Recenzovaný Ochrana dřeva v dřevostavbách vzhledem k jejich umístění v třídě použití 1 nebo 2 podle ČSN EN 335 se nezdá jako velmi důležitá, ale je vhodná zejména u dřevěných prvků, které jsou umístěné v blízkosti základové desky nebo jsou těžce vyměnitelné. Z většiny opakujících se vad, například poruchy vodoinstalace, zatékání střechou, fasádou, nevhodnou výškou terénu v okolí základové desky nebo následkem tornáda vyplývá, že je nutné provádět ochranu alespoň základového prahu podle konstrukce dřevostavby nejlépe do třídy použití 4 podle ČSN EN 335, což je možné jen tlakovou impregnací.

Recenzovaný Stať si dává za cíl vyložit problematiku celodřevěných spojů s možností jejich oprav, snaží se najít klíč k porozumění oprav samých, včetně možných výhod či slabin. Setkáváme se totiž často s pouze částečným pochopením tohoto postupu z různých úhlů pohledu: z pohledu památkáře či člověka zodpovědného za stabilitu konstrukce, z pohledu vlastníka objektu. V textu proto necháváme zaznít různým argumentům, tedy i těm méně populárním.

Recenzovaný Článek prezentuje výsledky experimentálního vývoje inovativního mostního systému, který je tvořen trámy z lepeného lamelového dřeva spřaženými s mostovkou z prefabrikovaných panelů z UHPC. V článku je představen navržený mostní systém a realizovaný experimentální program, který zahrnoval mimo jiné ověření ohybové pevnosti tenkých desek z UHPC a také výrobu prototypu zkušební dřevobetonové konstrukce v měřítku 1:1 s následným provedením zatěžovací zkoušky celé konstrukce a následně i vlastních panelů mostovky z UHPC. Článek je zaměřen především na problematiku návrhu, výroby a zkoušení mostovky z UHPC.

Recenzovaný Příspěvek podává přehled nejčastěji využívaných, nově v oboru zavedených či vyvinutých nedestruktivních metod průzkumu dřevěných prvků konstrukcí a reflektuje jejich technické možnosti. Současně příspěvek uvádí i možné aplikace těchto nedestruktivních screeningových metod při analýzách uměleckých předmětů. Aplikace metod je prezentována na konkrétních případech, jak na prvcích konstrukcí, tak i na historických artefaktech sbírkové povahy. Pozornost je věnována zejména rentgenové diagnostice, digitálnímu mikroskopu, počítačové tomografii a akustickému tomografu. Příspěvek si klade za cíl specifikovat podmínky, za nichž lze dané metody použít tak, aby jejich aplikace přispěla k účinnému posouzení stavu poškození, případně stanovení míry autenticity uměleckých předmětů, s důrazem na řádnou interpretaci výsledků.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá experimentální a numerickou analýzou vlivu orientace velkoplošných desek opláštění nosných stěnových panelů dřevostaveb. Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem v programu SCIA Engineer a s analytickým výpočtem.

Recenzovaný Cílem článku je prezentace výsledků výzkumu v oblasti vývoje nových fungicidních preparátů na bázi nanočástic na ochranu dřevěných konstrukcí před výskytem dřevomorky domácí (Serpula lacrymans L.). Zkoumány byly dvě formy energie – sálavé teplo a mikrovlnný ohřev. Nově byl vyvinut preparát na bázi nanočástic a sledován byl jeho účinek v inaktivaci degradačního účinku dřevomorky domácí. Rovněž byl zkoumán synergický efekt různých forem záření doplněný o účinek nanočástic selenu. Zkoumaným materiálem se stalo dřevo smrku (Picea abies) jako nejpoužívanější stavební řezivo. Výsledky jsou uvedeny a popsány v předkládaném článku.

Recenzovaný Fond historických krovů dochovaných na našem území sahá 700 let nazpět a představuje širokou škálu rozmanitých konstrukčních řešení. Několik hlavních, principiálně odlišných konstrukčních systémů (krovy krokevní, vazníkové, vaznicové, skružové, lamelové) se dělí na celou řadu typologických podskupin a ty ještě dále na desítky svébytných variant a jejich vzájemných kombinací. Dá se říci, že v minulosti nejčastěji užívané konstrukce patří současně k těm nejlépe prověřeným. Ale i tyto krovy mají svá slabá místa, o kterých je dobré vědět, zejména pokud máme takovouto střechu účinně opravit anebo o ni správně pečovat, a zajistit jí tak i do budoucna co nejdelší trvanlivost.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá otázkou schopnosti dřeva přijímat tekutiny v návaznosti na účinnost tlakové injektáže jako jedné ze sanačních metod likvidace hmyzu v dřevěných prvcích konstrukcí. Průnik chemické látky strukturou dřeva po její aplikaci tlakovou injektáží je zkoumán pomocí akustických, mikroskopických a rentgenových zařízení v laboratoři. Na závěr jsou vzorky dřeva podrobeny destruktivní zkoušce.

Recenzovaný V určitých prípadoch je nevyhnutné spojiť drevený nosník v strede jeho rozpätia pomocou „neviditeľného“ spoja, aby bol architektonicky a dizajnovo prijateľný. Medzi takéto spoje patria aj neviditelné spoje pomocou vlepovaných tyčí.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá možnostmi využití RFID (Radio Frequency Identification) technologie pro identifikaci dřevobetonových stropních dílců. Předmětem zkoumání byl zejména výběr vhodného typu RFID tagu, jeho umístění na stropním dílci a následné testování správné funkce.

Recenzovaný V experimentu byly jako spřahovací prostředky použity ocelové desky s prolisovanými trny. V rámci experimentální analýzy byly provedeny ohybové a následně protlačovací zkoušky. Během těchto zkoušek se sledovalo chování vzorku pomocí příslušných senzorů. Získaná data slouží k validaci výpočetního modelu pro návrh dřevobetonových konstrukcí.