Recenzovaný Dřevo je zajímavý, z ekologického hlediska přírodní obnovitelný materiál, který má řadu předností, ale při jeho užití a ochraně nátěry musíme být velmi opatrní. Jak vybírat nátěrové hmoty na dřevo a jak se vyhnout problémům?

Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na problematiku dřevěných trámových stropů a podlah zejména z období konce 19. století až 1. poloviny 20. století. V běžné stavební praxi se s těmito konstrukcemi velmi často setkáváme u obytných budov, které jsou, nebo v minulosti byly, předmětem stavebních změn. Při těchto zásazích však často nejsou respektovány základní myšlenky původního technického řešení a dochází k degradaci některých stavebně fyzikálních parametrů. V příspěvku budou popsány zásady, které byly těmto typům konstrukcí věnovány v dobových legislativních a normativních předpisech a dále v odborné literatuře. Na praktickém příkladu bude prezentováno původní historické řešení. Ve vztahu ke stavebním zásahům do historických stropních konstrukcí budou dále popsány současné legislativní a normativní předpisy, ale i vlastní příklady novodobých řešení a jejich omezení.

Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na problematiku dřevěných trámových stropů a podlah zejména z období konce 19. století až 1. poloviny 20. století. V běžné stavební praxi se s těmito konstrukcemi velmi často setkáváme u obytných budov, které jsou, nebo v minulosti byly, předmětem stavebních změn. Při těchto zásazích však často nejsou respektovány základní myšlenky původního technického řešení a dochází k degradaci některých stavebněfyzikálních parametrů. V příspěvku budou popsány zásady, které byly těmto typům konstrukcí věnovány v dobových legislativních a normativních předpisech a dále v odborné literatuře. Na praktickém příkladu bude prezentováno původní historické řešení. Ve vztahu ke stavebním zásahům do historických stropních konstrukcí budou dále popsány současné legislativní a normativní předpisy, ale i vlastní příklady novodobých řešení a jejich omezení.

Recenzovaný V rámci řešení projektu „Prefabrikovaný recyklovatelný rámový stavební systém na bázi dřeva“ je vyvíjen nový stavební systém, jehož hlavní nosné prvky tvoří tuhé rámy z materiálu na bázi dřeva. Hlavním řešitelem uvedeného projektu je společnost ecokit s.r.o. a spoluřešitelem UCEEB ČVUT. Tento článek představuje vývoj nosné konstrukce rámového systému.

Recenzovaný Ochrana dřeva v dřevostavbách vzhledem k jejich umístění v třídě použití 1 nebo 2 podle ČSN EN 335 se nezdá jako velmi důležitá, ale je vhodná zejména u dřevěných prvků, které jsou umístěné v blízkosti základové desky nebo jsou těžce vyměnitelné. Z většiny opakujících se vad, například poruchy vodoinstalace, zatékání střechou, fasádou, nevhodnou výškou terénu v okolí základové desky nebo následkem tornáda vyplývá, že je nutné provádět ochranu alespoň základového prahu podle konstrukce dřevostavby nejlépe do třídy použití 4 podle ČSN EN 335, což je možné jen tlakovou impregnací.

Recenzovaný Stať si dává za cíl vyložit problematiku celodřevěných spojů s možností jejich oprav, snaží se najít klíč k porozumění oprav samých, včetně možných výhod či slabin. Setkáváme se totiž často s pouze částečným pochopením tohoto postupu z různých úhlů pohledu: z pohledu památkáře či člověka zodpovědného za stabilitu konstrukce, z pohledu vlastníka objektu. V textu proto necháváme zaznít různým argumentům, tedy i těm méně populárním.

Recenzovaný Článek prezentuje výsledky experimentálního vývoje inovativního mostního systému, který je tvořen trámy z lepeného lamelového dřeva spřaženými s mostovkou z prefabrikovaných panelů z UHPC. V článku je představen navržený mostní systém a realizovaný experimentální program, který zahrnoval mimo jiné ověření ohybové pevnosti tenkých desek z UHPC a také výrobu prototypu zkušební dřevobetonové konstrukce v měřítku 1:1 s následným provedením zatěžovací zkoušky celé konstrukce a následně i vlastních panelů mostovky z UHPC. Článek je zaměřen především na problematiku návrhu, výroby a zkoušení mostovky z UHPC.

Recenzovaný Příspěvek podává přehled nejčastěji využívaných, nově v oboru zavedených či vyvinutých nedestruktivních metod průzkumu dřevěných prvků konstrukcí a reflektuje jejich technické možnosti. Současně příspěvek uvádí i možné aplikace těchto nedestruktivních screeningových metod při analýzách uměleckých předmětů. Aplikace metod je prezentována na konkrétních případech, jak na prvcích konstrukcí, tak i na historických artefaktech sbírkové povahy. Pozornost je věnována zejména rentgenové diagnostice, digitálnímu mikroskopu, počítačové tomografii a akustickému tomografu. Příspěvek si klade za cíl specifikovat podmínky, za nichž lze dané metody použít tak, aby jejich aplikace přispěla k účinnému posouzení stavu poškození, případně stanovení míry autenticity uměleckých předmětů, s důrazem na řádnou interpretaci výsledků.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá experimentální a numerickou analýzou vlivu orientace velkoplošných desek opláštění nosných stěnových panelů dřevostaveb. Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem v programu SCIA Engineer a s analytickým výpočtem.

Recenzovaný Cílem článku je prezentace výsledků výzkumu v oblasti vývoje nových fungicidních preparátů na bázi nanočástic na ochranu dřevěných konstrukcí před výskytem dřevomorky domácí (Serpula lacrymans L.). Zkoumány byly dvě formy energie – sálavé teplo a mikrovlnný ohřev. Nově byl vyvinut preparát na bázi nanočástic a sledován byl jeho účinek v inaktivaci degradačního účinku dřevomorky domácí. Rovněž byl zkoumán synergický efekt různých forem záření doplněný o účinek nanočástic selenu. Zkoumaným materiálem se stalo dřevo smrku (Picea abies) jako nejpoužívanější stavební řezivo. Výsledky jsou uvedeny a popsány v předkládaném článku.

Recenzovaný Fond historických krovů dochovaných na našem území sahá 700 let nazpět a představuje širokou škálu rozmanitých konstrukčních řešení. Několik hlavních, principiálně odlišných konstrukčních systémů (krovy krokevní, vazníkové, vaznicové, skružové, lamelové) se dělí na celou řadu typologických podskupin a ty ještě dále na desítky svébytných variant a jejich vzájemných kombinací. Dá se říci, že v minulosti nejčastěji užívané konstrukce patří současně k těm nejlépe prověřeným. Ale i tyto krovy mají svá slabá místa, o kterých je dobré vědět, zejména pokud máme takovouto střechu účinně opravit anebo o ni správně pečovat, a zajistit jí tak i do budoucna co nejdelší trvanlivost.