrétních zakázkách již pracujeme. Očekáváme do 2 až 3 let několik podobných realizací. Nosný systém bude ale vždy uzpůsoben konkrétnímu účelu a investorovi.
Mohli bychom vyjmenovat současná omezení, která stavby provázejí?
Monika Moravcová: V České republice je hlavním omezením požární norma. Z hlediska výšky je budova na bázi dřeva legislativně limitována 12 metry (počítáno od prvního podlaží po podlahu posledního podlaží). Pramení z možného šíření požáru nebo skrytého doutnání. Pokud bychom české normy aktualizovali dle zkušeností ze zahraničí, otevřela by se cesta k většímu využití přírodních materiálů také u nás. Ve světě je snaha jít cestou bambusových bloků nebo geneticky modifikovaného dřeva, což umožní mnohem větší výšky, než jsme doposud znali. Další obecně známá omezení daná současným stavebním zákonem nejsou tolik stěžejní.
Která města a stavby byste označila v tomto směru za příkladná?
Monika Moravcová: Jistě se v současné době spíše můžeme podívat do světa. Velký rozvoj zažívá Skandinávie, Kanada a také Austrálie (Melbourne a Sydney). Rozvoj největších dřevěných staveb ve světě se ubírá momentálně směrem rozvoje technologií umožňujících větší výšku, což nás vedlo k našemu konceptu na Veletrhu Dřevostaveb 2017. Jakmile bude tento milník ve světě překonán, zaměří se hodně na architekturu. Jednou z povedených staveb dnešní doby je jistě administrativní budova International House Sydney ve čtvrti Barangaroo.
Děkuji za rozhovor
